spojené s časopisem Svědomí (Conscience)

Muž, který změnil svět a dizident-prezident Václav Havel (Jára Meců)

Hned v úvodu si nalejeme čistého vína: Kdyby nebylo muže, který změnil svět, amerického prezidenta Ronalda Wilsona Reagana, nebylo by dizidentů ani dizidenta-prezidenta Václava Havla se sametovou revolucí. O sametu, o nastolení demokracie v zemích porobených SSSR , o svobodě a k nastolení lidských a občanských práv se nerozhodovalo v Praze, ale jak snad ještě pamatujeme – u stolu velmocí.  Celý text ze Svědomí 1/2012 zde...

Pane Knížák, zpět z hlavy na nohy (František Rozhoň)

Politici mají nahnáno. Těmi slovy začínal Jan Schneider komentář k reakci dlouholetého poslance Marka Bendy na první výstupy občanské platformy Vraťte nám stát. Politikovy reakce zdály se Schneiderovi hysterické.

Třída politiků má nahnáno, soudím já. Její reakce na demonstraci z 21. dubna 2012 mi připadají vyšinuté stejně, jako když politik V. Nový zkoušel snížit význam Palachova činu útokem na antisocialistické síly, které prý Palachovi slíbily studený (nepálící) oheň. Pamětliv informací z listopadu 1989, kdy se mělo na pražském Václaváku scházet na 100 000 lidí, musím se smát „promyšleným“ výpočtům, že prý na narvaný Václavák a okolí se 21. 4. 2012 vešlo jen méně než 9 tisíc lidí.  Celý text zde...

Český kapitalismus (Jan Kubalčík)

Měl bych přesněji napsat: postkomunistický kapitalismus... nemyslím, že je v tom něco specificky národního – ale lepší příklady než ze svého okolí nemám. Ale popořádku.

V textu „Dva důvody, proč jsme dnes chudí“ jsem svého času popsal důvod, který považuji za dominantní příčinu krachu celkem slušně velkého výrobce – Oděvního podniku Prostějov. Když to stručně zopakuji: nebyla to levná konkurence, ale chování místního nekompetentního managementu (dosazeného na základě klientelistických kritérií), který k lidem přistupoval, mírně řečeno, jako k nevolníkům... Přitom podnik, který ignoruje fakt, že jeho podstatným kapitálem je kvalifikovaný loyální zaměstnanec, poprávu zkrachuje – což se právě OP Prostějov stalo.  Celý text zde...

Několik vět 1990 !!!
Prohlášení signatářů Hnutí za občanskou svobodu — Několik vět po roce znovu!

Před rokem, 29. června 1989, byla zveřejněna petice občanů, známá jako „Několik vět". Ne všechny zveřejněné požadavky byly však k dnešnímu dni splněny. Proto jsme znovu tady! Jsme znepokojeni vývojem posledních dnů, zejména před volbami a po volbách...

V podstatě jsme nahradili vládu jedné strany nadvládou strany druhé...

Kde je nekontrolovatelná moc, nevznikne nic jiného, než totalita. Tam, kde jsou občané ve jménu demokracie ihned na jejím počátku odstaveni, začíná její konec, aniž se vůbec stačila zrodit.  Celý text z Dokumentů doby zde...

Písně bez melodie (František Sutnar)
Kluci malovaný
Možná, že mi nevěříte, či nemáte zdání
jací jsme my - MUKLOVÉ - kluci malovaní.
Na módu si potrpíme, to je paráda,
tři pruhy si namalovat barvou na záda.
Kdo však má pruh na rameně: to je hodnostář.
To smí nosit, prosím pěkně, jenom ÚTĚKÁŘ.  Celý text zde...

Zaujalo nás jinde :

Dotace nad zlato (JAG)

S dotacemi stojí a padá Evropská unie, dotovat se musí všechno. Od štěrku na zasypání děr v silnici až po megalomanské projekty větrných elektráren. A jelikož jsou v dotacích z Bruselu ukryty obrovské peníze, je k nim upřena pozornost spousty vypečených jedinců.  Celý text zde...

Oligarchie (Alexander Tomský)

Ve škole jsme se učili, že některá města (státy) ve starém Řecku ovládla skupina bohatých; nevládla tam přímo jako plutokracie, nebyla dědičná jako aristokracie, ale měla přístup k obecnému majetku, vlivu a moci, než ji republikánská demokracie zlikvidovala. Dávná minulost?

...Zdá se však, že proti ní není zabezpečena ani demokracie, v lehčí formě vzniká samovolně v každém parlamentu jako společný nevyslovený a špatně ukrývaný zájem, který se týká kariéry (trafik), platů, imunity a dalších různých privilegií, ale někdy i volebního systému či formulací otázek v referendu.  Celý text zde...

Evropská unie v krizi aneb Jedna otázka pro mého europoslance (Petr Daniel)

...Pararela s EU, chrlící zákony, které ruinují evropskou ekonomiku, je nasnadě. Zdá se být nemožné, aby naši političtí představitelé alespoň netušili, jak nebezpečné a škodlivé zákony vytvářejí. Snad konečně přišel čas přestat se ptát, zdali mohou být opravdu tak slepí ke skutečnostem, které jsou už zjevné velké části evropské veřejnosti, a začít se hlasitě a důrazně domáhat odpovědi na to, kdo jim ve skutečnosti na pohodlné přežití krachu Evropské unie přispívá.  Celý text zde...

Případ Breivik a kontrola zbraní (Petr Hampl)

...Jak je možné, že tolik inteligentních lidí věří, že bez zbraní je bezpečněji? Přitom stačí srovnat Švýcarsko, kde najdete armádní kulomet v každé rodině, a Rusko, kde je držení zbraní zakázáno. Kde je bezpečněji? Nebo si přečíst nějakou studii na toto téma (dobré shrnutí můžete najít v knize Johna Lotta The Bias against guns). Možných vysvětlení je řada, ale podstatnou roli nesporně hraje tradice a třídní struktura. Obyvatelé většiny evropských zemí jsou vychováváni jako potomci nevolníků, zatímco třeba Američané a Švýcaři jsou vychováváni jako svobodní lidé.  Celý text zde...

Aktualizace 9.5.2012 :

Zasaď strom (Irena Kopecká)

„Zasaď do svého srdce strom a možná přilétne pták,“ říká čínské přísloví. Hluboce se skláním před moudrostí ukrytou do těchto slov. V pouti času jsme vyšli na novou pěšinu roku 2012. Kam nás povede, to nikdo neví, ale záleží jen na naší volbě, jestli půjdeme po ní, nebo odbočíme na nějakou vedlejší stezku.  Celý text ze Svědomí 1/2012 zde...

Elitářství, nemoc i Evropy (František Rozhoň)

Před 67 lety na našem území končily hlavní válečné boje. Češi tehdy organizovali jak boje s těmi Němci, kteří dál slibovali českými lebkami vydláždit Václavské náměstí, tak české školství. Přemysl Pitter tehdy v rámci akce Zámky pečoval o stovky dětí, sirotků, i německých. Pitterův životopisec Pavel Kosatík zaznamenal, že pocit nadřazenosti, elitářství, ke kterému byly vychovány německé děti, byl jako těžko léčitelná nemoc - ani po pádu Říše německé děti nebyly schopny změnit své postoje.

Po Únoru se prohlásili za nadřazené elity členové Komunistické strany, vedoucí roli si dokonce zakotvili v ústavě. Onemocněli stejně jako zmíněné německé děti.  Celý text zde...

Na okraj Holešovské výzvy (Vlastimil Podracký)

Holešovská výzva je poslední z význačných iniciativ, které se snaží nějakým způsobem řešit neblahou situaci vládnutí v našem státě. Celé toto hnutí, včetně podpory demonstrací, je opět jen výsledkem beznaděje řešit věci v rámci demokratického systému. Vypadá to jako by se demokracie přežila. Proto se také Holešovská výzva snaží o jakési jiné než ústavní metody k dosažení nápravy. Ze zkušeností můžeme pochybovat o úspěchu těchto metod a rozvrat ústavního pořádku může vést k chaosu. Je nutné sahat k prostředkům odlišným od současného demokratického systému? Opravdu je současný systém stranické zastupitelské demokracie nevhodný?  Celý text zde...

Ocenění pro Jiřího Wonku

Nadační fond angažovaných nestraníků a Národní knihovny „Torzo naděje" ocenil 24. 2. 2012 zmenšeninou sošky Olbrama Zoubka s názvem "Mukl" Martu Kubišovou, Hanu Marvanovou, Stanislava Devátého, Jaroslava Bezděka, Vladimíra Hučína a Jiřího Wonku. Jiří Wonka, bratr posledního vězně zemřelého ve vězeních předlistopadového režimu Pavla Wonky, dodatečně rozeslal text svého vystoupení při převzetí ceny.  Celý text zde...

Koncerty květen 2012; Mamlasové (Jaroslav Hutka)

"Teď je to horší než za komunistů, teď musíš zpívat a  poslat všechny ty svině do prdele!" řekl mi nedávno jakýsi mamlas.

Naštěstí na mé koncerty teď mamlasové nechodí. Je to pro ně moc malé a nepodstatné. Ani by nenaslouchali a chtěli by politiku, ale tu po svém, mamlasovském. Z takového publika jde strach. Je nebezpečné tou zbabělostí a tupostí. Nemyslí a necítí, jen konzumuje. Chce se přežírat, ale levně. Chce slyšet blbosti, nacionalismus, rasismus, politickou bezmyšlenkovitou agresivitu a pak ještě vtipy pohlavní a vylučovací. Takové publikum není dobré podporovat.  Celý text zde...

Písně bez melodie (František Sutnar)
"Lora"
Kdo k nám přijel z Bytýzu, kde "LORU" dříve znal,
tak svým očím věřit nechtěl. Zde "Loru" nepoznal.
Na Bytýzu fackoval, řval a bomzoval.
Tady byl jak beránek. Slušně se choval.
Udělat z lotra beránka, to něco znamená!
Poslechněte, jak se stala ta velká proměna.  Celý text zde...

Zaujalo nás jinde:

Svitne naděje v české kotlině? (Ivan Pilný)
...Žijeme v demokracii, systému parlamentní demokracie, který je třeba nejen respektovat, ale vzdát mu dík. Na tom nezmění nic ani "holešovské" výzvy ani to, že nepopulární, byť racionální rozhodnutí se občas těžko prosazují. Pokud chceme schopné lidi vtáhnout do hry, nemůže to být naivní pokus ani přeměna politiky na byznys. K dosažení úspěchu je třeba tří základních věcí.  Celý text zde...

Občanský demokrat versus občanská společnost (Jan Schneider)

Politici mají nahnáno. Jinak si tak hysterickou reakci poslance Marka Bendy na požadavky občanské platformy Vraťte nám stát vysvětlit nelze.  Celý text zde...

Jan Hnízdil: Političtí psychopati nás vedou ke zkáze, možná i k válce

Nesmíme pustit politiky ze řetězu. Ať tam bude kdokoli, musí být pod občanskou kontrolou, skládat účty, být odvolatelný, říká známý lékař.  Celý text zde...

Diskriminace Romů je podle jejich obránců zakořeněná v celé Evropě (Jana Šimonová)

Český helsinský výbor (ČHV) a AEDH uspořádaly v Brně tiskovou konferenci po ukončení valné hromady asociace a jejích 23 členských organizací z 19 zemí EU. Akce byla spojena se seminářem na téma Romové v Evropě.  Celý text zde...

Co se nesmí říkat v České televizi (Petr Hampl)

Tak se mi povedl rekord. ČT24 se mnou natočila rozhovor, který sice prošel živým vysíláním (24.1.2012 v 11:10), ale na internetové stránce byl okamžitě nahrazen komentářem Aleše Michla. K vyhodnocení došlo během několika minut po natočení. Takže nejrychlejší cenzura. Celý text zde...

Starší aktualizace :

Osm pravidel dialogu

V závěru roku 1989 se objevily letáky podepsané Občanskou besedou, obsahující následujících osm pravidel vedení otevřeného konstruktivního dialogu:
1. Tvůj oponent není nepřítelem, ale partnerem při hledání pravdy.
Cílem naší diskuse je pravda, nikoliv intelektuální soutěž. Účast v dialogu předpokládá trojí úctu: k pravdě, k druhému, k sobě.  Celý text z Dokumentů doby zde...

Fintování (Bohumil Kobliha)

Kdo nehrával čutanou na některém z vršovických plácků, neví možná o co jde. Tedy fintování (dle Vršovic) je, když někdo předstírá něco (akci) a chce (dělá) něco zcela jiného. Klukovské neknižní sloveso má původ v podstatném jméně finta, zaznamenaném dokonce v Trávníčkově Slovníku spisovného jazyka českého. Slovo je převzaté z němčiny a znamená lest, uskok, přetvářku. Slovník potvrzuje, že jde (ve sportu) o klamný pohyb nebo klamavou akci.

Politici jsou zdatní sportovci v přemetech i v klamání tělem, a tak dnes už ani nezarazí, že je všude plno česky řečeno švindlů (opět z němčiny).  Celý text zde...

Pod koněm odsouzeny lži a arogance (František Rozhoň)

Ještě než 21. dubna 2012 pražský Václavák zcela zaplnili demonstranti, zahlédl jsem tam snad Petra Uhla. Během demonstrace jsem si na Uhla párkrát vzpomněl - Uhl se totiž zapsal do mého povědomí „hodnotami“, které demonstranti razantně odsoudili. Petr Uhl kdysi jako novinář beze studu rozšířil klam o smrti studenta Martina Šmída, jako vládní zmocněnec pro lidská práva v levicové vládě arogantně vyhlašoval vedoucí úlohu politických stran - tvrdil, že podle zákonů je v demokracii politická činnost vyhrazena politickým stranám. Demonstrující odsoudili klamání lidu volebními programy, vládní zlozvyk pojmenovávat „klamnými jmény“, vládní aroganci podmiňující každé referendum souhlasem politických špiček.  Celý text zde...

Pavel Wonka: 23.1.1953 - 26.4.1988

Tam, kde si elita přisvojí téměř veškerá práva a zbylé, větší části společnosti přenechá jen povinnosti, zaniká řád a vzniká chaos zvladatelný jen zmrazením celé společnosti a jejím ochromením strachem. Kdo se jednou ocitne na cestě zastrašování, musí v ní stále pokračovat a stupňovat.

Od těch dob, kdy zákon není jen vůle panovníka, je zastrašování složitější, a to na základě určitého, přesně stanoveného postupu, kterému říkáme právo. Zastrašování a odstraňování nepohodlných se proto stalo záležitostí organizovaných skupin, které si pro své jednání vytváří legální podklad ve formě právní normy, nebo existující právní normy vykládají a aplikují způsobem, aby mohli realizovat své záměry, které nelze označit jinak než zločinné...  Celý text zde...

Zaujalo nás jinde :

Proč nepomáhat Policii ČR proti korupci (Jan Urban)

Poučení první – mafiáni jsou beztrestní, vy ne.

Objevil se v roce 2010 odvážný zaměstnanec pražského magistrátu, který po prvním trestním oznámení v kauze Opencard, podaném zastupitelkou Janou Ryšlinkovou, uvěřil, že může dojít ke změně. Protikorupční policii nejprve přes prostředníka, a poté jako anonymní svědek, předal stovky stránek dokumentů a kompletní přehled o účastnících tohoto miliardového podvodu. Z policie nebo ze státního zastupitelství nejprve unikla mezi magistrátní kmotry jeho identita. Přišel o zaměstnání. Nikdo z tehdejších magistrátních mocných není, a jak to tak vypadá, už nikdy nebude obviněn. Mezi pěti státním zastupitelstvím obviněnými pěšáky, kteří, na rozdíl od svých šéfů, nevymýšleli a nesjednávali podvodné smlouvy, je ovšem i tento muž.  Celý text zde...

Jak se upírská chobotnice Goldmana Sachse zmocnila Evropy

Puč Goldmana Sachse, který v Americe selhal, stojí v Evropě na pokraji naprostého úspěchu - před trvalou, neodvolatelnou pomocí bankám, k níž se upsali daňoví poplatníci, napsala Ellen Brownová.

V září 2008 bývalý ředitel společnosti Goldman Sachs Henry Paulson uspěl ve snaze vyrazit z Kongresu sedmisetmiliardový záchranný balík pro svou banku. Avšak aby se tak stalo, musel padnout na kolena a hrozit zhroucením celého globálního finančního systému a zavedením válečného práva; a šlo o jednorázovou záležitost. Paulsonův návrh na zřízení permanentního záchranného fondu - Troubled Asset Relief Program (TARP) - narazil v Kongresu na odpor a nakonec byl odmítnut.

Koncem prosince 2011 šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, bývalý viceprezident Goldman Sachs Europe, dokázal zařídit pětisetmiliardový záchranný balík pro evropské banky - bez toho, aby někoho žádal o povolení. A v lednu 2012 byl schválen permanentní program záchranného financování nazvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM) bez toho, že by se tento fakt byť jen zmínil v tisku. ESM znamená pro členské vlády EU zadlužení s otevřeným koncem, který podřizuje daňové poplatníky libovolnému požadavku dohlížejícího eurokrata. Puč bankéřů v Evropě zvítězil zdánlivě zcela bez boje.  Celý text zde...

Co nás to v tý škole učili? aneb S Čedokem za hranice všedních dnů (Václav Vlk st.)

Po přečtení článku Hrdinství a naši hrdinové mne napadlo rčení, že "nevím, jestli se mám smát anebo plakat".  Celý text zde...

Starší aktualizace :

Věk nepovedených „elit“ (František Rozhoň)

Našemu století se říká věk obyčejného člověka, protože to je právě on, kdo trpí nejvíc – řekl Winston Churchill vnímající oběti politiky. Já jako člověk, který v základní škole a pak znovu v čase sametu uvěřil politikům a opakovaně se šeredně zklamal, hledám příčiny a pachatele opakovaného utrpení. Mluvím o věku nepovedených „elit“ a pokusím se na tomto malém prostoru svůj názor obhájit.  Celý text ze Svědomí 6/2011 zde...

Svoboda projevu? Jak pro koho… (Martin Rejman)

Jsem přesvědčen, že v právním státě je nepřípustná jakákoli kriminalizace osob pouze pro jejich politický názor, víru či přesvědčení. S právem na politický názor úzce souvisí svoboda projevu, která je jedním z nejdůležitějších atributů demokratického státu. Existuje však jen tehdy, je-li poskytována i těm projevům a názorům, s nimiž nesouhlasíme a kterým oponujeme. Jako jeden ze základních rozdílů mezi totalitním systémem a demokratickým státem vnímám to, že demokratický stát garantuje stejná práva a svobody i pro své kritiky a odpůrce. Toto tvrdím navzdory tomu, že jsem přesvědčeným odpůrcem levicových totalitních ideologií, nacismu - rozuměj nacionálnímu socialismu - a komunismu.

Proto je na místě znepokojení ze série trestních procesů, v kterých jsou tzv. "pravicoví extremisté" stíháni za verbální projevy, nejrůznější symboly na oděvu nebo vylepování samolepek.  Celý text zde...

Demokracie nemůže být lepší než demokraté (Vlastimil Podracký)

Demokracie, kterou nyní zažíváme jako neuvěřitelný zmatek a mnozí pochybují o jejím kreditu, je založena na soutěži, a každá soutěž je vlastně hra vyžadující pravidla. Mnozí se domnívají, že demokracie je nějaká statická vláda lidu. Ve skutečnosti je to hra, je to soutěžení politických sil. Měla by to být soutěž myšlenek, ale to, jak víme, není, občané si myšlenek nevšímají, obvykle nemají čas se jimi zabývat. Proto soutěží politické strany, které reprezentují mocenské zájmy skupin. Soutěží se penězi, protože kampaň stojí obrovské peníze, jen ten, kdo je má, může soutěžit. Poplatek za vstup do soutěže je obrovský a po vítězství ve volbách je zapotřebí jej dostat zpět předraženými státními zakázkami a rozkrádáním státních prostředků.  Celý text ze Svědomí 6/2011 zde...

Zastupitelská demokracie je podvod (Jarmila Kubátová)
...Vychytralý systém, umožňující existenci stranických oligarchií, kde jsou od voleb do voleb občané tahaní pokaždé jen za nos, je vládou mocenského centra, které se nechalo občany zvolit nikoliv proto, aby je zastupovalo, ale aby si uzurpovalo mandát k neomezenému vládnutí. Pokud v tomto trendu, kdy prakticky o všem rozhodují nevolení loutkaři za oponou, hodlají vládci pokračovat, pak nezbývá nic jiného, než s dotyčnými “zástupci lidu” nějakým způsobem skoncovat. Žádná teorie, žádný příslib, žádná morálka, žádná sebelepší vůle, žádné náboženství nemůže udržet moc v mezích. Proti moci bohaté diskrétní elity musí nastoupit zase jen jiná moc. Moc aktivních mas lidí. Pokud nebude každý jednotlivý člověk mít možnost být v politice aktivní, pak mohou lidé jen bezmocně tupě zírat, jak tento svět ovládaný zločinci jde vstříc své zkáze. Všichni lidé si musí hlídat svůj kraj, svou zemi, svou vládu a u politiků musí dávat bedlivý pozor nikoliv na jejich krásné řečičky, sliby či jednotlivé bezvýznamné kladné činy –nejdůležitější jsou ZÁVĚREČNÉ VÝSLEDKY jejich práce! Mnoho lidí v dnešním světě již chápe, že vláda mafiánské byrokracie je totalita, která se zcela vymkla občanské kontrole.  Celý text zde...

Levááá-dva! Raz-dva-tři-čtyři! (Jára Meců)

..."Levááá dva! Raz, dva, tři, čtyři!" Unavená kolona havířů-otroků dopochodovala k osvětlené bráně lágru. Jsou v ní zastoupeny všechny vrstvy obyvatel znásilněné země: studenti, dělníci, knězi, řeholníci, řeholnice, spisovatelé, akademici, poslanci Parlamentu, legionáři i politici první republiky T.G. Masaryka, rolníci, živnostníci, úředníci a vojáci obou světových válek. Staříci i holobrádkové. Lidé, kteří se nedokázali ohnout, změnit do podoby živých loutek a v podobě lidských atrap sloužit vládě strachu, jít proti spoluobčanům, jít proti Vlasti, proti svobodě. To byli naší první Chartisté! Chartisté proti únorovému puči 1948! Chartisté z časů dávno před disidenty, kdy za nesouhlas režim trestal opozici i doživotním vězením a smrtí! Chceme-li rozumět přítomnosti - učme se poznávat minulost. Pohled zpátky je pohledem do našeho svědomí. Pohledem k pravdě, kterou, jak všichni tvrdíme, máme tak rádi. A říkalo-li se o nás ve světě po celých čtyřicet let, že jsme národem sluhů, lokajů a zbabělců, pak ty kolony demokratické opozice z let padesátých pochodující v hadrech politických trestanců jsou naší ctí a dokazují opak!  Celý text ze Svědomí 6/2011 zde...

K výročí Února 1948 (František Rozhoň)

Od únorových událostí roku 1948 uplynulo 64 let, od Sametu uplynulo přes 22 let. Po nich snad většina chápe, že poúnorový režim nebyl nejvyšší formou demokracie, i když se tak chválil. Většina však nemá jasno v tom, co se v únorových dnech roku 1948 stalo a jak se z toho poučit.

Časté tvrzení, že „Vítězný únor 1948" byl násilným pučem komunistů, odmítá Václav Junek v knize „Osudy českých zrádců 1915 – 1989"... zdůrazňuje, že Únor byl „zejména velkým selháním demokracie a už je třeba dobře si to zapamatovat!“ K tomu je vhodné dodat, že komunisté ani fašisté/nacisté nebyli první, kteří uměli demokracii zneužít ke svým cílům.  Celý text zde...

Zaujalo nás jinde:

Tomáš Pecina: Po „náccích“ to budete právě vy... (Dušan Stuchlík)

...Pojem politického extremismu je tradiční a pevnou součástí kontinentálního evropského myšlení: zatímco například ve Velké Británii se politické názory dělí na běžné a excentrické, my na kontinentu máme pocit, že kdo s námi nesouhlasí víc, než je nám příjemné, je nepřítelem demokracie, extremistou, a je přípustné jej umlčet, případně rovnou poslat za mříže...

Nepodceňujme to, mějme na paměti, že svoboda projevu existuje jen tehdy, jestliže je přípustné vyjádřit i názory ostře menšinové, opovrženíhodné nebo šokující. Jak říká Noam Chomsky, i Goebbels a Stalin poskytovali svobodu projevům, se kterými souhlasili...  Celý text zde...

Jak finančníci drží politický systém v šachu aneb Krutost bez hranic (Anikó Fázsy)

O současnosti a budoucnosti evropských zemí nerozhodují jejich demokraticky zvolené parlamenty, ale ratingové agentury, bankéři a úředníci. Velké ratingové agentury, ty samé, které nyní hodnotí evropské země, oceňovaly i ty nejrizikovější hypoteční úvěry ratingem AAA.  Celý text zde...

Odsun československých Němců jako závažný předpoklad demokratické a mírové Evropy (Miloslav Bednář)

...Mezinárodně právní spojenecké rozhodnutí o odsunu německého obyvatelstva z území tří států na východ od Německa do Německa má významný mezinárodně právní precedens. Je jím Lausannská smlouva z 24. července 1923, jež po první světové válce pod záštitou Společnosti národů rozhodla o organizovaném přesídlení obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem, a tím znemožnila pokračování probíhajících násilností na civilním obyvatelstvu.

V zásadě tentýž bezprostřední důvod a účel mělo na zřeteli i postupimské mezinárodně právní rozhodnutí Spojenců o odsunu německého obyvatelstva do Německa. Nebyl to ale jen tento nepochybně podstatný důvod. Rozhodnutí Spojenců k takto závažnému kroku mělo v první řadě geopolitické strategicko-preventivní opodstatnění.  Celý text zde...

Desatero (zpracoval Josef V. Tománek)

...Nezabiješ kohokoli, ani sebe,
sám sis život nedal, dalo ti jej nebe.
Nesesmilníš, nepošlapeš květy živé krásy,
ukaž obdiv, kroť však tělo,' jen tak dojdeš spásy.
Nepokradeš, nepomyslíš na majetek cizí,
nabídneš sám k blahu druhých, máš-li duši ryzí.
Nebudeš svědčiti křivě proti nevinnému,
pravdomluvnost - úzká cesta až k Božímu jménu.
Nepožádáš manželky bližního, však ti nepatří,
raduje se ďábel z všeho, co vás rozbratří.  Celý pozapomenutý text desatera zde...

Sedmero smrtelných hříchů soudobé civilizace (Mahátmá Gándhí)

• Bohatství bez práce.
• Požitek bez svědomí.
• Znalosti bez charakteru.
• Obchod bez morálky.
• Věda bez lidskosti.
• Náboženství bez milosrdenství.
• Politika bez principů.

Není jen jeden způsob integrace Evropy

Starší lidé podobný vývoj znají i z doby předlistopadové: Schází se lídři a přijímají soubory opatření ke zdokonalení nedobrého vývoje. Soubory opatření zafungují jen omezeně nebo vůbec, takže nedobrý vývoj pokračuje.

Proč bude nedobrý vývoj pokračovat i po posledním summitu, naznačil v MFDnes 10.12.11 Pavel Páral: Summit totiž nic z toho, co společnou měnu ohrožuje, nevyřešil… Euro netrápí momentální rozpočtové schodky, nýbrž starý dluh, který je příliš vysoký na to, aby ho byly některé země schopny zaplatit. A jak se tenhle dluh bude platit, o tom nepadlo ani slovo.  Celý text seznamující i s postoji TGM zde...