Pro časopis Svědomí/Conscience 6/2011, prosinec 2011

Politika ve stylu retro

  Po Stalinově smrti se hromadně přejmenovávaly ulice a náměstí, bouraly sochy, schovávaly busty, a i bolševici uznali, že nebylo správné veřejně oslavovat žijící. Už se tím zase neřídíme - 17.11.2011 byla v Národním divadle odhalena busta Václava Havla. Nedal ji tam národ sobě, dali ji tam oživovatelé kultů (rozporuplných) osobností.

  Na uzavřeném a utajovaném sněmu v Olomouci šéfové místních organizací zvolili do čela Konfederace politických vězňů N. Kavalírovou a dali vedení organizace možnost vylučovat členy. Jiní bývalí vězni poukazují na totalitní praktiky předsednictva, které chce být vzorem pro společnost, ale jedná jako tajné bratrstvo nedotknutelných. (ParlamentníListy.cz)

  Z médií zněla slova o oslavách 17. listopadu. Lze snad slavit ponížení od nacistů (9 českých vysokoškoláků popravili, 1200 poslali do koncentráku, vysoké školy zavřeli) a bolševiků (policejní zásahy proti průvodu studentů)?

  Dnes už lidé nemají jasno, proč se v listopadu 1989 demonstrovalo. Podle mě to byly demonstrace za svobodu, kterou je v dnešním světě především svoboda jednotlivce od svévole moci, jež po větší část dějin znamenala brutální moc státu. Veřejnoprávní rozhlas ředitele Duhana ohlásil, že prý šlo o demonstrace protikomunistické.

  I americký historik James Krapfl potvrdil, že přechod od socialismu natvrdo ke kapitalismu si tehdy přála jen 3 % občanů. Dnes navíc říkáme minulému režimu „komunismus“, ač komunismem nebyl, komunismus byl jen vzdáleným cílem. Je to praxe hodná bolševika – za něj běžně nálepka neodpovídala obsahu. Např. nejvyšší forma demokracie byla diktaturou.

  Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uspořádal konferenci k 90. výročí založení KSČ. Ředitel ÚSTR Daniel Herman připustil, že se může opakovat režim podobný předlistopadovému, protože rozklad hodnot ve společnosti pokračuje.

  Přežívá chuť popravovat špatně smýšlející. Potvrdilo se to 25.10.11 na ÚSTR při diskuzi, proč byli Rosenbergovi za špionáž ve prospěch SSSR v USA popraveni, zatímco jiní špioni byli vyměňováni. Podle diskutujícího, který se představil jako antikomunista, Rosenbergovi zradili americkou demokracii, proto by on i dnes hlasoval pro jejich popravu.

  Přežívají i trestní oznámení podávaná za názory. Čelil jim ministr Vondra, prý vyznamenáním bratří Mašínů schvaloval trestné činy vraždy. Vondra sám se optal, jaké postoje podle oznamovatelů byly začátkem padesátých let žádoucí. Kdyby se Mašínové tehdy nechali odhalit/zabít, asi by dnes byli oslavováni.

  Trestní oznámení podaly poslankyně za KSČM Semelová a JUDr. Nedvědová na Zdenu Mašínovou za slova pronesená 31.10.11 na pražské Vysoké škole ekonomické při přednášce Život a boj bratří Mašínů.

  Před kroměřížský soud pohnal státní zástupce Robert Hanuš pětici mladých, kteří si nezjistili, jakou nálepku u nás dostala jejich oblíbená kapela. Za šíření cizí ideově závadné hudby na internetu (!) mladým hrozí až 10 let vězení. (MFD 2.12.11)

  Politika má být správou věcích veřejných. Podle politologa Zd. Zbořila je bojem o moc. Jakmile se některá skupina, i kdyby neusilovala o převzetí politické moci, znelíbí vládnoucí moci, je označená nic neříkajícím pojmem „extremistická“. Ten pojem umožňuje tu skupinu stigmatizovat a hanobit. (Zd. Zbořil na Vratimovském semináři)

  Ten pojem umožňuje označit kohokoli jakkoliv bez politické odpovědnosti, a nepřemýšlet nad tím, co vlastně ta nesouhlasící či kritizující skupina vyjadřuje. „Oporu" to má v usnesení Evropského parlamentu z roku 1997. EU se v něm sebedefinuje jako demokratický politický systém a kdokoli ho kritizuje či usiluje o změnu je extremista. (Zd. Zbořil)

  Nečestné jednání se stalo normou a devastovalo zemi ekonomicky i morálně. Kritici, kteří se ozvali, byli zesměšňováni, znevýhodňováni a perzekuováni, běžně ztrátou místa. Dovolávat se práva a spravedlnosti nemělo smysl; ty, kteří to zkusili, čekala izolace. Takovými slovy se studentům přibližuje doba budování komunismu. Úplně stejnými slovy je ale možné popsat i to, co se děje dnes. Halasnou ideologickou totalitu pouze nahradila záludně tichá totalita korupční. To napsal 11. 11. 2011 Nadační fond proti korupci a pokračoval:

  Navenek se nevnucuje, nemá hesla, nenutí lidi vstupovat do žádné politické strany. Přesto je zbavuje svobody. Navzájem všelijak propojená bratrstva úplatných politiků, úředníků a rádobypodnikatelů, jejichž metodou práce jsou podvody, zastrašování a lži, vytvořila svět paralelních norem a zvyklostí. Tomu, kdo je nehodlá respektovat, hrozí, že bude označen a ztrestán. Lidé dobře vědí, jak podlá hra se s nimi hraje, ale nemají odvahu oponovat. Ze strachu se přizpůsobují a mlčí. Kdo promluví, stane se terčem posměchu a platí za blázna. Čelí totalitní úplatkářské moci. Přichází o místo a marně hledá zastání. Podobně jako před rokem 1989.

  Nyní se chováme jako komouši, když kritizovali kapitalizmus a na Západě měli lepší sociální podmínky, než jsme měli u nás. Teď kritizujeme komunizmus a strašíme lidi komunisty, ale už dávno se rodí nová nebezpečí, která přehlížíme a korupčnost některých demokratů je taková, že leckteří komouši konce 80. let z toho vycházejí jako neviňátka. Někteří stále operují s tím, co milujeme nejvíce, a to se svobodou. Ten však, kdo ztratil životní perspektivu, tak pro něj je svoboda najednou zcela zanedbatelná, dokonce sní o komunizmu, že si prý více vážil pracujícího člověka… Je ale čas, abychom všichni vzali rozum do hrsti, vrátili se k hodnotám, protože situace začíná být celkově poněkud vážnější. (Jar.Cempírek)

  Jednou z příčin stávajícího stavu je přehnaná stranickost velké části voličů. Někteří jsou ochotni tolerovat zloděje, jsou-li z vlastní strany. Další volí zloděje, protože sdílí jejich pravé či levé smýšlení nebo jim naslibují třeba snížení daní. Uvažují pragmaticky - ať si kradou, jen když já z toho taky něco budu mít. To je bláhovost – to, že nechám někoho krást, povede k tomu, že zchudnu i já. Jen hlupák si myslí, že bohatí nemusí myslet na chudé. Kdo si v chudé zemi koupí produkty bohatých firem? (Tomio Okamura, 1.12.11)

  V popředí zájmu je miliardář Andrej Babiš. Ten se před Listopadem cynicky dal ke komunistům. Aby vydělal peníze a dostal se do ciziny jako jeho otec, bolševický diplomat, neštítil se podpořit politiku perzekuce kriticky smýšlejících. Nebýt revoluce, stal by se Babiš generálním tajemníkem KSČ, řekl ekonomický analytik a komentátor Karel Kříž.

  V novém režimu měl Babiš nejprve výtečné vztahy zejména se Zemanovou i Grossovou vládou. Pak začal kritizovat, že od Sametu utopila republika 5 bilionů v korupci, a založil Akci nespokojených občanů ANO2011, má na deset tisíc podporovatelů. „Babiš nechce stát jako pluralitní demokracii. Rád by ho přeměnil na svou fabriku, v níž se nediskutuje a ministři se hledají na inzerát. Jemu jde o naroubování fabrického řízení, což je fašismus v rámci státu. On rozumí jen kasárenskému stylu," varoval K. Kříž.

  Vidím nebezpečnost jeho hnutí. Je nejvyšší čas otevřít otázku, co je fašismus a jak moc se od něj Babiš liší... u nás se pořádají bátoriády, fašisté se hledají na koncertech a akcích proti Romům, ale to, že tu prostřednictvím jeho hnutí vzniká něco mnohem nebezpečnějšího, toho si nikdo nevšiml, nebo všiml, ale nenapsal.", dodal ještě Kříž. (ParlamentníListy.cz)

  Ať je stát veden jako velká firma, propaguje T. Okamura. Vést by ho měli profíci s hmotnou a trestní odpovědností vzešlí z otevřených výběrových řízení, ne ze zákulisních jednání politiků. Copak je poměr k straně kvalifikací na vedení resortu s miliardovými rozpočty? Navrhnete-li takto lidi do řízení soukromé firmy, pošlou vás spolupracovníci na psychiatrii.

  Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jar. Vodička řekl 28.10.11, že je u nás na 400 ghett obývaných lidmi bez práce. Sociální politika žene lidi do bídy a ty, kteří v ní už jsou, sráží na úplné dno. Těžkooděnci nic nevyřeší, možná určitou situaci, ne podstatu problému. Sociálně vyloučené skupiny jsou mnohem větší hrozbou pro naši zemi, než zatím ještě zanedbatelný terorismus.

  Námi zvolení (vrcholoví) zastupitelé si od Ivana Hoffmana vysloužili označení „vrchnost". Ta se ani nesnaží působit důvěryhodně. Premiér Nečas asi před rokem a půl hovořil o Martinu Kubovi, jakoby byl prototypem klientelismu ve straně, nyní téhož Kubu jmenoval ministrem průmyslu. Předseda Schwarzenberg zase důrazně doporučil jako místopředsedu své strany Kalouska, podle dvou průzkumů druhého nejméně morálního českého politika (po Grossovi).

  Vázne i spolupráce mezi vládními „elitami“. Ministerstvo dopravy, které má na starosti leteckou dopravu, se marně domáhá hospodářských výsledků ČSA od ministerstva financí, které v ČSA vykonává akcionářská práva státu. (MFD 3.12.2011)

  V jednom se vládní „elity“ shodly: Přísnost musí být na prostý lid. Předsedkyně Legislativní rady vlády Karolína Peake předložila návrh zákona o celostátním referendu. Vrchnost souhlasí, aby si i občané zahlasovali, pokud ke každému referendu (vždy znovu) získají mimo jiné souhlas třípětinové většiny všech stávajících poslanců a senátorů.

  „Elity“ dál sráží ty, kteří už žijí na hranici nouze. Od 1.12. se všem zvýšily o 60% „regulační" poplatky v nemocnicích, od 1.1. může z rozhodnutí ministerstva financí důchodcům o 100% zdražit jízdné ve vlacích.

  Ministr Chalupa (z údajně pravicové ODS) zneužívá faktu, že někdo špatným způsobem topení znečišťuje všem životní ovzduší. Nepodněcuje intenzivnější kontroly podezřelých se soudním povolením k vstupu do soukromí, ale podněcuje právníky k likvidaci ústavního práva na nedotknutelnost obydlí. Ministr k tomu už prý má souhlas „odborníků na ústavní právo“.

  Další krok k dozoru nad občany vypadá jako msta lékařům, kteří loni vyhráli bitvu o platy. Lékaře, kteří v našem civilizačním okruhu nebyli zatahováni do bitev pánů a označení červeným křížem jim přinášelo ochranu, chce vrchnost donutit, aby i oni byli donašeči informací o občanech.

  Bez souhlasu pacienta lékaři nesmí operovat, ale bez souhlasu mají shromažďovat údaje nejen o jeho zdraví, ale například i o majetkových poměrech, rodinné situaci, zaměstnání pacientů a chorobách rodičů. Údaje mají zaznamenávat do databází, přístupných úředníkům, kteří nejsou vázáni mlčenlivostí, za neuposlechnutí lékařům hrozí až stotisícová pokuta.

  Vrchnost z EU se chystá na zemědělce. Sedm procent půdy (u nás 250 000 ha) má zůstat ležet ladem, 30% půdy se má jen „ozelenit“. Podle dalších eupředpisů může ČR přijít o velkou část zemědělství. (Deník 19.11.2011)

  Když na Slovensku přišli šéfové vojenských zpravodajských služeb za premiérkou Radičovou s tím, že vědí o závažné korupci směřující na nejvyšší politická místa, nebyla prý premiérka na tyto informace zvědavá. Rychle nechala odvolat ministra obrany (kvůli odposlechu novinářů!) a vyzvala k větší kontrole tajných služeb. Vypadá, že se stala vykonavatelkou těch, kterým nepřizpůsobivý ministr komplikoval byznys. (Euro 28.11.11)

  Když měly Čechy a Morava protektora, sílu mu dodávali cizí ozbrojenci. Řecko a Itálie mají „ekonomické protektory“ nyní, sílu jim dodá EU sankcemi a zadržováním finanční pomoci, píše D. Klimeš 14.11.11 v E15

  „Protektor“ Řecka Lucas Papademos byl viceprezidentem Evropské centrální banky. „Protektor“ Itálie Mario Monti byl v letech 1995-2004 eukomisařem. Oba jsou spojeni s Goldman Sachs a členy Trilaterální komise. Monti je navíc významným členem utajovaného Bilderbergu. Navzájem všelijak propojená bratrstva posilují své pozice v státech EU.

  Je Evropský stabilizační mechanismus záchranou, nebo dalším krokem k novému světovému řádu, ptá se Štěpán Pírko. Když si totiž spojíme dosazení těch dvou figur se stále větším volání po politické unii v Evropě (Merkelová), je zřejmé, že strategie nového světového řádu (NWO) pokračuje.

  Není podstatné, zda byla krize v Evropě uměle vyvolaná (ve stylu Bismarcka), nebo vznikla přirozeně. Důležité je, že poskytla důvody pro kroky, které by za „normálních okolností“ byly obtížné nebo neuskutečnitelné kvůli odporu veřejnosti. Nyní jsou však události servírovány v podobě záchranných a neodkladných řešení a kdo by konec konců nechtěl být zachráněn, že?

  „Jako by se nyní zdálo, že k nalezení smysluplného řešení je nutné se odstřihnout od konsenzu lidu. To je děsivá myšlenka.“, komentuje proto hru na demokracii italský politolog Alberto Mingardi. (E15, 14.11.11)

Z médií vybral a trochu glosoval František Rozhoň, 4. 12.2011

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit