Pro časopis Svědomí/Conscience 9/2010

Politika ve stylu retro

  Volby jsou základem demokracie a o té není radno mluvit špatně. Přesto J. Leschtina v HN hodnotí volby jako „svátky tlachu“. Tlachali a neplní: TOPka že se sníží počet funkcionářů Poslanecké sněmovny, ODSka že se nezvýší daně, Věci veřejné že se neumažou od „dinosaurů“. Ti poslední za nepřijatelného označili M. Kalouska a přiklepli mu nejdůležitější ministerstvo - finance.

  I jasný slib z koaliční smlouvy „odstranit možnost vyvlastnění“ soukromých domů a pozemků kvůli rozšiřování dolů se změnil ve vládním prohlášení v nejasnou frázi. Je to úspěch lobbistů?

  Předvolební sliby o odebrání neoprávněně získaných titulů z „plzeňských práv“ utichly. Bakalářské tituly, které nebyly řádně získány, odebrány nebudou. Vedení práv sice běžně používalo protiprávní postupy, ale studentům „nelze prokázat ztrátu dobré víry při nabytí titulu". (HN 3.9.10)

  Vládní prohlášení nezmiňuje zavedení „povodňové daně“ či stop dopravním stavbám, ale na obojím už se pracuje. Omezení rozpracovaných staveb nevyřeší problém vysokých nákladů a korupce, zato může vést k vlně arbitráží a prohloubit krizi ve stavebnictví. Nemění vláda slib rozpočtové odpovědnosti v praxi krátkozraké nezodpovědnosti? (Euro 33/2010)

  Předvolební slib ODS byl vytvoření 170.000 pracovních míst. Po volbách vláda místo toho mluví o snižování schodku a ve stylu poúnorové vlády rozhoduje, kolik veřejných zaměstnanců bude propuštěno. To postihne především ty, kteří nenabrali zbytečné pracovníky. Doprovodná politika snižování nezaměstnanosti neexistuje. (HN 10.8.10)

  Vít Bárta prohlásil na adresu stavebních firem, jimž stát přestal platit, že první, kdo se proti té zvůli státu bude bránit právními prostředky, bude vyvrácen ze základů. To by si Husák nedovolil říci, leda tak Stalin. I když jsou práce pro stát předražené, toto prohlášení by mělo vyvrátit ze základů ministra - především stát musí dodržovat vlastní zákony a smlouvy. (Dušan Streit, eportal.cz)

  Vládu máme, kdo ale nám vládne? Říká se, že John je ministrem vnitra, ale rezort řídí Bárta - když se o vnitru mluví ve vládě, John mlčí a Bárta odpovídá.

  Zdá se, že ministrem zdravotnictví je Heger, ale rozhoduje Kalousek. Ještě 31. 8. ráno Heger nechtěl zvyšovat poplatek za den v nemocnici ze 60 na 100 Kč lidem pod 18 a nad 65 let a poplatek chtěl zahrnout pod strop spoluúčasti. Večer na stranické schůzce dostal Heger za úkol naopak zvýšit poplatky všem a nezapočítávat je do stropu. (HN 3.9.10)

  1953: Režim byl na pokraji krachu. Prachy na látání děr v rozpočtu bral přímo z úspor občanů. Lidé se bouřili, ale sluhové režimu tlachali své: o oblibě prezidenta Zápotockého, díky socialismu jsme na cestě k vysokému životnímu standardu.

  2010: Opět se berou peníze na látání rozpočtů z kapes občanů. Kalousek, který nejprve rozhazoval a nyní sahá do kapes, prý je nejoblíbenější ministr. Díky kapitalismu prý jsme všichni již desítky let na cestě k vysokému životnímu standardu. Jsou ty podobnosti opravdu jen náhodné?

  Plzeňský soud nepotrestal trestnou činnost spáchanou z policejní iniciativy. Policie nátlakem přiměla zbrojíře z Tachovska k výrobě a prodeji upravených zbraní a bomb s dálkovým odpalováním přes mobilní telefon. Soud žalobu zamítl, iniciativa nebyla na straně zbrojíře a aktivita policisty přerostla únosnou mez. (novinky.cz)

  Skvělou kariéru prožívá soudce Karel Kudláček. Bývalý bolševický vojenský prokurátor byl za machinace při konkurzu H-Systemu rozsudkem soudu zbaven funkce správce. Přesto předseda pražského městského soudu J.Sváček Kudláčka navrhl na soudce. Kritéria pro výběr soudců v ČR nejsou stanovena, proto známosti trumfnou kvalitu. Dodatečná náprava dle „práva“ není možná, soudci mohou být potrestáni jen za to, co provedli během výkonu své funkce. (HN 6.9.10)

  Odrazem doby je i volba českého ombudsmana. Politický vězeň Vladimír H. nepodpořil kandidáta Johna Boka, který mu léta pomáhal jako zmocněnec, když byl H. stíhán; H. „podpořil kandidáta“, kterého nikdo nenavrhl.  Senát navrhl předsedu pražské Židovské obce Františka Bányaie, stíhaného a zatím nepravomocně odsouzeného za nevybíravé počínání vůči sekretářce.

  Martin Barták jako náměstek i ministr obrany byl u zrodu nejtemnějších zbrojařských afér. Proto by si prozíravý politik držel Bartáka od těla, i „nováček“ John zrušil náměstkovské místo, když na ně premiér tlačil Bartáka. Zato „dinosaurus“ Kalousek z Bartáka udělal náměstka, který dohlíží na rozpočtová pravidla a nakládání s prostředky fondů EU. (HN 17.8.10)

  Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má hlídat, aby státní instituce neplýtvaly veřejnými financemi. Současný prezident NKÚ František Dohnal je obžalován z plýtvání veřejnými financemi. Spor o to plýtvání se ale rozhořel až poté, co NKÚ oznámil na policii rozsáhlé machinace s dotacemi, jež získalo město Liberec na pořádání mistrovství světa v lyžování.

  Dohnalovi zbývá jediná důstojná možnost: rezignovat. Výběr nového šéfa NKÚ by pak donutil vládnoucí koalici ukázat, jak vážně to myslí s bojem proti rozhazování a státní korupci. (HN 19.8.10)

  Obdoba babyboxů pro anonymně odložené děti je doložena již ve středověku. Papež Inocenc III. doporučil jejich zřizování, aby chudé matky nezabíjely novorozence. Jiný pohled má občasný ministr a teď vládní dozorce přes „práva“ Kocáb. Babyboxy podle Kocába odporují Úmluvě o právech dítěte, která každému přiznává právo znát své rodiče a právo na jejich péči. Zdravý rozum však říká, že záchrana života je nadřazena právu znát vlastní rodiče.

  Poradcem premiéra Nečase pro oblast zahraniční politiky a lidských práv je ředitel konzervativního Občanského institutu Roman Joch. Ochraně lidských práv chce vrátit původní význam obrany občanů před vměšováním států a byrokratů.

  Joch má problém s myšlením Kocába: „Co on považuje za ´lidská práva´, já považuji za privilegia příslušníků speciálních skupin na úkor práv ostatních. To, co Kocáb vnímá jako ´prosazování lidských práv´, já vnímám jako ničení osobních svobod, především svobody slova, smlouvy a spolčování," napsal před časem.

  Joch považuje Kocábův úřad za zbytečný. Práva garantuje ústava a Listina základních práv a svobod „a proto každý státní úředník má být garantem lidských práv a občanských svobod. Není smysluplné vytvořit nějaký úřad a pojmenovat ho megalomansky a říct – tento úřad nám zajistí lidská práva, když to mají dělat všichni státní úředníci."

  Joch má i řadu odpůrců. Například Vladimíra Dvořáková, šéfka katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE a předsedkyně Akreditační komise ČR řekla, že Joch patří mezi krajní pravici, pohybuje se na pomezí xenofobie, rasismu a homofobie a bude narušovat vládnutí.

  Jochovi je vyčítán i text z ledna 2010 „Proč demokracie zanikne“: Formou sokratovského dialogu předvídá, že demokracie zkrachuje kvůli pocitu lidí, že když něco nemají, tak si to prostě odhlasují místo toho, aby si to vlastní prací vytvořili či peníze na to si vlastní prací vydělali.

  V roce 2110 má mít podle Jocha každý zaručeny osobní svobody, ne právo podílet se na vládnutí. To budou mít jen ti, kteří v celkovém úhrnu státu přispívají více než od něj čerpají na platech, dávkách, státních zakázkách. Kdo především bere státní peníze, nemůže nezaujatě rozhodovat o jejich rozdělování.

  Stanislav Huml byl před Listopadem u SNB a v KSČ. Před volbami Věcem veřejným podepsal ústavě odporující smlouvu, že v případě „neposlušnosti" zaplatí až sedm milionů. Stal se poslancem díky kroužkování - voliči jej znali z televize jako moderátora dopravních zpráv.

  Pak se Huml rozzlobil na R. Johna. Ten vidí bratry Mašíny a M. Paumera jako odbojáře, ale . Huml jako vrahy nevinných. V nastalém rozruchu Huml ukázal své stále bolševické myšlení : Chyby nevidí u sebe, jen u druhých - smlouvou zavánějící totalitou není vinen on jako signatář, jen smlouvu žádající strana. (HN 11.8.10)

  Dlouhodobé protesty filharmoniků proti vnucenému řediteli Kasíkovi měly úspěch. Václav Kasík rezignoval na funkci šéfa České filharmonie. (E 15, 1.9.10)

  Kdo může za povodně? Takovou otázkou si přihřívají svou polévku politici, pojišťovny, betonářská lobby i „odborníci“, z nichž vláda tvoří komisi. Poctivá odpověď je jedna - nemůže za ně nikdo, v našich končinách bývají. V únoru 1997 dostal časopis Vesmír příspěvek o tzv. malých pluviálech, obdobích zvýšených srážek a častých ničivých povodní na našem území. Autor popsal 4 - v letech 1078-1118, 1310-1350, 1560-1573, 1763-1771.

  Další pluviál se tedy dal očekávat, ale žádný scénář zpracovávaný pro ČR „odborníky“ s ním nepočítal. První velké povodně přišly dříve, než článek v září vyšel, v létě 1997 na Moravě. (HN 9.8.10)

  Povodně jsou běžná věc, měla by s nimi počítat rozpočtová rezerva. Zvrácený koncept povodňové stokoruny nahrazuje solidaritu daní. Až přijdou požáry jako v Rusku, budeme platit 200 korun? A co zemětřesení? Co kobylky? A mandelinka bramborová? (HN 23.8.10)

  Od dob osvícenství leckdo věří, že rozumem přetvoříme svět. Slunci a dešti stále neporoučíme. Je dobré si pamatovat, že většina známých ničivých povodní byla v létě a že povodním v patách chodí sucha. Postiženým neuleví globální klimatická dohoda ani vládní komise, ale starostové, kteří budou dbát, aby se oralo po vrstevnicích, čistila koryta a obnovovaly studně zničené po stavbě vodovodu. (HN 9.8.10)

  Vláda nestanovila termín přijetí eura, protože nejsme jen zemí exportérů – exportéři jsou v podstatě jediní, kteří si vstup do eurozóny přejí. I hlavní analytik švýcarské banky UBS A. Höfer tvrdí, že krize ukázala, že zemím jako ČR či Polsko vlastní měna svědčí víc než eurozóna.

  Vstup relativně zdravých ekonomik Česka, Polska, Švédska může vést Brusel ke tlaku, abychom splnili slib přijmout euro co nejdříve, jen co splníme maastrichtská kritéria. Byli bychom dobrou protiváhou chatrného jihu měnové unie.

  To není lákavá představa v době, kdy si Evropská centrální banka představuje krocení předluženosti tak rychlým tiskem nových peněz, že dodavatelé nestíhají vyrábět papír. Nalezneme zapomenuté sebevědomí a vzkážeme do Bruselu po slovenském vzoru, ať si vzhledem k drastickému posunu ekonomických reálií strčí příslušnou část přístupové smlouvy kamkoliv libo? (Euro 34/2010)

Z médií vybral a glosoval František Rozhoň, 6.9.2010; BL = Britské listy, HN=Hospodářské noviny, LN = Lidové noviny

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit