Pro časopis Svědomí/Conscience 8/2006

Stalo se, a žádá si glosy

  MS v kopané bylo zklamáním pro většinu fandů českého týmu, a překvapením pro české státní zástupce. Ti opakovaně zařizují, aby zakázané provokační a bezdůvodné útoky na čest a pověst (JUDr.Filip, MUDr.Rath) zůstaly beztrestné, a přitom FIFA trestala i menší provokace (Materazzi)!

  Fotbalový průmysl představil i praktiky dobře známé z dob bolševismu. 2/3 vstupenek zmizely „ve světě byznysu“ dřív, než začal prodej fanouškům; volnou ruku dostali i překupníci. Kamarádům na lístek základní skupiny nestačila suma, za kterou před pár lety měli 2 vstupenky na finále Eura.

  I český fotbal přispěl ke zprávě o stavu společnosti – po aféře s kupováním výsledků se zase hráči (Sparty) radovali z porážky (od Plzně) - aféra by z toho byla všude, jen zde je to naopak. Expředseda disciplinárky Károlyi je pobouřen zahraničními tresty a veřejnoprávní rozhlas a televize se rozhodl tuto „soutěž“ podpořit a vysílat ji.

  ČT ohlásila, že bude vysílat upravovaný obraz skutečnosti. Kdysi se jen šuškalo o „poruchách zvuku“ při pískotu našich diváků na Sověty, ČST cenzuru nemohla přiznat, byla zakázaná. ČT už se nestydí. Snad inspirována Německem, kde diváci bučeli při spatření tváře kancléřky na velkoplošné obrazovce, sdělila ČT, že bučení je rasistickou nepřístojností, při které „stáhne zvuk a třeba ukončí přenos“.

  Na zlidštění obrazu totalitní Číny zapracovali radní z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zodpovědní za svobodu slova. Eva Kantůrková, kdysi vězněná disidentka, které loni v Číně vydali román, s dalšími radními vyjela do Číny a shledala vše v pořádku. Slovo cenzura prý tam neznají a zprávy o desítkách uvězněných novinářích Kantůrková glosuje jako neověřená čísla.

  Léto plné arogance zažíváme v Paroubkově i díky novele silničního zákona. Ministerstvo dopravy nechalo schválit, že řidiči kamionů musí v pátek v podvečer stát, nebo přijdou o pár tisíc, body, příp. i řidičák, přestože vědělo o nedostatku vhodných parkovacích míst. Ten má být odstraněn r.2008, zatím podle mluvčí Žižkové řidiči porušují zákon i tím, že najdou parkoviště plná. Stát vytváří podmínky pro novou profesi – spekulanty s parkovacími místy.

  Policie rozhodla, že trestný čin páchá řidič s více než 0,8 promile alkoholu. Ze státního zastupitelství se smějí, do 1 ‰ je to jen přestupek! A tak za alkohol v rozmezí 0,8 až 1 ‰ policie zahájí úkony trestního stíhání a státní zastupitelství to stíhání zruší.

  U paneláků, kde bydlím, se prodávaly drogy. Proto jsme se snažili, aby sem zacházeli policisté. Přání se nám splnilo, ale nejásáme. Městští strážníci chvíli zády k barákům pokutují občany, kteří když nic nejede přejdou na červenou. Pak sami přejdou k supermarketu a pokutují špatně parkující auta. Výnos z jimi udělených pokut končí v rozpočtu zaměstnavatele. Advokát V.Vlk připomněl, že zvyšování výběru daní formou participace na trestu je nepřímou formou praktik totalitních režimů.

  Paroubek se trochu omluvil, že v projevu zpochybnil české volby. Pak vzal hlavičkový papír premiéra a zpochybnil volby v dopise socdem lídrům EU. Opět si stěžoval, že prohrál kvůli nekalým metodám ODS v závěru volební kampaně. Neuvedl, že Nejvyšší správní soud rozhodl, že ministerstvo financí vedené ČSSD ve volbách vážně poškodilo SNK-ED  - léta jim odmítá z formálních důvodů vyplatit příspěvek za mandáty z pražské radnice. Poškození hodlají podat podnět k rozpuštění ČSSD jako strany nerespektující základní demokratické principy.

  Po volbách se v ČSSD i „koalici objevil ne tak dávno odsouzený pilíř totality, demokratický centralismus. Tedy: co vedení rozhodne, musí ti dole splnit. A tak jsme nejprve četli, že poslanci ČSSD nesmí hlasovat pro Němcovou a na důkaz splnění povelu odevzdávají hlasovací lístky vedení strany. Pak o poslancích „koalice“, že si splnění úkolu vzájemně ukazují. Pak lídři začali „stahovat kandidáty“ a nehlasovalo se vůbec. Politickým marketinkem byl z voleb udělán emotivní souboj mezi Paroubkem a Topolánkem - a výsledkem je poznání, že o pilíř totality se opírají oba.

  Volby za bolševika, to nebyly jen jednotné kandidátky, ale i reakce Strany na volby třeba v odborech, pokud pracující zvolili někoho neschváleného. Tento zvyk stále žije v mezinárodním demokratickém společenství. Za špatně složenou vládu chtějí slovenský Smer chtějí potrestat podobné strany z EU, v Izraeli zvolené poslance a ministry za špatnou stranu rovnou pozatýkalo vojsko.

  Pak „začala válka Izraele proti genocidnímu islámu“, jak napsal v US magazínu The New Republic Josi Klein Halevi. Milionu čtyřem stům tisícům palestinských civilistů v pásmu Gazy byly rozbombardovány elektrárny, mosty, přestala téct voda a „zvukové bomby“ způsobené přechodem letadel do nadzvukové rychlosti znemožňovaly spánek (Respekt 29/06). Ospravedlnění máme hledat v bibli, neb unesli vojáka židovského státu a to se rovná vraždě, napsal Tomáš Kolský tamtéž. G.W.Bush označil odboj za „shit“, Gwynne Dyer z Londýna však přiznal, že „náčelník izraelského štábu generál Dan Haluc prahl po boji, jeho hlavním zájmem bylo obnovit izraelskou ‘odstrašující sílu’, která byla v úpadku.“ (LN 19.7.06)

  Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, je se souhlasem představitelů USA a Británie „svět odstrašován a islám ničen“ především v Libanonu a pásmu Gazy - zničenou infrastrukturou, masakry a humanitární krizí. Přepad má být zase dořešen dočasným pobytem cizích vojsk na libanonském území, což těžko vyřeší problém, jehož původ je v hranicích Izraele.

  Informační válka probíhá i v Česku. Zpravodajští bijci připomínají útoky „na židovský stát“, ni slovo o tom co jim léta předcházelo. Ve zlidšťování agrese jistě vede ČRo 1, v noci na 20.7. snížil počet obětí humanitární katastrofy v Libanonu z půl milionu lidí (zpráva OSN) na „několik tisíc“. Nenechme vítězit emoce tam, kde je třeba rozum.

  26.7. byla v Praze na Náměstí míru shromáždění na podporu Izraele (před Úřadem) a za solidaritu s libanonským a palestinským lidem (před kostelem). „Izrael čelí terorismu“, četl jsem před Úřadem. Optal jsem se před kostelem, proč na něj útočí. „My jsme nezaútočili první, naši zem stále zmenšují a ničí, nás ponižují, můžeme jen utéct nebo bojovat všemi prostředky. Je-li celý svět více či méně multikulturní, proč chce být jen Izrael výjimkou?“ – shrnuji odpovědi. Před Úřadem starý pán řekl, že nemají žádný názor na ničení země buldozery, starší paní přede svědky dodala, že ti před kostelem jsou jejich nepřátelé. Neznají je, nic si neudělali, přesto „jsou nepřátelé“. My totéž známe spíše ve formulaci „Kdo nejde s námi, jde proti nám“. Jak vidno lidová podpora státnímu terorismu nepadla s „komunismem“.

Z médií vybral a glosoval František Rozhoň, frozhon@post.cz, 30.7.2006

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit