Aktuality www.svedomi.cz, 23.9.2013

Co zaujalo LadislavSvobodu

Papež: Středem globálního ekonomického systému je modla

Papež František: Nemůžeme sloužit Bohu i mamonu. To není komunismus.

Papež: Středem globálního ekonomického systému je modla

Sardinie. Také druhá italská pastorační cesta Petrova nástupce mimo Řím vedla na ostrov. Je podstatně rozlehlejší než Lampedusa, kterou papež navštívil 8. července. Sardinii obývá více než půl druhého milionu lidí a z ekonomického hlediska představuje nejvíce zaostalou část Itálie. Velká nezaměstnanost a sociální problémy tohoto ostrova byly proto důvodem, proč papež svoje první setkání s jeho obyvateli věnoval světu práce. V hlavním městě Cagliari na náměstí piazza Yenne přivítalo v 8:45 římského biskupa na 20 tisíc lidí. Papež František odložil svoji napsanou promluvu a opět, velmi působivě, představil zásadní a známý postoj církve k ekonomicko-sociální problematice. „Nedostatek práce, řekl mimo jiné, vede k pocitu ztráty vlastní důstojnosti.“

Kde není práce, tam chybí důstojnost“ A není to jenom problém Sardinie, kde je velmi citelný. Není to jen problém Itálie nebo některých zemí Evropy. Je to důsledek světové volby, ekonomického systému, který vede k této tragédii. Je ekonomický systém, jehož středem je modla, která nese jméno »peníze«..“

Bůh však chtěl, aby středem světa nebyla modla, nýbrž člověk, muž a žena, kteří budou svojí prací spravovat a budovat svět, pokračoval papež:

Nyní je však v tomto systému bez etiky středem modla a svět se stal modloslužbou tohoto bůžka-peněz. Poroučejí peníze! Poroučí všechno to, co slouží tomuto idolu. A k čemu dochází? Na obranu této modly se všichni shlukují do středu a ti, co jsou na okraji padají. Odpadávají staří, protože pro ně není místo. Někdy se mluví dokonce o praktikování »skryté euthanasie«… Odpadávají však také mladí, kteří nenacházejí práci a důstojnost… Na obranu tohoto idolatrického ekonomického systému se zavádí „skartační kultura“. Jsou odsouváni staří i mladí. A my musíme této skartační kultuře říci svoje Ne. Musíme říci: »Chceme spravedlivý systém, který všem umožní jít vpřed.« Musíme říci: »Nechceme tento globalizovaný ekonomický systém, který nám tolik škodí«. Středem musí být muž a žena, jak to chce Bůh, a nikoli peníze.

Uvědomuji si, řekl dále papež František, že je nyní snadné říci: neztrácejte naději. Ale já říkám všem, těm, kteří práci mají i těm, kdo ji nemají: Nenechte si ukrást naději!

Naděje je jako uhlík doutnající pod popelem. Pomáhejme si solidaritou, foukáním do popela, aby se oheň opět rozhořel. Naděje nás ponese vpřed. Naděje není optimismus, ale něco jiného. A nepatří jen jednomu, ale všem. Naději musíme podporovat mezi sebou, u všech, vy všichni a my všichni, kdo jsme daleko. Naděje není vaše a naše věc. Je věcí všech. Proto vám říkám: Nenechte si krást naději! Buďme chytří, protože Pán nás upozorňuje, že modly jsou chytřejší. Pán nás vyzývá, abychom byli opatrní jako hadi a bezelstní jako holubice. Mějme tuto chytrost a nazývejme věci pravým jménem. V této chvíli je modla středem našeho ekonomickém systému, našeho globalizovaného životního stylu. A to nelze! Bojujme všichni společně, aby středem alespoň našeho života byl muž a žena, rodina, my všichni, aby naděje postupovala. Nedejte si krást naději.

Řekl mimo jiné papež František na prvním svém setkání s obyvateli Sardinie.

Vrcholem pastorační návštěvy Petrova nástupce byla samozřejmě dopolední eucharistie, která se konala hned po setkání se světem práce na prostranství před mariánskou svatyní Matky Boží Bonaria. Mše svaté se účastnilo 100 tisíc lidí. V homilii, kterou začal Svatý otec pozdravem v sardinském nářečí, papež na závěr řekl:

Na často obtížné cestě však nejsme sami, je nás mnoho, jsme lidem, a pohled Matky Boží nám pomáhá hledět na sebe bratrsky. Hleďme více bratrsky! Maria nás učí mít pohled, který je přívětivý, provází a chrání. Učme se na sebe vzájemně hledět před Mariiným mateřským zrakem! Některé lidi instinktivně považujeme za míň, ale jsou potřebnější: opuštění, nemocní, nemající z čeho žít, neznající Ježíše, mladí, kteří jsou v těžkostech, mladí, kteří nenacházejí práci. Nemějme strach vyjít a podívat se na své bratry a sestry pohledem Matky Boží. Ona nás vybízí, abychom byli opravdovými sourozenci. A nedovolme, aby se něco nebo někdo postavil mezi nás a pohled Matky Boží. Matko, pohlédni na nás! Nikdo ať nám jej nezacloní! Kéž jej naše dětské srdce dokáže bránit před tolika silnými slovy, která nabízejí iluze; před těmi, kdo mají chtivý pohled snadného života a nesplnitelných slibů. Kéž nás neokrádají o Mariin pohled, který je plný něhy, dává nám sílu a činí nás solidárními. Všichni řekněme: Matko, pohlédni na nás! Matko shlédni na nás!

Po mši svaté, krátce před polednem, pak Svatý otec vyzval k modlitbě Anděl Páně krátkým pozdravem a poděkováním všem, kdo se přičinili o realizaci dnešní pastorační návštěvy na Sardinii. Odpoledne měl Svatý otec ještě na programu setkání s klienty charity a vězněnými osobami, obsáhlou promluvu ke světu kultury na univerzitě v Cagliari a podvečerní setkání se sardinskou mládeží.

(mig), Radio Vatican

Papež František: Nemůžeme sloužit Bohu i mamonu. To není komunismus.

Vatikán. Peníze oslabují mysl a víru a vedou nás nesprávnou cestou, zdůraznil papež František v homili při dnešní ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Svatý otec poukázal na to, že modloslužba peněz způsobuje marnivost a činí z nás maniaky jalovostí.

„Nelze sloužit Bohu i penězům. Papež František vyšel ze slov svatého Pavla z prvního listu Timotejovi (1 Tim 6,2-12) a porovnával cestu Ježíše Krista a cestu peněz. „Vztah k penězům obsahuje něco – poznamenal papež – co nás vzdaluje od Boha. Existují různé slabosti, hříchy, ale Ježíš zdůrazňuje právě toto. A svatý Pavel dokonce říká: »Kořenem všeho zla je láska k penězům« (1 Tim 6,10) a pokračuje: »a mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí«. „Moc peněz je tak velká, dodal papež František, že tě odvede od víry, ba dokonce tě o víru připraví, oslabí tě a ztratíš ji!“

Peníze totiž oslabují myšlení, a oslabují také víru, kterou vychylují jiným směrem. K jalovým řečem a neužitečným diskusím. »Z toho pak povstává nevraživost, sváry, urážky, zlomyslné podezřívání a ustavičné třenice lidí se zkaženou myslí a postrádajících smysl pravdu, kteří považují zbožnost za pramen zisku. « (1 Tim 6,4-5). »Jsem katolík, chodím na mši, protože mi to dává určitý status. Jsem viděn dobře... ale jinak si dělám své. Starám se o peníze.« Používá se zde slovo, které často nacházíme v novinách, kde se píše o »zkorumpovaných lidech«. Peníze korumpují. Nedá se nic dělat.

Zvolíš-li „cestu peněz“, pokračoval papež, „nakonec tě zkazí. Peníze v sobě mají svůdnost, která pozvolna strhává do záhuby. Ježíš klade na tuto skutečnost velký důraz (Mt 6,24):

»Nemůžete sloužit Bohu i mamonu«. To není komunismus. Toto je čiré evangelium. Toto jsou Ježíšova slova. Co peníze způsobují? Zpočátku ti dají určitý blahobyt. Dobře. Potom se cítíš důležitým a přichází marnivost a hromadění bohatství. V Žalmu jsme o této marnivosti četli. Marnivost je k ničemu, ale propůjčuje ti pocit, že jsi významný člověk. Toto je marnivost. A od marnivosti se jde k domýšlivosti a pýše. Existují tedy tři stupně: bohatství, marnivost a pýcha.

Nikdo – pokračoval – se nemůže spasit penězi! Nicméně, ďábel toto pokušení vždycky používá, totiž bohatství, které vzbuzuje pocit soběstačnosti; marnivost, která dává pocit důležitosti, a nakonec domýšlivost a pýchu. Právě pýcha je jeho jazykem.

»Ale Otče, když čtu desatero přikázání, žádné nemluví o penězích špatně. Proti jakému přikázání tedy hřeší ten, kdo něco dělá pro peníze?«. Proti prvnímu! Hřešíš modloslužbou! Je tomu tak proto, že peníze se stávají modlou, které se klaníš! A proto nám Ježíš říká: „Nemůžeš sloužit idolu peněz i živému Bohu. Buď jednomu nebo druhému. První otcové církve, mluvím o 2. či 3. století, používali silného slova, když říkali, že „peníze jsou výkaly ďábla.“ Je tomu tak, protože z nás činí modloslužebníky,oslabují naši mysl pýchou, činí z nás maniaky jalovostí a vzdalují nás od víry, korumpují.

Svatý Pavel nám říká, pokračoval papež, abychom se těmto věcem vyhýbali a »usilovali o spravedlnost, zbožnost, víru a lásku« (1 Tim 6,11). A také o trpělivost a mírnost „proti marnivosti a pýše“. Toto je cesta Boží, nikoli cesta idolatrie moci, která ti může dát peníze. Pokora je cestou služby Bohu. „Kéž Pán – uzavíral papež František dnešní homilii – pomáhá nám všem, abychom neupadli do léčky idolatrie peněz.

Radio Vatican

Vybral Mgr. Ladislav Svoboda 23.9.2013

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit