Pro časopis Svědomí/Conscience 6/2013

Politika ve stylu retro

  Přerovský okresní soud potrestal 89letého Jana Jílka za to, že se před 61 lety jako okresní velitel SNB spolupodílel na vyhánění sedláků v Soběchlebech na Přerovsku. „Spáchal zvlášť závažný zločin, když jako úřední osoba jednal v úmyslu spáchat jinému škodu pro jeho politické přesvědčení," konstatovali soudci. (Lidové nov.)

  Liberecký soud zprostil obžaloby bývalého poslance a dnešního krajského zastupitele za KSČM Josefa Vondrušku, který měl jako bachař v Minkovicích před Listopadem mlátit vězně, konkrétně Jiřího Wolfa: Prý „neprokázalo se, že ke skutku došlo." (Reflex)

  28. 10. 2013 na pražském Vítkově připomněl předseda ČSBS J. Vodička slova rakouského filozofa K. R. Poppera „... Masarykovo Československo bylo – podle mne nad vší pochybnost – nejotevřenější ze všech společností, které kdy v Evropě spatřily světlo světa.“ To je jeden z klíčových odkazů první republiky, na nějž je třeba navázat. Pro T. G. M. demokracie představovala především stálý dialog, snášenlivost, spravedlnost a slušnost. Není panováním nad lidmi, nýbrž veřejnou službou pro občany... Za nás všechny si dovolím vznést přání: Kéž se „vláda věcí tvých k tobě zase navrátí, ó lide český“.

  V říjnových volbách měl lid vybrat své zástupce do Sněmovny. Jako za bolševika, kdy si všichni byli rovni, někteří však byli rovnější, měly strany nerovné možnosti prezentovat se v televizi. Podle České televize prý i Nejvyšší správní soud uznal princip odstupňované rovnosti zohledňující „politický a společenský význam“ jednotlivých subjektů. (Brit.listy)

  Volby jsou jen průzkumem úspěšnosti reklamních agentur, říkal jsem naštvaně už před lety. Vyneslo mi to nálepky radikála, extremisty, vývoj mi však dává za pravdu. Volby u nás již po několikáté vyhrál Alexandr Braun, viceprezident poradenské firmy PSG. Ten v ČR zavedl negativní kampaň a dříve stál za kampaněmi ČSSD. R. 2006 se z voleb stalo v hlasování o chystaných reformách „pravice” a ČSSD získala historicky procentuálně nejvyšší volební zisk. R. 2008 se krajské volby změnily v referendum o Topolánkově vládě a ČSSD obsadila všechna hejtmanství. (rof a HN 6.11.2013)

  Nyní v barvách ANO podle HN 6.11.2013 „šlo o referendum, jestli má politika zůstat taková, jak tu fungovala posledních 20 let”, přiznal Braun. Zásluhou sloganů typu ANO, bude lípVěnujte chvilku budoucnosti našich dětí. Pojďte volit” je ANO ve Sněmovně druhým nejsilnějším uskupením. Babiš soustřeďuje moc ekonomickou, politickou i nad médii.

  V ČR se politickému marketinku - po studiu v Izraeli - věnuje i Barbara Fiala. V letech 2009-10 spolupracovala s ODS. Teď politikům doporučuje permanentní agitaci, kterou zažili poúnoroví uprchlíci v lágrech - a zakrátko solidární soužití nahradily politické spory, štvanice a denunciace; dopadlo by to dnes líp? (HN 6.11.2013 a rof)

  Nejen čeští politici využívají takové služby - britští konzervativci si pro volby 2015 už zajistili „téměř neporazitelného” L. Crosbyho, přezdívaného „profesor temných politických věd”. (HN 6.11.2013)

  Kandidátka s bývalými politickými vězni skončila ve volbách poslední s pouhými pár sty hlasů; snad proto, že v kampani bez odůvodnění ponižovala „okamurovce“ a další konkurenty, že nejsou demokratičtí, jsou nakažlivými chorobami. Zato uspěl Andrej Babiš, před Listopadem komunista a pracovník výsadku zahraničního obchodu tak či onak zapletený s StB. To zkouší vysvětlit v HN 7.11.2013 P. Honzejk: Od Listopadu uplynulo 24 let, což je doba za kterou se promlčují i nejtěžší zločiny. Dnes lidé tuší větší rizika, přičemž lustrační osvědčení pražské byznysově politické galérky jsou sněhobílá. Pokud má Babiš dnes vadit, je třeba mít lepší důvod než dění z roku 1983.

  Začal spor o další platnost lustračních zákonů, které měly platit do 31.12.1996. Podle Pavla Svobody, lídra KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu 2014, komunismus je stále mezi námi a nepustit osoby odpovědné za tento zlořád do nejvyšších státních funkcí je jen minimum, které lze požadovat; lustrační zákon tedy není obsoletní ani 25 let po Listopadu.

  Podle lustračních zákonů se však nezkoumá, zdali se člověk na potlačování lidských a občanských práv skutečně podílel. A podílel-li se na potlačování lidských a občanských práv v jiných než vyjmenovaných pozicích, je shledán „lustračně čistým“! (Jan Schneider, Čes.pozice)

  Lustrační zákon měl oddělit nový režim od starého, ale plošností připomíná předlistopadovou „třídní spravedlnost“. Prý „většinou postihuje ty správné lidi“, ale co ten zbytek? Tolerování křivdy na jednotlivci je proti západní (křesťanské i židovské) tradici: Co jednomu jste učinili, jako mně byste učinili? Kdo zachrání jednoho, jako by zachránil celý svět? Kdo zahubí jednoho, jako by zahubil celý svět? (Jan Schneider, Čes.pozice)

  Stejně tak by nám velmi pročistilo mysl, kdybychom se vrátili k původnímu smyslu zákonů, a vyřadili z právního řádu všechny, které hodnotí minulost. Uzákonit jediný správný názor na minulost, toť skutečně výkon hodný „reálné demokracie“! (Jan Schneider, Čes.pozice)

  Nejvíce hlasů ve volbách získala ČSSD, ale proti posledním volbám ztratila asi 140 tisíc voličů. To vyvolalo další kolo sporu mezi M. Haškem a B. Sobotkou. Když byl Sobotkův hlavní rádce právník Radek Pokorný v USA, Hašek získal na svou stranu 20 ze 33 členů předsednictva. Za pár dnů většina té většiny přešla na stranu Sobotky.

  Bohuslav Sobotka se dříve nechal slyšet, že je jediným představitelem moderní levice ve vedení ČSSD. Nyní podporu B. Sobotkovi vyjádřili i příznivci Top09 a Zelených, podle sociologa P. Hampla typických stran moderní levice u nás. Moderní levice se snaží řídit celý životní styl – určovat, co mají lidé jíst, jak mají trávit volný čas, jak si rozdělí práci v domácnosti, jak budou vychovávat své děti… až po to, jaké sexuální praktiky mají provozovat.

  ČSSD pod vedením Sobotky, Dienstbiera a Zaorálka by byla klonem TOP09, stejně jako ODS pod Pospíšilovým vedením. Obloukem bychom se tak vrátili (a možná vracíme) k vládě jedné strany. S tím rozdílem, že komunisté měli jen jediného generálního tajemníka a omezený počet členů politbyra, zatímco zde by bylo funkcionářů násobně více. (P. Hampl)

  Spolu s přiznáním Václava Klause v pořadu s Jakubem Železným o amnestii a jeho osobních názorech na činnost těch „rychlejších“ podnikavců, majících právo na to, co tak získali, se obávám, že práva občanů jsou silně přehlížena několika soukromníky, kteří mají plná ústa demokracie a vlády lidu, ale vládnou jen pro sebe… Právo na svobodu je považováno na právo na beztrestné okrádání druhých (nejen spekulací, ale i inflací nebo devalvací koruny, tolerováním tvrdé cenzury na internetu a v médiích a podobně). (Ing. Vladimír Veselý, internetové Svobodné noviny)

  R. 1998 za J. Tošovského vlády stát ztratil kontrolu nad Mosteckou uhelnou společností (MUS), 1999 za vlády M. Zemana stát prodal zbylý státní podíl za 650 milionů. 2005 ve Švýcarsku začínají vyšetřovat podezření, že peníze vyvedené z MUS byly „vyprány“ ve švýcarských bankách. R. 2013 švýcarský soud (zatím nepravomocně) uložil nepodmíněné tresty a rozhodl o konfiskaci výnosů z této trestné činnosti. Obhájkyně uhlobaronů považuje proces za vykonstruovaný. (MFD 30.11.2013)

  U nás a v zemích EU se smlouvám nevýhodným pro stát, zajišťujícím peníze některým vyvoleným, říká „politické rozhodnutí“. Proto se představitelé EU společně s tzv. ochránci lidských práv bijí za Tymošenkovou. Zatímco Ukrajina se vypořádává s důsledky nevýhodné smlouvy s Ruskem na odběr zemního plynu za veřejné peníze, ona, vlastnící a ovládající distribuční společnosti na Ukrajině, vydělávala s manželem do vlastní kapsy. Za to v Číně politiky popravují, ale v zemích EU nejsou politici postižitelní. Proto Brusel podmínil podpis asociační dohody propuštěním tohoto, z pohledu unijních elit, politického vězně. (František Matějka)

  Evropské slunce zapadá za obzor, z někdejšího světového vůdce se stává turistický skansen pro bohaté Číňany, a ouzko začíná být i takovému tahounovi, jako je Německo - napsal Ondřej Neff na Nevidit.psu. Existuje však jedna věc, kterou EU zvládla dobře. Vytvořila v občanech dojem, že bez ní nic nepůjde. Na budovách, autobusech, vlacích, na mnoha různých věcech ve svém okolí najdeme informaci, že byly pořízeny za peníze EU. Unijní „elity“ nás mezitím tlačí ke „šťastným zítřkům“.

  V Německu podepsala Angela Merkelová koaliční smlouvu se socialisty. Zavazuje se v ní kromě jiného i k tomu, že „křesťanská pravice“ podpoří adopce dětí homosexuálními páry. Vlajková loď evropské socialistické revoluce tak dává nejen symbolicky najevo, že pouštění žilou staletým hodnotovým schématům křesťanské Západní civilizace vstupuje do závěrečné fáze. (Petr Hájek)

  Výbor pro práva žen a genderovou rovnost Evropského parlamentu přijal 18.9.2013 návrh v celé Unii legalizovat potraty a „právu“ na potrat dát status „základního lidského práva“. Svoboda svědomí lékařů a zdravotníků, kterou formálně uznával i bolševik, má být v EU potlačena - lékař má být nucen provést potrat, i když je přesvědčen že vraždí. (Parl.Listy)

  Evropská komise pracuje na návrhu zákona, který zakáže šíření osiva mezi drobnými zemědělci i běžnými občany. Zahrádkáři i drobní zemědělci by museli mít registrované každé semínko, které vsadí do země. Vedle útoku na svobodu pěstitele i spotřebitelů jde o obrovský byznys pro „vyvolené“ osivářské firmy. (Parl.Listy)

  EU jedná o smlouvě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Podle Centra pro demokracii jde o „zprivatizovaný soudní systém“ pro „řešení sporů mezi investory a státy.“ Slyšení a rozhodování u mezinárodních obchodních tribunálů jsou tajná, soudci jsou podnikatelští právníci a většina z nich je zaměstnána firmami, v jejichž prospěch rozhodují. Občané, kteří se stávají obětí těchto rozhodnutí, nemají právo na odvolání. (Brit.listy)

  Podle Alexandra Solženicyna, autora Jednoho dne Ivana Děnisoviče, je censura přežitkem středověku a potlačování pravdy základem sovětského systému. SSSR už není, ty praktiky převzala EU.

  Ostravští knihovníci přestali blokovat stránky svedomi.cz, protože v utajovaném „řízení“ nenašli žádný důvod, kterým by svou svévoli odůvodnili. Pokračují v blokování dalších stránek a cenzuru maskují tvrzením, že stránky jsou prý nedostupné. (rof)

  Cenzuru médií, soustavnou kontrolu názorů občanů a převýchovu nesprávně smýšlejících otevřeně navrhla Evropská rada pro toleranci a usmíření, založená pod vedením bolševika a po Listopadu polského prezidenta Alexandera Kwaśniewského a prezidenta Evropského židovského kongresu Moshe Kantora. Členem Rady kromě jiných polistopadových politiků byl i V. Havel. (prvnizpravy.cz)

  Když za bolševické normalizace kdosi shledal písně vítězky Zlatého slavíka Marty Kubišové ideově závadné, Kubišová o vítězství nepřišla, jen výsledky ankety nebyly vyhlášeny veřejně. Letos kdosi shledal ideově závadné texty rappera Řezníka, vítěze Českého slavíka v kategorii Hvězda internetu, a pořadatelé ochotně Řezníka vítězství zbavili. Na protest se rozhodli vrátit ocenění zpěvák Matěj Ruppert a kapela Koblížci, z Českého slavíka se „odhlásili“ i Tomáš Klus a Xindl X.

  Česká politika se zbavila téměř všech tabu. Smí se dokonce diskutovat o účasti komunistů ve vládě (zatím jen v teoretické rovině). Jedno tabu však zůstává posvátné a nedotknutelné. Tabu funguje tak, že kdokoli začne hovořit o politickém a ekonomickém uspořádání Švýcarské konfederace, je ihned okřiknut, onálepkován jako snílek či populista a vysmíván komunitou politiků a politologů. (ekonom Pavel Kohout)

  Obchodníčci z growshopů mají živnostenské listy, bankovní účty, řádně registrované provozovny a léta veřejně prodávají zboží prodávané i jinde a vhodné k pěstování lecčeho. Když však stát udělal z dovozu marihuany (jako léčiva) byznys pro pár vyvolených, začalo zatýkání majitelů growshopů, vazby, zabavování majetku. Šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych v rozhovoru pro Lidové noviny odpověděl na otázku, zda policisté nevymáhají právo tam, kde ho nikdo neporušuje, větou: „Žijeme v zemi, kde o vině a trestu rozhoduje soud. Takže si o tom lze povídat, lze s tím nesouhlasit, ale to je tak vše."

  Šéfredaktor týdeníku Euro P. Páral reagoval: Tato slova daleko přesahují cokoli, co by mělo být policistovi v demokratické zemi dovoleno. To si vážně policajt na takto vysokém postu myslí, že je možné vykonstruovat trestný čin podle vlastní úvahy, zatknout člověka, strčit ho do díry, zabavit mu majetek a na dlouhá léta mu zničit život? A pak, když ho soud osvobodí, říci, že se nic nestalo, že přece měl právo na nezávislý soud?

  Hlavnímu proudu politiky vzdoroval v krajských volbách na hornatém středním Slovensku důrazem na Boha, vlast a rodinu  Marian Kotleba, a uspěl. Vzepřel se i český Senát – podle MFD 28.11.203 odmítl doporučení EU zavést zvláštní výhody pro Romy, např. vyhradit jim místa ve státní správě i samosprávě.

  Evropský projekt, zvlášť po Maastrichtu, je revolučním projektem. Ke konečnému cíli, vytvoření nového člověka, tedy změně evropské kultury, je potřeba mít moc, která by podstatně překračovala tradiční, demokratický mandát. Podstatným prvkem proto je vznik nové vládnoucí třídy, oligarchie, která se považuje – aniž by to kdykoliv přímo formulovala – za svého druhu současnou aristokracii... Procesy oligarchizace se prezentují jako nová, vyšší forma demokracie, a neříká se, že jsou spojeny s předáváním stále rozsáhlejších pravomocí nové aristokracii, která se cítí být povolána k vytvoření Huxleyova překrásného nového světa. (Bronisław Wildstein, Revue Politika)

  Organizace Victims of Communism Memorial Foundation oceňující lidi oddané svobodě a demokracii ocenila V. Klause. Češi pak dostali od médií zprávu o události, která se nestala, a nedostali zprávu o události, která se stala. Podle našich médií Klausovi dali medaili za „boj proti komunismu". Komunismus? Svoboda? Demokracie? To jsou dnes jen slogany a nálepky. Zaměňujeme je a co ve skutečnosti znamenají, mnoho lidí nezajímá. (Tomáš Haas)

  V USA je jen odložen spor o rozpočty a zdravotní „reformu”, která nutí pojištěním pokrývat mnohem širší spektrum zdravotních služeb, než na jaké se lidé běžně pojišťují, jako například mateřskou péči pro všechny, včetně svobodných mužů a starších žen.  Spor potvrzuje, že stranická bipolarita nesvědčí ani USA. (idnes.cz)

  Proto je aktuální kniha bývalého kongresmana M. Edwardse Politické strany versus lid: Jak udělat z republikánů a demokratů Američany. Podle autora základem politiky pro společnost musí být ochota respektovat jiný názor a schopnost přistoupit v zájmu občanů i na kompromis. (J. Jařab, HN 22.10.2013)

Z médií vybral a trochu glosoval František Rozhoň, 3.12.2013;
prameny: internet,
HN=Hospodářské noviny, MFD=MF Dnes.

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit