Pro časopis Svědomí/Conscience 5/2013

Politika ve stylu retro

  V parlamentních volbách 2010 obhájilo předchozí mandát jen 86 poslanců; čtvrtinu nových poslanců voliči kroužkováním vytáhli z „nevolitelných pozic“. Poslancům nevadilo, že šanci vládnout nedostal vítěz voleb, ČSSD, 118  jich dalo důvěru vládě Petra Nečase. Ta mj. slíbila „posilovat demokratické hodnoty českého státu" a být vládou práva. Když padla její poslední verze, napsala advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová: „život je vše jiné než snová krajina práva, kde platí to, co se píše v právních normách“.

  Pojmy demokracie a politické strany je možno vykládat různě. USA se zájemce o politickou dráhu přihlásí k republikánům nebo k demokratům tam, kde je trochu známý. Může kandidovat, ze strany jej nikdo nemůže vyloučit ani za názory, ani za hlasování. Strany v USA nejsou názorově jednolité, ale směsí politických směrů. Jejich vedení má jen omezenou moc - jsou to manažeři, ne politici, nerozhodují, kdo bude za jejich strany kandidovat a co smí nebo nesmí říkat.

  Česká ústava říká, že poslanec vykonává svou funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a nic neříká o stranické disciplíně; přesto ODS vyloučila několik poslanců, kteří se zdrželi hlasování o důvěře Rusnokově vládě. V USA by tohle nebylo možné. Obhájci stranické disciplíny, možná v dobré, ale naivní víře, obhajují totalitu. Nejde o nic menšího: v každém stranickém šéfovi, který politicky kontroluje „své“ ovečky, je kus Lenina. Nebo jiného diktátora. Můžete si svobodně dosadit svého oblíbeného despotu. (ekonom Pavel Kohout)

  S požehnáním TOP 09 utekli čeští poslanci od rozdělané práce na více než stovce zákonů - rozpustili svou Sněmovnu. A my máme, co nemají v USA - předčasné volby. Ty na celostátní úrovni v USA nejsou možné - pokud zastupitel nezemře, má volební období dáno. (E. Best na ČRo)

  I průměrně pasivní občan, který třeba jen chvilku sledoval přenos debat předčasných kampaní z Poslanecké sněmovny toho historického dne 20. srpna 2013, musel pochopit, že politickým stranám jde pouze o vlastní a separátní zájmy přežití, a ne o zájmy občanů, národa, či dokonce místních komunit a regionů. Jejich věčné „boje“ proti všem ostatním stranám a straníkům mají málo společného s Čapkovými „věcmi národa“. (prof. M. Zelený)

  Politologové Lebedová, Lebeda a Šaradín napsali v HN 25.9.2013: Strany mají několik týdnů na přesvědčení voličů, že má smysl jít k volbám a dát jim hlas. Zkušený stratég ví, že o pravdu v kampani až tak nejde. Důležité je vzbudit emoce, polarizovat společnost, popřípadě utvrzovat v lidech negativní předsudky. To vše se již objevuje, ale strany přitvrdí. V nejhorším případě vtrhnou „nová odhalení" do vrcholící kampaně a již nikdo do voleb nezjistí, co je pravda a co nikoli. Ostatně, nebylo by to poprvé. (Autoři připomínají Kubiceho zprávu.)

  Měsíc před volbami snad nejintenzivněji polarizují společnosti ti z TOP 09. Vymezují se především proti prezidentu Zemanovi. Jenže nikdo nikdy neřekl, v čem prezident porušil Ústavu - protože ji neporušil, dodává ekonom P. Kohout.

  Proti výpadům pana Karla Schwarzenberga se lidé ohrazují u nás i v Rakousku. Výpady M. Kalouska a M Ženíška, že jejich soupeř A. Babiš „práskal a udával" StB, opravuje i historik Berwid-Buquoy: Babiš prý byl sledován StB a jeho složka byla složkou monitorovaného, ne složkou udavače.  Pokud se vám české negativní kampaně nelíbí, vězte, že podle E. Besta v USA je to desetkrát horší.

  Karel Schwarzenberg přes slib opaku zůstává v politice a stylizuje se do role agenta 009 s právem usínat. Jeho spojenec a volební lídr ve Zlínském kraji Petr Gazdík chystá (podle listu Metro z 4.10.13) billboardy „Proletáři všech zemí… Souhlasím s Jiřím Kodetem, Petr Gazdík.“ (Kodetova postava ve filmu Pelíšky volá „proletáři všech zemí, vyližte si pr…!“) Jak takové počínání pomáhá voličům volit budoucí směřování země?

  Karel Schwarzenberg byl oporou nezpochybnitelně pravicové vlády. Teď proklamoval archaičnost pravolevého dělení politického spektra - diví se P. Kopecký v E15. Že by příprava na antizemanovskou koalici s B. Sobotkou s ČSSD? (Advokát Radek Pokorný, který „udělal“ B. Sobotku špičkovým politikem, má podle týdeníku Euro z 30.9.13 blízko i k lidem z TOP 09.)

  Snad proto, že se neopakují stotisícové demonstrace, obviňuje právník a člen sdružení Vraťte nám stát Milan J. Hamerský lid, že nestrká nos do vlastních záležitostí a z teplíčka vlastních životů se mu nechce řešit problémy společnosti a nést jakoukoli odpovědnost. (MFD 18.9.13)

  Volby by už dávno byly zakázány, kdyby o něčem rozhodovaly, říká se. Větší šanci na slušnější a pracovitější parlament, než jaký vzejde z klání politických stran, bychom měli při losování z telefonního seznamu – dodává Ivan Hoffman v Deníku 3.10.13.

  Prezident Zeman chce navázat na bolševickou praxi „dobrovolně povinných“ voleb. Navrhl volební povinnost, zavedenou už v některých zemích EU a v Austrálii. Mluví se i o volebním právu i pro šestnáctileté – ti bez životních zkušeností budou snadnou kořistí „kampaní“.

  Už zaznělo „pokud androidi dokážou totéž co lidé, proč by jim společnost neměla přiznat právo být lidmi?“ (HN 28.-29.8.13) Budou pak volit i umělé napodobeniny člověka?

  V době, kdy část práce přebírá inteligentní technika a část mizí za levnou pracovní sílou mimo Evropu, bude práce v Evropě pro málokoho. Iniciativa evropských občanů za nepodmíněný základní příjem proto chce, aby všichni evropští občané dostávali základní příjem ze společného bez dalších podmínek. Iniciativa pořádá i semináře, na kterých vysvětluje klady svého plánu a radí občanům co dělat, aby se plán Iniciativy naplnil.

  Jestliže někdo doporučuje redistribuci majetku a garantovaný příjem a péči pro široké vrstvy, pak se musí vyjádřit také k tomu, že někteří nešťastníci budou plodit děti, užívat drogy, a vytvářet bezvýchodná, srdcervoucí ghetta, v nekončícím cyklu marnosti. Lidé musí pracovat, ne „pobírat“, obzvláště ti mladší ne, namítá prof. M. Zelený.

  Podle prof. Zeleného nejlepší podmínky pro tzv. „základní příjem“ vznikají v regionu. Pro základní příjem vycházející z hospodářských výsledků regionu se nemusí pracovat, jen dodržovat pravidla bezúhonného občanství. Ti, kteří chtějí větší příjmy, se musí kvalifikovat pro potřebné práce. Ti, kteří nepracují, mohou přežívat se základním platem a věnovat se vlastní výdělečné a podnikatelské práci (umělci, spisovatelé, podnikatelé, učitelé, atp.) a obohacovat tak kvalitu života své, místní a regionální společnosti.

  Součástí policejního zásahu vůči J. Nagyové, dnes Nečasové, bylo předvádění nevzpouzející se a do odsouzení nevinné ženy v takzvaném medvědu, tedy s rukama spoutanýma a přichycenýma k tlustému koženému pásu, který je připoután k tělu. Každé použití tohoto prostředku má být přezkoumáno, zda bylo důvodné. Policejní prezident Červíček v TV sdělil, že zásah vůči J. Nagyové pečlivě přezkoumal, neshledal žádnou závadu a zpráva o přezkoumání je tajná.

  Podobně jednala věrchuška KSČ – vždy rozhodla demokraticky, proč tak rozhodla nebo co ji k tomu vedlo, do toho bylo každému houby, napsal advokát V. Vlk. Bohužel pan policejní prezident a jeho podřízení vidí v systému zatýkaní někoho v noci za řevu, násilí a rozrážení dveří vynikající taktickou výhodu, jak překvapit a zastrašit každého sprostého podezřelého, já za tím vidím neslušné, nevychované a k zneužívání práva pozvolna směřující policejní jednotky, jejichž řídící důstojníci už vidí před sebou jenom moc a nic jiného. Stejná písnička zní na místě, kde ombudsman říká, že je nedůstojné nutit neustále nahé vězně k tomu, aby dělali dřepy za účelem prohlídky tělesných otvorů.

  Policie se předvedla i pokusem kriminalizovat autory publicistického textu o marihuaně v Reflexu. Obvinění opřela o znalecký posudek „odborníků v oboru školství a kultura, odvětví umění výtvarné, reklama, marketingová komunikace a ekonomika“! Státní zástupce „stíhání“ zarazil. (rof)

  Existují tak dvě policie, jedna, která běžně dělá svoji práci a nepotřebuje žádné monster akce, kdo nevěří, ať si zajde na běžnou kriminálku, druhá byla začátkem 90. let ustrašená a dnes místo mozku používá hlavně sílu, chvaty, hmaty, donucovací prostředky, odposlouchávání a podobné extrémní prostředky. Na kvalitě její práce to rozhodně nepřidá, soudí V. Vlk.

  Naopak vláda je s takovou policií zjevně spokojená. Podle týdeníku Euro z 30.9.2013 rozhodla o povýšení policejního prezidenta Červíčka na generála, nejmladšího v české policii.

  I přátelé Izraele v čele s USA ponechávají ambasády v Tel Avivu, dokud se Izraelci nedohodnou s Palestinci na budoucím uspořádání Jeruzaléma. Náš prezident Miloš Zeman na Dnech pro Izrael navrhl, aby ČR jako první přesunula ambasádu do Jeruzaléma.

  Karel Schwarzenberg k tomu řekl: „Země, která byla ve své historii dvakrát okupovaná, by se měla poučit, že se má co nejvíce dodržovat mezinárodní právo. Vůbec nepopírám, že jsme staří spojenci Izraele, avšak v tomto případě bychom porušili právo, což pokládám za to nejhorší… Asi bychom mohli odepsat naše hospodářské zájmy ve všech arabských zemích včetně Turecka.“ Obchodní výměna s arabským světem představuje přibližně dvojnásobek obchodu s Izraelem. (Čes.pozice)

  Mnichovský arcibiskup kardinál R. Marx 28.9. ve Staré Boleslavi zmínil 75. výročí podpisu Mnichovské dohody: „Násilí a bezpráví vsadily těžké rány a zanechaly hořkost. Všeho velice lituji, naplňuje mě to smutkem a velice se mě to dotýká.“ (MFD 30.9.13)

  Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) se však nechalo slyšet, že mnichovská dohoda nebyla bezprávím, ale prý jen „nápravou chyb ze Saint-Germain, a vlna stěhování/odsunu/únosů/vyhnání nebyla vyhnáním, ale to jen „čeští úředníci usídlovaní od roku 1918 (na území Sudet) ztratili své správní úkoly a přesídlili zpátky do svých oblastí. Nelze přitom nevzpomenout na knihu "Psywar 1938 - Sudetská válka" od J. J. Duffacka, v které autor popisuje Hitlerův postup proti Československu v roce 1938 jako první psychologickou válku moderní doby. Zdá se, že tato psychologická válka pokračuje dodnes.

  Starají se o to i mnozí "čeští" novináři. Abychom zjistili, jak skutečně vypadala situace v čs. pohraničí, musíme se dnes obracet ne na "politicky korektní" české, ale na seriozní německé autory a historiky, jako je Detlef Brandes a jeho kniha "Sudetští Němci v krizovém roce 1938" (Praha: Argo, 2012) anebo práce Volkera Zimmermanna "Sudetští Němci v nacistickém státě: politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945) (Praha: Prostor ; Argo, 2001). Anebo práce neutrálního autora Angličana Sydney Morrella "Viděl jsem ukřižování: události v Československu v roce 1938 očima anglického novináře" (Brno, Jota, 2002). (V. Vlk st.)

  Životopisný velkofilm, poštovní známka a půlmetrákový dort provázely sedmdesátiny někdejšího vůdce polské Solidarity Lecha Walesy. Světovou publicitu získal Walesův výrok, že Polsko by se mělo spojit s Německem v jeden stát. (MFD 30.9.13)

  Tvrdohlaví US politici se přou, prý o zdravotní pojištění Obamacare. Neshodli se na zákonu o státních výdajích a došlo na uzavření federálních úřadů. Neshodli se na zvýšení dluhového stropu – podle ministra financí Jacka Lewa USA za pár týdnů nebudou mít na úhradu finančních závazků. (MFD 30.9.13)

  Podle Ivana Hoffmana k této konfrontaci s nejasným pozadím dochází v situaci, kdy v USA mizí střední třída, ubývá slušně placených pracovních příležitostí i občanských svobod a kdy ve světě roste averze k americké zahraniční politice, která pod záminkou ochrany demokracie šíří chaos. A co je nejhorší, není nikoho, kdo by Američanům v nouzi spěchal na pomoc.

Z médií vybral a trochu glosoval František Rozhoň, 6.10.2013;
prameny: ČRo=Český rozhlas,
HN=Hospodářské noviny, Čes.pozice=Česká pozice.

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit