Listárna www.svedomi.cz

Únorová připomínka - srovnejte se současností...

Hana Catalanová

V Košickém vládním programu vyhlášeném v dubnu 1945 strany deklarovaly: "Vláda bude jednat v souladu se Sovětským svazem, a to ve všech oblastech: vojenské, politické, hospodářské i kulturní". Tyto aspekty tak výrazně napomohly komunistům převzít moc ve státě.

Infiltrace komunistů do bezpečnostních složek státu

Velmi významnou roli v procesu nastolení komunistické diktatury hrála Bezpečnost. Komunističtí pracovníci Bezpečnosti začali postupně vstupovat na politickou scénu jako samostatná mocenskopolitická síla, která působila jako nátlak na vedení KSČ ve směru urychlení definitivního převzetí moci ve státě.

Komunisté v Bezpečnosti mohli tuto svoji politiku uplatňovat díky vazbám na přítomné sovětské zpravodajce, kteří v Československé republice zajišťovali zájmy Sovětského svazu prakticky od konce 2. světové války.

Vytvoření Sboru národní bezpečnosti v červenci 1947, skládajícího se ze složek pořádkové, kriminální, státně bezpečnostní a zpravodajské, jako jediné instituce, vedlo k centralizaci a posílení pozice ministerstva vnitra obsazeného komunisty. Především složky Státní bezpečnosti a v armádě vzniklé útvary Obranného zpravodajství zaměřily svoji činnost na sledování, odhalování a trestání odpůrců KSČ.

Komunisté se soustředili na ovládnutí Bezpečnosti již od roku 1945. Snažili se dosáhnout co největšího počtu svých příslušníků ve všech složkách, obsadit velitelské funkce a budovat nové útvary složené ze stranicky spolehlivých lidí. Usnesení ÚV KSČ z konce roku 1947 deklarovalo jako hlavní úkol represivní postup proti funkcionářům nekomunistických stran a odpůrcům mocenské politiky KSČ.

K významným a efektivním metodám Bezpečnosti v boji proti nekomunistickým stranám patřily provokace. K tomuto účelu byla ustavena při ústředně Státní bezpečnosti zvláštní skupina tzv. regionálních rezidentů. Členové této skupiny prováděli sledování funkcionářů politických stran, rozbíjeli veřejné schůze jiných stran (vyvolávaly hádky a prováděly výtržnosti), zastrašovali členy nekomunistických stran atd.

V režii Státní bezpečnosti proběhly dvě významné provokační akce, které velkou měrou přispěly k únorové vládní krizi a podání demise ministrů nekomunistických stran. První je známa pod názvem krčmaňská aféra, druhou velkou provokační akcí Státní bezpečnosti byla tzv. mostecká aféra.

*  *  *  *  *

Z besedy pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické:

ÚNOR ODKAZEM I VÝZVOU

KRÁL: ...nová stranická generace, která se nyní zapojuje ve stále větší míře do stranického a veřejného života, má na stranickou činnost daleko větší požadavky. Mimo jiné také proto, že socialismus je pro ní naprostou samozřejmostí, o které se už ani nemusíme bavit. Jednou z příčin, proč je tomu tak, je, že veškerý náš život, výchova ve školách, je organizován na principech vědeckého socialismu a z tohoto hlediska také ke stranické činnosti přistupují. Jejich vztah k únoru 1948 tedy spočívá v tom, že ve straně hledají možnost pokračovat v jeho odkazu a dále - hledají prostřednictvím naší strany možnost předkládat a vyjadřovat kvalifikované podněty pro zlepšení našeho života v současnosti i v budoucnosti při rozvoji naší vlasti.

PAROUBEK: Ano. Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužíváme všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích.

Beseda se uskutečnila začátkem května 1978 a byla uveřejněna v deníku Svobodné slovo. O čtyři roky později, 12.2.1982, byl na VIII. konferenci ČSS bratr Jiří Paroubek zvolen do Ústředního výboru ČSS.

Hana Catalanová, 3.2.2007

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit