Pro časopis Svědomí/Conscience 10/2010

Politika ve stylu retro

  Brněnský primátor Onderka (ČSSD) slavnostně odhalil na náměstí Svobody nové hodiny. Ty symbolizují nesmyslnou rozmařilost věrchušky v čase řečí o nutnosti úspor. „Hodiny“ stály 12 milionů a nelze z nich poznat, kolik je hodin. (Martin Daneš, Metro)

  „Hodinám“ ČSSD konkuruje ODS „volebním programem“, ze kterého nešlo poznat, co udělá ODS u moci. ODS v programu hlásala „daně ponecháme na současné úrovni." Po volbách cukla: „Nebudeme zvyšovat přímé daně." Programové prohlášeni vlády už jen slibuje „minimalizovat dopady reformy na nejzranitelnější skupiny obyvatel". V září premiér Nečas navrhl zvýšit dolní sazbu DPH o 60 až 70 %, což postihne především ty sociálně nejslabší. (HN 1.10.10)

  Opět změnil názor ministr zdravotnictví Heger (TOP 09). Nejprve chtěl, aby obyčejné plomby byly dál hrazeny ze zdravotního pojištění, pak odsouhlasil stomatologům opak. Hokynaří, místo aby zveřejnil aspoň náznaky zdravotních standardů, abychom věděli, co bude odsouzeno ke zpoplatnění. (E 15, 20.9.10)

  Vláda škrtá. Zapomněla, že neškrtá v účetních položkách, ale v peněženkách živých lidí a že jim musí vše důkladně - v kontextu - vysvětlit. Obrysy, harmonogram a smysl reforem zatím zůstávají lidem skryty. (HN 9.9.10)

  Bankéř vysvětluje zdražení poplatků. Aby lidé chodili méně vybírat peníze na pobočky, zdvojnásobili jsme poplatek. Chodí jich furt stejně, tak zdražujeme dál. I úvěry jsou drahé, protože je dost lidí ochotných si draze půjčit. Tak loni v „krizovém roce" bankovnímu sektoru vzrostl zisk o 1/3 na 60 miliard, letos za pololetí o 18 % na 32 miliard.

  Sociolog Jan Keller v Právu 4.9.2010 reaguje na uměle vyvolaný a televizními klipy přiživovaný spor mezi mladými a starými, v jehož rámci se část mládeže předháněla v urážkách seniorů, kteří jí váhavostí a pomalou chůzí ztěžují nakupování v supermarketu. Podle Kellera lidé nad 60 let dnešní středoškoláky a vysokoškoláky neohrožují.

  Uplatnění mladých stojí v cestě generace revolučních studentů a jejich vrstevníků. Těm bylo o Sametu 20-30 let a vydatně využili možností, které jim mocenský zvrat dopřál. Ještě nějakých 20 let chtějí kontrolovat výhodné pozice v politice i ekonomice, přestože se úrovní vzdělání v průměru nijak výrazně neodlišují od generace seniorů.

  Například M. Kocáb. Stal se ministrem do počtu kvůli koaliční matematice. Zůstal jím, když ostatní uvolnili místo úřednické vládě. Po volbách se udržel jako vládní zmocněnec. Nechtěl odejít, ani když ho přemlouvali. Pak ho vyhodili a on se divil - umí prý vypočítávat své úspěchy do rána. (E 15, 16.9.10)

  Český energetický úřad (ERÚ) oznámil, že kvůli „podpoře obnovitelných zdrojů“ zdraží od ledna elektřina pro domácnosti o 12 %, pro podniky o 17 %. Vlivem nesmyslných výkupních cen je relativně oblačná ČR solární velmocí a překonala i země s až 300 dny slunečního svitu ročně.

  „Zelenou" elektřinu bylo možno získat mnohem levněji z vody. Podle inventarizace bylo v předválečné ČSR 14 882 vodních energetických zdrojů s výkonem nad 1,5 kW, což stačí pro spotřebu dvou průměrných domácností. Nyní je v provozu jen asi 1 500 vodních energetických zdrojů, potenciál pro výrobu levnější čisté energie je zjevně značně nevyužit.

  Malé vodní elektrárny vyrábí 24 hodin denně, prokysličují vodu, přispívají k obnově jezů, náhonů, rybníků a tím k regulaci vody za sucha i povodní. Přesto ERÚ stanovil cenu za elektřinu z rekonstruovaných vodních elektráren jako druhou nejnižší, zatímco investorům do slunce a větrníků nabídl zlatou žílu z našich kapes. (HN 2.9.10)

  Za "děsivý" označil na ČRo2 biskup Václav Malý způsob, jak média informovala o cestě papeže Benedikta XVI. do Velké Británie - soustředila pozornost na protesty proti církvi i papeži. Podle britského premiéra Cameron byla cesta výzvou neupřednostňovat požadavky, ale zodpovědnost, hledat důvěru a následovat svědomí. Svědomí je přitom slovem, které z médií prakticky zmizelo.

  Kárný senát Vrchního soudu nepravomocně zbavil taláru místopředsedu Nejvyššího soudu Kučeru za upřednostňování politických zájmů před nezávislostí justice. V Brně soud potrestal dva politiky sedmiletými tresty a pokutami za žádost o milionový úplatek. V Praze prezident Klaus vybídl poslance k omezení pravomocí Ústavního soudu. (HN 8.9.10)

  Když aktivisté veřejnoprávního rozhlasu mezi figurkami osobností historie „odhalili nacisty“, neváhali mluvit o neonacismu. Obchodník „se po upozornění Českého rozhlasu rozhodl alespoň jednu figurku stáhnout z nabídky.“ (ČRo 27.9.10)

  Novým ombudsmanem je Pavel Varvařovský. Řekl, že naše právo nevzkvétá, ale bují, a citoval Karla Staršího ze Žerotína: „Z jedné strany právo popřeno, svobody vnic, obyčejové zhynuly a zřízení za koutem leží." Dodal : „Není to prioritně stát a jeho orgány, kdo má lidi ochraňovat. Jsou to především oni sami, aby si svá práva hlídali a aby se chovali hrdě a zodpovědně." (HN 8.9.10)

  Francouzskému prezidentu Sarkozymu klesala popularita. Když odložil obtížný problém „ztracené generace“ na sídlištích a nechal kvůli potírání kriminality raději deportovat kočující Romy do zemí, odkud přišli, jeho popularita stoupla. (Neviditelný pes, 24.8.10)

  Sarkozymu začaly potíže nové. Tvrdí, že každý případ deportace je posuzován individuálně, ale do tisku uniklo nařízení ministerstva vnitra policejním šéfům v regionech zaměřit se prioritně na romské tábory. Podle rumunského ministra vnitra žádný deportovaný nebyl ve Francii ani v Rumunsku registrován u policie kvůli nějakému trestnému činu. (Metro 30.8.10)

  Francie proto čelí nařčení z rasismu. Důsledky cítíme i u nás. Ondřej Neff léta mlčel, když se při „potírání rasismu těch dole“ tvrdilo, že Romové jsou jiná rasa. Vzbouřil se, když byl ten argument použit proti těm nahoře: Že prý jsou Romové nějaká rasa, je „další veliký humbuk a nesmysl", my jsme všichni Indo-Evropané a rasově mezi námi není žádný rozdíl. (ČRo2, 10.9.10)

  EU opouští fázi lhaní na téma „žijeme lépe, radostněji“ a vstupuje do fáze nesnášenlivosti. Neskutečně hloupé (ne)řešení státních dluhů nejenže odporuje uzavřeným dohodám, ale především má potenciál oživit nacionální nesnášenlivosti kontinentu. (Aleš Borovan, E 15, 13.9.10)

  Od Irska žádají banky „na svou záchranu" třetinu irského HDP, přesto si Irsko ještě muselo draze půjčit peníze pro Řecko. Západním Němcům chybí na jejich investice, ale musí posílat peníze Řekům, východním Němcům a francouzským zemědělcům. Evropané nadávají na cizince. EU připravuje scénu pro další(ho) muže s knírkem.

  Čech žijící léta v Řecku vyvrací pohádku o řeckém přebujelém sociálním státu. Krizi zavinila smetánka, která přihrávala zakázky sobě a známým, nechala bujet korupci a velké firmy neplatit sociální a zdravotní. Na vzniklý dluh Řekům půjčila EU na 1% přes banky, a ty to zvedly o 5%. Pokud lidé ještě pracují, pak 12 hodin za původní plat, a většina lidí práci ztrácí. (ČRo2 21.9.10)

  Řecko překročilo plán úspor. Má proto malé příjmy z daní a tedy ještě míň na výdaje. O to víc musí šetřit... Evropa by měla místo posílání peněz a dohlížení na úspory pomoci hledat rozumnou prorůstovou strategii. (HN 20.8.10)

  Politici škrtají výdaje doma, ale zvyšují výdaje EU. Plánují zvýšit rozpočet EU na příští 3 roky o 7,3 %, tedy o 265.760.000.000 Kč; z toho výdaje na administrativu o 15 %. EU žije z peněz členských států, jak jejich vlády zdůvodní voličům vyšší odvody do Bruselu? (F. Matějka, euportal.cz, 1.9.10)

  EU schválila vznik nových institucí finančního dohledu. Brusel má schvalovat i národní rozpočty. O odpovědnosti za škody z chybných rozhodnutí se nemluví. (E 15, 23.9.10)

  Eurozónu dostává do problémů i zpráva deníku Wall Street Journal, že nedávné „zátěžové testy“ evropských bank byly v podstatě podvodem – banky záměrně neuvedly celý objem rizikových dluhopisů, které drží. Např. francouzské banky přiznaly španělské dluhopisy za 6,6 miliardy eur místo skutečných 34,7 miliard. (E 15, 9.9.10)

  Věřiteli zadlužených států jsou vesměs finanční instituce, kterým politici prodávají své voliče. Jak jinak popsat situaci, kdy vlády proto, aby jim banky půjčovaly peníze, jdou těmto na ruku legalizací finančních nástrojů, které jsou eticky či morálně vzato zločinné? (I.Hoffman, Deník 30.9.10)

  Evropou začínají otřásat stávky a demonstrace proti politice, kterou nazvala J. Hrstková v HN 30.9.10 „znárodnění ztrát finančního světa". Zaměstnanci nechtějí být jedinými, kdo to má platit.

  Komise islandského parlamentu doporučila postavit před zvláštní tribunál politiky, kteří přivedli Island v roce 2008 na pokraj bankrotu. Tehdejšímu premiérovi a ministrům zahraničí, financí a obchodu hrozí pokuty i vězení. Zda budou obviněni, rozhodne parlament. (Metro a E 15, 13.9.10)

  Bývalý francouzský prezident z let 1995-2007 Jacques Chirac bude souzen za korupci, zneužití státních peněz. Hrozí mu až 10 let vězení a pokuta 150 000 euro. (BL 23.9.10)

  Celé vedení dvousettisícového města a řadu podnikatelů zadržela brazilská policie pro podvody při veřejných zakázkách, vymáhání a využívání úplatků. Najměme si takové policisty. (HN 3.9.10)

  USA zahájily v Iráku operaci Nový úsvit. Předchozí operace Trvalá svoboda byla podle The Guardian „Katastrofou za bilion dolarů". Na 100 tisíc civilistů při ní přišlo o život, 4 miliony o domov; vzrůstající vliv islamistů znamená méně svobod pro ženy než před válkou. Infrastruktura země je v troskách, politici připuštění k moci nejsou schopni sestavit vládu; na denním pořádku jsou vraždy, únosy a korupce. (E 15, 2.9.10)

  Pokus vnutit euroamerický typ lidovlády i Afgháncům se zvrhává v trvající snahu legitimizovat zkorumpované prozápadní kliky. Na loňské „volby“ prezidenta, který vyhrál se souhlasem Západu, ač počet hlasů zfalšovaných v jeho prospěch dosahoval astronomických čísel, navázaly volby do slabého afghánského parlamentu. (E 15, 27.9.10)

  Jak moc je možno/nutno přizpůsobovat se trendům doby, se zamyslel filosof Stanislav Komárek v HN 14.9.10. Křesťanství by se neuchovalo, kdyby část jeho vyznavačů nevolila kamufláž a jen zdánlivé přikyvování římské státní mašinérii do chvíle, než se pohroma přehnala. Kdo trendy bezmyšlenkovitě hltal v minulém století, mohl se upřímně nadchnout i pro to, aby „odhalil revizionisty", učinil svou firmu „židůprostou". Přítomný čas vyžaduje "sjíždět trendy" s dříve nebývalou intenzitou. I sjednocená Evropa si rychle tvoří systém kontroly a odměňování pro ty, kdo je sledují, pochopili, "odkud vítr fouká" a zdobí okna po novém způsobu.

  V takovéto době je zase těžké, ba nebezpečné, plně přijmout práva nejrůznějších komunit na respektování jejich autonomie v rámci celostátní politické struktury, poskytující příznivé podmínky pro vzájemnou toleranci různých autonomií. Taková politická pozice je ale pravděpodobně jediná, která nabízí vůbec nějakou dlouhodobou naději na přežití lidstva. (BL 3.9.10)

Z médií vybral a glosoval František Rozhoň, 3.10.2010; BL = Britské listy, HN=Hospodářské noviny

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit