Pro časopis Svědomí/Conscience 3/2010

Politika ve stylu retro

  Časy nacismu a poúnorové dnes považujeme za nejhorší možnou totalitou. Jiný názor má Jaroslav Suk ve stati „Závadová literatura“ v revue Paměť a dějiny 2008/03:

  „…co jsme prožili, byla jen cesta k totalitě, pokus o totalitu… Kontrola měla jít mnohem dál, do soukromí bytů a samozřejmě do nejskrytějších zákoutí v hlavách lidí. Tak je třeba chápat perzekuci i soukromě vydávaných samizdatů, zabavování zakázaných knih při domovních prohlídkách a pokusy o trestání dokonce za pouhé jejich držení. Totalita předpokládá ne lidi, ale lid, lid prodchnutý jednou společnou myšlenkou, společnými cíli a neochvějnou poslušností. Iniciativní, ale jen v daném rámci.“

  Totalitní myšlení, tak pracně dvacet let vyhazované dveřmi, se k nám vrací oknem“, napsali St. Komárek a J. HavlíčekHN 19.2.2010 o manuálu, který má vymýtit „sexuální obtěžování“. Tím prý jsou i úsměvy a „urážlivé zvuky“. Pro dozorce nad společností je v manuálu metodika, jak složit vyšetřovací komisi, získat udání, vyšetřovat, nahrávat výpovědi a vést protokoly.

  Zákony musí být předvídatelné, rozhodl kdysi Ústavní soud. Od sporu stát vers. Dělnická strana (DS) ale není jasné, jak soudci zákony vyloží. Soud na návrh vlády nenařídil potrestání konkrétních trestných činů, ale zvolil kolektivní „trest“ v podobě zrušení DS. Strana přijde o majetek, ale politici prý ohrožující společnost pokračují v nové straně.

  Rozsudek prý přivítaly parlamentní strany, odborná i občanská veřejnost, napsal přičinlivě Petr Svoboda 18. 2. v listu E15, Metro dodalo, že senátor J. Štětina slibuje „argumenty“ použít dál. Podle „průzkumu“ prý dvě třetiny Čechů předem souhlasí i se zákazem jakékoli strany, která bude onálepkována podobně. (HN 21.2.10)

  20 let po Listopadu se vrátil precedent, že stačí dát nálepku extremismu a už je možno zatočit s „nepřítelem demokracie“. Ne za trestnou činnost, ale za názory, slova, texty, symboly, gesta, písně nebo kdo s kým je „propojen“. Strašné! Vrací se mi vzpomínky, jak nebylo záhodno znát nikoho, kdo mohl být označen za imperialistu nebo nepřítele socialismu. (Dušan Streit, euportal.cz)

  Hlavním ohrožením naší demokracie dnes nejsou extremisté, ale dnešní parlamentní strany. Především jejich kořistnictví, které zvyšuje nedůvěru v parlament a politiku. Rozpuštění DS je i přiznáním slabosti státu, jemuž vládnou znejistělí politici, napsal Jiří Leschtina v HN 18.2.2010

  Rozhodnutí zakázat DS je znepokojující, protože oslabuje ve společnosti pojem plurality. Posiluje představu, že správný, přijatelný, a tedy povolitelný názor je jen ten, který je totožný s jednotným názorem mediálního a politického establishmentu. Jaké zmatení myslí to vyvolává, dokazuje rozklad jednoho čtenáře, který argumentuje, že „úkolem demokracie je stát na stráži proti totalitě".

  Ten čtenář demokratickému zřízení přisuzuje vlastnosti policejní a totalitní! Demokracie se už nedefinuje jako právo vyjadřovat jakýkoliv názor, ale jako policajt s obuškem, který neustále čeká, kdo řekne něco nepřípustného. To svědčí, že se ani po dvaceti letech dotyčný neosvobodil od totalitních návyků. (Jan Čulík, Britské listy)

  Podle právní analýzy Tomáše Peciny soud „do odůvodnění jen poslušně opsal to, co mu ke schválení předložila vláda, a to včetně takových nehorázností jako tvrzení, že straně jsou přičitatelné výroky všech jejích členů (§ 638) a také texty dalších osob, pokud byly zveřejněny ve stranickém tisku (§ 640), nebo citace zjevně irelevantní a nepřiléhavé judikatury ESLP (§§ 233–4).

  DS reagovala na dlouhodobé problémy v oblastech, kde stát nedělá nic užitečného – např. na romskou otázku. Stát jí dal prostor a pak ji zakázal. Zákaz je špatný - vřed nelze zakázat, musí se léčit. Napřed se musíme vypořádat s příživníky, jimž problémy vyhovují, a pak se oprostit od ideologického pohledu. (Petr Koubský, E15 26.2.10)

  Podle Ligy lidských práv policie 17.2. v Brně rozehnala příznivce DS bez zákonného důvodu, protiprávně. (BL 19.2.10)

  Ministr vnitra M. Pecina, kandidát ČSSD do voleb, si koleduje o titul ministr nezákonnosti. Už loni 1. 6. varoval exministr Ruml v LN, že M. Pecina překračuje zákon a jeho praktiky „zavání návratem před rok 1989; dnes Liga lidských práv dokládá, že více zásahů policie bylo protiprávních.

  13. 2.10 si ministr Kocáb v Drážďanech vzal růži, podal ruku starostce a řekl novinářům, že tak zablokovali pochod neonacistů, kteří byli zcela jinde. Ten pochod zablokovaly desetitisíce lidí v ulicích, ti lidé podle reportéra MF Dnes „porušili zákon“ a neuposlechli policejní výzvy k odchodu.

  Ve skutečnosti naopak německá policie dávala najevo, že slušná demonstrace k demokracii patří a nemusí být předpisově ohlášena, blokující nevyzvala ani k rozchodu, ani k odchodu. Češi jsou médii vychováváni, že mají méně práv, než měl M. Komínek v Kanadě a než mají Němci dnes.

  Do Prahy přijel přednášet o palestinsko-izraelském konfliktu americký prof. Norman Finkelstein. Pochází z židovské rodiny a jeho rodiče přežili koncentráky. V knize Průmysl Holocaustu – Úvahy o zneužívání židovského utrpení kritizuje organizace, které zneužívají holocaust k tomu, aby se obohatily a aby legitimizovaly jakékoli aktivity státu Izrael.

  Přednášku organizovalo Centrum globálních studií, společné pracoviště univerzity a Akademie věd. Akademie věd přednášku ve svých prostorách NEumožnila, podle BL 26.2.10 na pokyn (radu? doporučení?) premiéra Fischera, jemuž Akademie věd nepodléhá.

  Premiér Jan Fischer v Právu ze 27. 2. obvinil N. Finkelsteina z ideologického a manipulativního přístupu k problematice holocaustu. Právo odmítlo otisknout odpověď N. Finkelsteina, ta vyšla na BL 3. 3. 2010:

  … Jan Fischer tvrdí, že obviňuji Izrael z genocidy Palestinců. Jeho tvrzení je věcně nesprávné. Je pravda, že jsem obvinil Izrael, že se dopustil rozsáhlých válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, citoval jsem ale pouze závěry respektovaných lidskoprávních organizací jako Human Rights Watch a Amnesty International. Pan Fischer je zřejmě ve sporu s lidskoprávním společenstvím a s mezinárodním právem, nikoliv se mnou.

  Fischer také tvrdí, že mé argumenty o zneužívání holocaustu jsou...“čistě ideologické a manipulativní“. Zesnulý profesor Raul Hilberg, zakladatel vědeckého studia holocaustu, který byl až do své nedávné smrti v tomto oboru nejvyšší autoritou (napsal třísvazkovou studii Zničení evropských Židů), uvedl, že mé klíčové závěry v knize Průmysl holocaustu jsou „opravdu umírněné, rozumné a věrohodné“ a že kniha sama je „průlomovým vědeckým krokem“…

  Pan Fischer mě považuje za excentrika. Britský filosof John Stuart Mill výstižně napsal „Málo se nyní odvažujeme být excentričtí, a to je hlavní nebezpečí naší doby.“ Norman G. Finkelstein 27. 2. 2010

  Korupce v „umělecké formě" je prakticky všude v nejvyšších patrech české společnosti. Téměř všichni zástupci politiky, byznysu, ba i sdělovacích prostředků místo hlasitého křiku zavírají před tím problémem oči. Mladí politici se rychle naučí držet ústa, anebo se přidat. To vyšlo v deníku Washington Times. (HN 1.3.10)

  Článek konkrétně píše, že v kauze pochybných nákupů obrněných transportérů padla jména premiérů Grosse a Topolánka a největších politických stran. Ministr obrany nominovaný ODS Barták, který z pochybných důvodů propustil některé schopné pracovníky ministerstva, představuje to nejhorší z české politické garnitury, měl by odstoupit a být obviněn.

  Blížící se volby jsou už dnes znehodnoceny tím, že ČT a Václav Moravec rozdělili strany sobě rovné na rovné a rovnější, z nichž jen jedněm dávají slovo. Třída politiků jistě řekne, že takové volby jsou platné…

  Dres ČSSD odhodil exministr financí J.Rusnok. ČSSD prý už není stranou lidí práce, ale firmou v politickém průmyslu totálně zaměřenou na maximalizaci tržeb. Tedy i počtu státem placených funkcionářů, kteří do firemní kasy nosí příslušné cash flow. Ať čtenář posoudí, zda nechce volit podobnou stranu. (E15 17.2.10)

  Pod hlavičkou Suverenity kandidují Jany Volfová a Bobošíková. MF Plus 04/2010 „žasne“, vždyť jedna inklinuje doleva, druhá doprava. Dámy odpovídají - nehrajme si „na to, že je něco levice a něco pravice.“ U nás je jeden před volbami vpravo, jiný vlevo, pak se spojí ne pro ideje, ale pro koryto… Jenom si třeba hejtman vymění křeslo s vicehejtmanem. ODS je ochotna v Jihomoravském kraji zrušit zdravotní poplatky, jinde je ČSSD naopak zavádí…

  Že lze jít proti korupci, dokázalo město Most. Přehodnotilo výběrová řízení nastavená dříve spoluvládnoucími ODS a ČSSD a ročně ušetřilo 120 milionů. Zdarma se tam jezdí MHD, bezplatný je svoz odpadu, počet městských strážníků stoupl o 30, přestože se nezvýšil rozpočet města ani nezvýšily poplatky z nemovitostí.

  Z postu českého primase odchází kardinál Vlk. Ten nepokračoval v projektu Fr.Tomáška „Desetiletí duchovní obnovy národa“ a nakonec uznal, že „za 10 let v církevně politické rovině nic nedokázal“. Vlka střídá bývalý politický vězeň Jaroslav Duka, který přijal řádové jméno Dominik. V politice už lobboval u lidoveckých poslanců za druhé zvolení V. Klause prezidentem. (E15 15.2.10)

  Objem vládních dluhů nejbohatších států světa se za poslední dva roky zvýšil na dvaapůlnásobek. Vlády USA, Británie, eurozóny a Japonska měly loni natisknout dluhopisy v hodnotě o 86 % větší oproti předchozímu roku. (E15 22.12.09) Česku se již dostalo varování v podobě neúspěšné emise státních dluhopisů, které za navržených podmínek nikdo nechtěl koupit. (EURO 08/2010)

  Když šli Slováci do eurozóny, slýchali o „jistotě“, že „bratrské země“ platící eurem je nenechají na holičkách v případě hospodářských potíží. Když se na okraji bankrotu ocitlo Řecko, země eurozóny, lidé pochopili, že pomoc je iluze. Evropská centrální banka oznámila, že Řecko se pomoci nedočká. (analytička Next Finance v Metro 25.1.10)

  Před 10 lety optimisté tvrdili, že silná měna donutí ekonomiky slabších států k vyšší výkonnosti a zahájí éru stability. Nyní jsou některé země na pokraji bankrotu. Pro Řeky, Portugalce, Italy, Španěly, Slovince a Francouze je silné euro kamenem na krku, protože nemohou devalvovat měnu. (P. Kohout, ředitel pro strategii Partners, E15 19. 1. a 2.3.10)

  Řecko zřejmě dostane další úvěry spojené s politickými podmínkami; bude jakýmsi protektorátem centrálních mocností a nebude mít šanci nesouhlasit. Stane se v eurozóně organizovaná pomoc jinému státu pokračováním války jinými prostředky?

  Proč Řekové stávkují, když je Řecko před bankrotem? Řekl Čechům Řek „my přece víme všechny tyto ekonomické věci, jenom chceme jasně říci, že to nejsme my, kdo si ty peníze přivlastnil nebo je ukradl. Nikdo z nás nemá miliardy eur a prostě nevěříme lidem, kteří nám vládnou, že to tentokrát udělají dobře." (BL 2.3.10)

  Mezinárodní měnový fond radí léčit českou ekonomiku zvýšením daní, psaly HN 26. 1. 10. Vláda poslechla a ekonomika připomíná závodníka, jenž chce zrychlit a šlape na brzdu. Zvýšení daní v klesající ekonomice se začalo projevovat poklesem spotřebitelské poptávky, dopady mohou být horší, pokud hrátky s růstem daní budou pokračovat. Dokud se nepodaří obnovit růst, nepůjde daňovými prostředky nic dělat s dluhem. (EURO 08/2010 22.2.10)

  O to nebezpečněji nyní vyznívá další snaha velkých stran o stanovení termínu přijetí eura. Během několika let lze splnit „Maastricht" jen drastickým zvýšením necyklických nepřímých daní, což by pro naši ekonomiku bylo stejně zdravé jako výpadek proudu pro pacienty na jednotce intenzivní péče. (EURO 08/2010)

  Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil řadu jmen lidí, kteří se zapletli s StB. Když ale z archivu vyšla jména přátel exprezidenta Havla, ozvaly se protesty disidentů proti „hodnocení minulosti jen na základě svazků StB" a ředitel Pavel Žáček padl. Novým ředitelem byl zvolen Jiří Pernes.

  V Pernesově knize o historii Slavkova najdeme oslavu vzniku akčních výborů Národní fronty a obětavosti Lidových milicí, díky jejichž „pevnému postoji zvítězila lidová moc". Volbu už kritizoval senátor - disident Alexandr Vondra, Rada neměla nadřadit projekt nad kádrování.

Z médií vybral a glosoval František Rozhoň, 4.3.2010; BL = Britské listy, HN=Hospodářské noviny

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit