Pro časopis Svědomí/Conscience 6/2009

Stalo se - tentokrát trochu jinak

Než nastal 1. máj, lásky čas, bylo jasné že do politiky pohoda nedosáhne. V ČR se hádali prezident minulý se současným přes Lidovky, premiér v demisi sváděl na lidovce krach své zdravotnické „reformy“, policie dodala soudům důkazy pořízené nezákonně; a tak je s politickou situací spokojeno už jen 8 % lidí (Lidové noviny, 21.4.09)

Za Kanálem dokonce i britští džentlmeni tutlali skandál premiérova poradce Damiana Mc Bridea, který vyráběl pomluvy politických oponentů. (E15, 21.4.09)

A tak jsem se rozhodl pro jednou pominout takovéto zprávy z „politiky“, a rubriku „Stalo se“ alespoň pro červen 2009 sestavit ze zajímavostí, které se kdysi staly v červnu. Začnu tím, že 1. 6.1850 byly v Rakousku zavedeny poštovní známky; na první známce byl císařský znak pod korunou.

  1. června 1862 se také konalo první veřejné cvičení staroměstské jednoty sokolské v Ječné ulici na Novém Městě. Den poté byla založena první venkovská jednota sokolská v Jaroměři. (Sokol, tělovýchovná organizace občas zvaná české vojsko, byl založen v únoru 1862.)

  2. června 1297 na den Sv. Ducha zažila gotická Praha slavný den, korunovaci Václava II. a manželky Jitky arcibiskupem mohučským, který byl sice papežem z úřadu sesazen ale na žádost Václavovu ten den směl úřadovat. Mezi lid byly házeny peníze a někteří psali, že s knížaty přijelo na dvakrát stotisíc lidu jízdného a ti všichni u dvora královského stolili.

  2. červen v Praze je spjat i s požáry. 2. 6. 1420 byly od obcí pražských vypáleny a zbořeny kláštery Břevnovský, Strahovský, sv. Tomáše a johanitský; kostel sv . Víta na hradě pražském obhájili sladovníci. 2. 6. 1541 v podvečer téměř vyhořel hrad pražský sv. Václava a k tomu půl Malé Strany, krom Černé věže a Daliborky.

  3. června roku 982 měl být sv. Vojtěch potvrzen jako biskup český - dostal prsten, pastýřskou berlu a pomazání od Willigise, arcibiskupa mohučského. Willigis si zakládal na tom, že není urozeného rodu, že jeho otec byl kolářem, na připomínku toho dával Willigis na stěnách rozvěšovat kola a kolářské nástroje.

  4. června 1507 byl korunován na krále uherského dvouletý Ludvík, syn Vladislava, krále českého a uherského. 4. 6. 1848 ve třetí den slovanského sjezdu v Praze byla sloužena slovanská mše na Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí, u sochy sv. Václava, která je dnes na Vyšehradě. (Myslbekův sv. Václav byl umístěn na Václavák r. 1890.)

  5. června 1400 byl úkladem arcibiskupa mohučského cestou ze sněmu zamordován Fridrich, brunšvický kníže.

  6. června 1805 zemřel ve Vídni František Josef hrabě Kinský. Pedagogickými zásadami navazoval na Komenského, obranou češtiny na Balbína. Byl jedním ze zakladatelů soukromé Učené společnosti, z níž se vyvinula Královská česká společnost nauk, a pravým zakladatelem proslulé vojenské akademie v Novém Městě u Vídně.

  6.června 1944 začala spojenecká invaze v Normandii, operace Overlord – otevření západní fronty. Výsadek plánovaný od dubna 1942 využil moment překvapení k vybudování pevného zázemí pro osvobozování Francie.

  7. června 967 zemřel kníže Boleslav I. zvaný Ukrutný kvůli vraždě bratra Václava. Vládl 36 let a rozšířil české panství na Moravu a část Slovenska. Roku 955 pomohl německému králi Ottovi I. proti Maďarům. Němečtí kronikáři, jmenovitě Widukind, ho nazývají králem. 7. 6. 1413 papež zakázal mše a pohřby v Praze, dokud zde bude Jan Hus. (Hus odešel na Kozí hrádek.)

  8. června 1600 poprvé začal pitvat doktor Jan Jesenský z Jesenného, latinsky zvaný Jessenius. Ten se narodil ve Vratislavi v rodině původem slovenské; stal se profesorem a v roce 1618 rektorem vysokého učení pražského. Jako delegát českých stavů jednal se stavy uherskými, a z českých pánů byl popraven nejkrutěji – byl mu vyříznut jazyk a tělo roztrženo na 4 kusy.

  9. června 1618 listem českých stavů byli jezuité na věčné časy vypovězeni z království českého; po necelých třech letech se vrátili do Prahy i Čech s vítězem bělohorským.

  10. června 1415 v kostnickém vězení psal Mistr Jan Hus list všem věrným Čechóm – prosil, aby se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli. 10. 6.1942 byly vyhlazeny Lidice.

  11. června 1742 se Marie Terezie vzdala většiny knížectví slezských a kladského hrabství ve prospěch Pruska. 11. 6. 1781 Josef II. zmírnil přísnou cenzurní praxi, kterou církev potlačovala literaturu bohosloveckou, filosofickou i historickou. 11. 6. 1881 poprvé hrálo pražské Národní divadlo - na počest sňatku korunního prince Rudolfa (12. 8. 1881 vyhořelo)

  12. června 1848 vypukly v Praze bouře nazývané svatodušní. Po dopolední mši sloužené u sochy sv. Václava na Václavském náměstí šel zástup ke kralodvorským kasárnám, z nichž vyšli vojáci a vyvolali srážky. Pak vyrostly barikády, jako rukojmí byl držen v Klementinu zeměsprávce hrabě Thun, o život přišla kněžna Windischgrätzová stojící při bojích u okna.

  13. června 1848 se kvůli revolučním událostem předčasně rozjížděli někteří účastníci Slovanského sjezdu; na přímluvu Palackého a Havlíčkovu byl propuštěn hrabě Thun; do Prahy se sjížděli gardisté, gen. Windischgrätz žádal kapitulaci města.

  14. června 1798 se narodil František Palacký, Otec národa. 14. 6. 1848 přijela do Prahy dvorní komise, aby vyšetřila chování velícího generála knížete Windischgrätze; ten se tím cítil uražen a odjel.

  15. června 1086 byl Vratislav korunován arcibiskupem trevírským v kostele sv. Víta v Praze jako první český král; země moravská byla připojena k českému království. 15. 6. 1464 papež Pius II. před smrtí obžaloval českého krále Jiřího z kacířství a tak zabránil spojení křesťanských panovníků proti Turkům. 15. 6. 1754 Prokop Diviš postavil první hromosvod.

  16. června 1471 Vladislav, syn polského krále Kazimíra III., byl v Krakově vyhlášen za českého krále. 16. 6. 1848 Praha kapitulovala před děly Windischgrätzovými.

  17. června 1412 ohlásil Jan Hus veřejnou disputaci o bullách papežských, odepřel považovat za apoštolské ty, které se neshodují s duchem pravých apoštolů.

  18. června 1311 český král Jan potvrdil privilegia a svobody stavů moravských. 18. 6. 1757 u Kolína bylo poraženo vojsko pruského krále Fridricha Velikého, podle Marie Terezie tím byla Habsburská monarchie zachráněna na celé století. 18. 6.1882 se v Praze konal první všesokolský slet, na Střeleckém ostrově cvičilo 720 Sokolů.

  18. 6. 1942 naposledy bojovali s nacisty parašutisté v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

  19. června 1757 pruské vojsko obléhající Prahu od ní odtáhlo.

  20. června 1541 Soliman, císař turecký vyjel z Konstantinopole do Uher, kde obsadil mimo jiné Budín a Pešt.

  21. června 1305 zemřel Václav II., syn Přemysla Otakara II., v mládí zajatý Branibory a na Bezdězích, jako král povznesl zemi z bídy, do níž upadla válkou a hladomorem po pádu Přemyslově, české panství se nejvíce rozšířilo. 21. 6. 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 vůdců českého povstání, Čechů i Němců, i jeden římský katolík.

  22. června 1503 kolem 16 hodiny byl dohotoven pražský kamenný most přes Vltavu. Císař Karel IV. jej dal stavět roku 1358 a stavěl se 145 let. 22. 6.1941 nacistická vojska zaútočila na SSSR; den poté Sovětskému svazu vyhlásil válku i Slovenský štát.

  23. června 894 děd sv. Václava kníže český Bořivoj s dalšími pány a dvořany přijal křesťanství. Byl pokřtěn na moravském Velehradě.

  24. června 1859 v bitvě u Solferina, v italské provincii Mantova, bylo rakouské vojsko poraženo spojenou armádou piemontskou a francouzskou. V bitvě padlo mnoho Čechů, proto byla vzpomínána ve vojenských písních jako řež nadmíru krvavá. 24. 6. 1942 byla vyhlazena východočeská obec Ležáky.

  25. června 893 podle tradice zemřel první poustevník v Čechách sv. Ivan Charvátský, který měl žít mezi Prahou a Tetínem a před smrtí vyjevil, že je synem krále charvátského. 25. 6. 1241 hejtman olomoucký Jaroslav ze Šternberka měl porazit u Olomouce Tatary.

  26. června 1494 umřel Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hejtman markrabství moravského, který stál při králi Jiřím a má podíl na povolání krále Vladislava do Čech. Zavedl českou úřední řeč místo latiny a vydal knihu „O starodávných obyčejích, řádech, zvyklostech a řízení práva zemského“, která nabyla takřka právní moci.

  27. června 1950 byla popravena Milada Horáková. Její smrt varuje, že jiný názor a známosti s „nesprávně smýšlejícími“ lze prohlásit za „zločin velezrady a špionáže“.

  28. června 1912 zemřel Josef Václav Sládek, který prožil zajímavá léta jako novinář v USA a Mexiku, dnes je známý především jako básník.

  29. června 904 měl velkomoravský vládce Svatoboj vyhnat Metoděje, arcibiskupa velehradského, za to že se mší nepočkal na návrat vládce z lovu. Svatobojovu říši pak roztrhali sousedé a Svatoboj měl dožít jako poustevník u Nitry.

  30. června 1420 přitáhl ku Praze Zigmund s válečníky národů různých, jichž bylo „do půldruhéhokrát stotisíc“. Utábořil se nad Letnou a chtěl Prahu dobýt, což se mu nepodařilo. Táboři s hejtmanem Mikulášem Husem téhož dne porazili Oldřicha z Rožmberka, který oblehl Tábor, a jeho lid odehnali.

František Rozhoň 24.4.09 především s použitím citátů z „Kalendáře historického národa českého“ (1940)

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit