Pro časopis Svědomí/Conscience 1/2010

Stalo se, aneb střípky z české historie

  2. 1. 1547 odpověď českých stavů Ferdinandovi I., který žádal o válečnou hotovost proti protestantům a saskému kurfiřtovi Janu Fridrichovi, byla počátkem konfliktu mezi králem a českými stavy.

  4. 1. 1378 v posledním roce svého života Karel IV. dojel do Paříže rovnat spory mezi králem franským a anglickým. Jednání bylo odloženo pro smrt královny franské.

  5. 1. 1858 v Miláně zemřel Jan Josef Radecký z Radče, polní maršálek, který velel 17 polním výpravám a vítězstvími u Custozzy (1848) a u Novarry (1849) zajistil habsburskou mocenskou pozici v severní Itálii.
1921 zemřel v Paříži Ernest Denis, který jako hugenot měl zvláštní vztah k reformačním tradicím Čechů. Jako historik se věnoval českým dějinám, v Paříži založil Institut slovanských studií;
1923 byl raněn při atentátu Alois Rašín, hlavní organizátor vyhlášení československého státu (28. 10. 1918) a tvůrce jeho finanční politiky. Zemřel 18. 2. 1923.

  6. 1. 869 podle legend sv. Metoděj byl v Římě posvěcen na biskupa. Nebylo to tím, že by se bratři věrozvěstové odřekli poslušnosti k patriarchovi v Cařihradě a přešli pod Řím; ale poslání Metodějovo se týkalo Pannonie, na níž si činil jurisdikční právo Řím;
1413 papež Jan XXIII. odsoudil na oheň knihy Jana Wikleffa;
1422 císař Zigmund vypálil Horu Kutnu, ale když slyšel, že na něj táhne Žižka, zajal starší horníky, přivázal je k vozům a utekl k Německému Brodu.

  7. 1. 1422 Zigmund byl poražen u Německého Brodu, přišel o velké bohatství, které nakradl zejména v českých kostelích;
1584 v českém království začal platit gregoriánský kalendář, po Třech králích nastal 17. leden;
1800 se narodil Josef Krasoslav Chmelenský, básník,
překladatel operních libret (Kouzelná flétna), autor libret Škroupových oper Dráteník, Oldřich a Božena, Libušin sňatek a písní jako „Nad Berounkou pod Tetínem“. Zemřel 2. 1. 1839 na tuberkulózu.

  8. 1. 1436 císař Zigmund slíbil, že nedodrží slib daný za zvolení českým králem, že vymůže potvrzení Jana z Rokycan jako arcibiskupa pražského.
1920 byla založena církev československá. Část duchovenstva inklinovala k pravoslaví, část chtěla pokračovat v hledání nových nábožensko-etických norem a forem.

  10. 1. 1055 zemřel český kníže Břetislav I., známý únosem Jitky z kláštera. Obnovil „českou říši“ připojením Moravy a obnovením české moci ve Slezsku, založil české zákonodárství a dovršil stavbu kláštera na Sázavě se slovanskou liturgií.

  11. 1. 1158 císař Fridrich I. Barbarossa zahájil sněm v Řezně, na němž knížete Vladislava II. korunoval na krále za odvahu při křížové výpravě do Palestiny a při tažení do Milána.
1890 v klášteře Rajhradě zemřel Beda Dudík, zemský historiograf moravský.

  12. 1. 1861 zemřel Václav Hanka, spisovatel, básník, překladatel, knihovník Českého muzea, prosadil reformu českého jazyka a r. 1817 objevil tzv. rukopis Královédvorský.
1940 zemřel malíř Joža Úprka, nar. v Kněždubě, malíř zejména moravského venkova.

  13. 1. 1483 na přítomnosti krále Vladislava II. začalo jednání strany přijímající pod obojí a strany přijímající pod jednou o vzájemném soužití, aby se strany neutiskovaly a nehaněly navzájem, a aby se k tomu vésti nedaly.
1572 zemřel Jan Augusta, biskup Jednoty bratrské, který udržoval čilé styky se vznikající reformací v Německu a Švýcarsku.
V letech 1548-1565 byl vězněn pro podezření, že Jednota podněcovala stavovské vzpoury v letech 1546-7.

  14. 1. 1092 zemřel první český král Vratislav, zakladatel vyšehradské kapituly a příznivec slovanského obřadu. Korunován byl za služby činěné císaři Jindřichu IV. zvláště proti papežům.

  15. 1.1926 zemřel August Sedláček, autor základního díla české historické vlastivědy „Hrady, zámky a tvrze království českého“.

  17. 1. 1411 zemřel Jošt, jeden z nejvzdělanějších velmožů svého věku, obratný politik, synovec Karla IV., poslední zvláštní panovník (markrabě) moravský, též markrabě braniborský a král římsko-německý;
1905 se v Mastníku na Moravě narodil básník Jan Zahradníček.

  18. 1. 1409 Václav IV. vydal dekret kutnohorský, měnící poměry na Universitě pražské, v letech 1348-1409 jediné na sever od Alp. Dekret měnil hlasovací práva (tři hlasy dostali obyvatelé českého království, jeden cizinci) a univerzitu předal pod kontrolu Husovy reformní skupiny; přes 2000 zahraničních mistrů a žáků pak opustilo Prahu;
1850 zakázáno Havlíčkovi vydávání Národních Novin.

  19. 1. 1669 jezuita Matěj Šteyer s matkou Marií založili Dědictví svatováclavské, první český fond na vydávání laciných knížek pro lid;
1877 se v Sobotce narodil básník a spisovatel Fráňa Šrámek.

  20. 1. 1471 dotázal se Jiří z Poděbrad stavů, koho by po jeho smrti chtěli za krále. Když zjistil, že jeho syny ne, hleděl je obohatit ze zdrojů zemských, ne bez škody na království;
1612 zemřel v Praze císař a král Rudolf II., znalec umění, Praha za Rudolfa II. prožívala svůj zlatý věk.

  21. 1. 1862 zemřela Božena Němcová.

  23. 1. 1623 byly z příkazu Ferdinanda II. z Týnského chrámu v Praze odstraněny „symboly husitství“ – pozlacený kalich, socha a znak Jiřího z Poděbrad. Snad z neznalosti byl ponechán znak arcibiskupa Jana z Rokycan;
1937 zemřel historik Josef Pekař.

  24. 1. 1279 Otto, markrabě braniborský, poručník Václava II., krále i jeho matku uvěznil na Bezdězu a sám 5 let vládl dle své vůle;
1852 zemřel básník národního obrození Jan Kollár.

  26. 1. 1600 přišel poprvé do Prahy německý astronom a věřící luterán Jan Kepler. Pronásledování evangelíků v alpských zemích ho postavilo před volbu vzdát se víry nebo vlasti. V Praze byl do smrti Rudolfa II. Nakonec byl odstrčen i vlastní církví, které vadil jeho pozitivní vztah k učení Koperníkovu.

  28. 1. 1790 císař Josef II., nemocí zlomen, odvolal většinu svých reforem;
1919 byla zákonem zřízena druhá česká univerzita, Masarykova se sídlem v Brně;
1930 zemřela pěvkyně Ema Destinová, rodným jménem Kittlová.

  29. 1. 645 zemřel na úplavici Dagobert, král franský, zahnaný z našich krajin v bitvě u Wogastisburgu;
1901 zemřel básník Julius Zeyer.

  31. 1. 1785 se narodila spisovatelka buditelka Magdaléna Dobromila Rettigová, autorka vlasteneckých, mravoučných příběhů a zejména Domácí kuchařky;
1846 zahájila v Praze činnost Měšťanská beseda pro povzbuzení vlasteneckého ducha;
1929 zemřel kazatel a autor Broučků Jan Karafiát.

František Rozhoň 28.12.09 především s použitím dat a citátů z „Kalendáře historického národa českého“ (1940)

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit