Pro časopis Svědomí/Conscience 5/2015

Politika ve stylu retro

  Tzv. boj za dobro a proti zlu, boj bez ohledu na zákony a hranice, to je styl vlády v posledním století dosti častý. „Těm dole“ mnohdy připomíná organizovaný zločin. Češi v letech 1945 a 1989 uvěřili, že ten styl setřásli. Teď se ukazuje, že znovu řádí v plné síle. (rof)

  V Norsku definitivně přišla o své děti paní Eva Michaláková. Unesla je za účelem adopce jakási obskurní privátní agentura, které norský stát svěřil kompetenci rozhodovat, co je pro děti dobré. (Ivan Hoffman)

  Právník Pavel Hasenkopf dodal, že norští sociální úředníci rodinám lžou a neposkytují jim informace, na které mají nárok; své názory mění, jak se jim to zrovna hodí. Do rodiny Michalákových nezasáhlo právo ani právní stát, ale donebevolající bezpráví, se kterým si dnes neví rady ani sama norská vláda - Norsko neodpovědělo ani na to, čím se matka provinila (kromě toho, že se jim nelíbí). (Lidové noviny 9.10.2015)

  Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletner vidí problém jinde – prý je důležité, aby se občanská společnost aktivně angažovala v boji proti extremismu a netoleranci. (Lidové noviny, 10.10.2015)

  3. října 1990 se znovu sjednotilo Německo. Václav Havel tehdy řekl, že se nebojí nového německého kolosu, protože to bude demokratický kolos; a že nebude německá Evropa, nýbrž evropské Německo. Havel se mýlil, vývoj za kancléřky Angely Merkel nutí o „evropském Německu“ pochybovat - napsal v příloze Lidových novin 5.10.2015 Hans-Jörg Schmidt:

  Jako slonice v porcelánu dělá Merkel stále častěji osamocená rozhodnutí, ničí evropskou spolupráci a ukazuje aroganci. Provedla odklon od jaderné energie bez ohledu na sousedy… Zachránila banky, ale odsoudila Řecko k šokové terapii, kterou nemůže vydržet. Pozvala všechny Syřany do Německa, jako kdyby neexistovala dublinská dohoda, na kterou kdysi Německo kladlo takový důraz. A když to nejen Syřané pochopili jako otevřené dveře a dali se na pochod, otočila a obnovila kontroly na německých hranicích. Zranila tak volnost pohybu v Evropě a pustila se do východních sousedů, kteří odmítají přijímat uprchlíky podle kvót. Pravidla nyní platí jen podle její vůle. Německo ztratilo svou spolehlivost, samo žene zbytek Evropy před sebou směrem, jakým ostatní jít nechtějí.

  Když v Rusko-Finské válce táhla Rudá armáda na Helsinky, sousední Švédsko, Dánsko, Německo neotevřely své hranice finským válečným uprchlíkům, připomíná se na serveru dfens-cz. Dnes mají být hranice volné pro někoho i bez dokladů „evropskou hodnotou“.

  Podle Lidových novin 8.10.2015 Evropská komise už navrhla „trvalý klíč na distribuci běženců po Evropě“. Angela Merkel návrh jednoznačně podpořila a v EUparlamentu dala za pravdu citovanému Schmidtovu hodnocení – Dublinské protokoly, na které Německo nedávno kladlo důraz, prohlásila za zbytečné. Dodala, že Evropa stojí „před zkouškou historického významu“.

  Evropa tím návrhem opravdu stojí před zkouškou. Dříve byli i emigranti ctěni jako lidé, a sami žádali o trvalé přijetí zemi, kam by rádi; a úřady té země se k žádostem vyjadřovaly. Dnes EU zkouší považovat člověka jen za součást distribuované masy, stáda unijním hospodářem rozdělovaného na jednotlivé pastviny. (rof)

  Mnozí migranti z TV znalí, že v Evropě jsou koláče i bez práce a život se zde „užívá“, se sem hrnou v naději, že vejdou do ráje s nárokem na podporu. „Elity“ se ale chystají přikázat jim místo pobytu, což je institut neslučitelný s volným pohybem osob. Proto podle sociologa Ivo Možného výraz „uprchlická krize“ je zavádějící. Jde o kalamitu otřásající základy EU.

  Trvalý „přerozdělovací“ mechanismus odmítla svým usnesením Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

  Němec Martin Schulz, předseda EUparlamentu, v televizi ZDF otevřeně pohrozil vzpurným zemím Visegrádu použitím násilí „...potřebujeme ducha evropského společenství. A v případě nutnosti to musí být vynucené silou.“

  „Nejedná se o právo nebo bezpráví v debatě o přistěhovalectví, jedná se v prvé řadě o potlačení podílu německého obyvatelstva v této zemi.“ (Předsednictvo Spolku 90 / Zelení z Mnichova)

  Podle německé ministryně práce A. Nahles „ani každý desátý migrant není schopen nastoupit do práce nebo začít výuční proces.“ To nahrává pesimismu, např. u O.Neffa:

  Pokud by měl trvalý „přerozdělovací“ mechanismus projít, se naplno rozjede sociální experiment s nedozírnými důsledky pro všechny zúčastněné, pro evropské obyvatelstvo i pro imigranty. Nejhůře dopadne na imigranty.Tak, jak dopadly socialistické experimenty komunistů na dělnickou třídu, která na tom byla podstatně hůře, než dělníci takzvaně vykořisťovaní ve světě svobodného podnikání. Ti, kdo do Evropy přicházejí v naději ráje, budou vytrženi z kořenů, propadnou se do sociální poloexistence, nezbude jim nic jiného než si vytvářet své státy ve státě, enklávy bídy, zločinu a fanatismu. Pak se může snadno stát, že jednou bude jméno Angely Merkelové proklínáno spolu s jinými sociálními experimentátory, jako byl Vladimír Uljanov, hlasatel masové loupeže a plošného vyvražďování, a Adolf Hitler, proklamátor rasové čistky, tedy též loupeže a vraždy. (Ondřej Neff)

  Spisovatel Benjamin Kuras navrhl, aby česká vláda s pomocí církevních a dobročinných organizací splnila „kvóty“ tím, že zachrání několik tisíc středovýchodních křesťanů fyzicky perzekvovaných a v ohrožení života – v Německu. Z několika imigrantských center v Německu už přicházejí zprávy o útocích muslimských migrantů na křesťanské uprchlíky, a jsou tak rozšířené, že je už nemohla přehlížet ani imigrantským problémům se zbaběle vyhýbající mainstreamová média. Podle unijní byrokracie by taková pomoc byla diskriminací podle víry.

  Syrský jezuita a biskup chaldejské církve Antoine Audo řekl pro deník Il Giornale (17.9.): „Vy Evropané byste se měli bít za to, abyste zabránili odchodu křesťanů ze Sýrie. Damašek, kázání sv. Pavla, či Antiochie jsou přeci ustavujícími prvky naší společné křesťanské tradice. Spíše se vše jeví tak, že jste zapomněli na hodnoty, víru a morálku. Avšak dávejte si pozor, když islamistickému fanatismu dopřejete možnost, aby vyhnal křesťany z Blízkého východu, dovedete ho k přesvědčení, že může usilovat o dobytí Evropy. Možná jste si toho dosud nevšimli, ale právě to mají v plánu.” Za tímto plánem podle mons. Audo nestojí syrští muslimové, v syrské tradici neexistuje pronásledování z náboženských důvodu. Je dílem Muslimského bratrstva, salafitských skupin a států, které je podporují. Jde o importované strategie”, dodává, „mnohem širší a tajnější než je jejich komediální zinscenování pod hlavičkou takzvaného Islámského státu.“

  O Daeši, u nás většinou zvaném Islámský stát, slyšíme tak často, že i někteří státníci bez uzardění tvrdí, že neznají jiný terorismus než islámský. Na radiovaticana.cz Milan Glaser považuje to označení za proradné. Bandy, které se chápou moci v Iráku a Sýrii, nejsou projevem náboženského obrození muslimů, nýbrž projevem sílícího nihilismu a frustrace, vyskytujících se především na Západě, kde jimi trpí všichni, křesťané i muslimové. Jejich velitelskou strukturu tvoří bývalí trestanci, kteří se místo četby v Koránu dopují Captagonem, což je chemická droga na bázi amfetaminu.

  Podle chaldejského patriarchy z Bagdádu neexistuje „žádné kouzelné tlačítko, jehož stisknutím by se vše dalo vmžiku do pořádku. Bude trvat dlouho, než se tato hrozná situace napraví. Porážka džihádistické ideologie vyžaduje zapojení muslimských autorit a arabských vlád. Ale západní mocenské kruhy zaštiťují síly a státy, kde se džihádisté vždy těšili největší podpoře. Nyní v nastalé situaci s uprchlíky apelují na smysl pro humanitu, která naštěstí v mnoha lidech stále žije. Džihádisté se zatím těší ochraně a kanály, kterými proudí peníze a zbraně, jsou skryté. Války proti terorismu a za demokracii začaly v roce 2003 a jejich výsledkem je zrození monstra zvaného Daeš. To nám samozřejmě leccos napovídá.“

  Ideologicky zkreslenému pohledu na historii a svět u nás učilo už zbolševizované školství. Že po Listopadu 1989 to není lepší, dokládá činy mladý brněnský náměstek primátora za hnutí Žít Brno Matěj Holan. Přestože architektuře nerozumí, jel do Bruselu zahajovat výstavu o vile Tugendhat. Při vernisáži vyprávěl, že v Brně bývalo dříve vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali. Hejtman Holana vyzval k omluvě - že „my“, rozuměj Češi, jsme zplynovali brněnské Židy, je skutečná nehoráznost. Holan ale perlil dál: „O účasti českého národa na romském holocaustu se myslím nikdo nepře. Spor probíhá o to, jak moc jsme jako stát či národ selhali při genocidě Židů.“ (Lidové noviny 30.9.2015)

  Že by byl Němci okupovaný Protektorát českým státem? Že by byl národ, jehož příslušníci bojovali v zahraničí proti nacistům, byl vinen romským holocaustem, protože někteří jiní Češi byli dozorci v Letech u Písku? Že by byl spoluvinen genocidou Židů, neb Terezín střežili čeští četníci? Na ty četníky (vyjma jejich velitele) většina přeživších vzpomínala v dobrém - udržovali kontakt s vnějším světem, obstarávali potraviny, 14 z nich za pomoc Židům skončilo v koncentráku. Nejen Holan byl vychován tak, že jako nacisté a bolševici bere za normální zrůdný princip kolektivní viny! (Lidové noviny a rof)

  Ještě „včera“ měly problémy světa vyřešit tržní mechanismy, projevy solidarity měly světu škodit. Dnes má být solidarita evropskou hodnotou. Protože mnozí Češi ještě neprovedli žádaný názorový přemet, jiní popustili otěže svému koníčku - zneucťování jednotlivců a stigmatizování národů. Češi nejsou národem xenofobů, oponuje těm druhým Eva Hahnová, česká historička žijící v Německu. (Lidové noviny 26.9.2015)

  Ke komentátorům či zahraničím politikům, kteří Čechy označují za xenofoby, Čecháčky, nehumánní či nám vyhrožují sebráním dotací, se vyjádřil i katolický publicista Ferdinand Peroutka:

  V podstatě je to psychické a materiální vydírání, na úrovni goebbelsovské agresivní propagandy. V dnešní situaci mi to ale připadá nebezpečnější, než když se Československo ve 30. letech minulého století vymezovalo proti nástupu hitlerismu a bylo za to napomínáno pozdějšími anglo-francouzskými zrádci. Dokonce to vypadá tak, jako by tehdejší takzvaný appeasement vybujel do jakéhosi hybridu pseudopráv, utopického multikulturalismu a politické korektnosti. Dnes to ovšem není plod nacismu ani neonacismu, ale levicového sociálního inženýrství. Češi imigranty vždy přijímali a přijmeme také ty, kteří zjevně ani potenciálně nebudou Česko ohrožovat. Ty, již jsou prokazatelnými oběťmi islamistického teroru. Obviňování z čecháčkovství a xenofobie se můžeme pouze upřímně zasmát. (Parl.Listy)

  Falešní kominíci na pražském Hradě nahradili standartu prezidenta republiky červenými trenýrkami. Na stránkách Českého svazu bojovníků za svobodu se připomíná, že legionáři i zahraniční vojáci ve dvou válkách bojovali za to, aby na Hradě vlála naše vlajka. Její znovunahrazení cizím symbolem je zde chápáno plivnutí na hroby předků, kteří bojovali za naši samostatnost. Naproti tomu přerovská pobočka Konfederace politických vězňů (KPV č.52) vyjádřila znovunahrazení podporu, považuje tu akci za mimořádně vtipnou, zdařilou.

  Podle zpráv „ochránci zvířat“ přelezli plot farmy na norky a norky postříkali růžovým sprejem. Přitom jim poškodili oči a 13 norků zahynulo. Smutný případ, leč poučný.Když se řekne aktivista, a ti aktivisté norky postříkali a zabili, tak se vyloupne člověk, který je přesvědčen o své pravdě a cítí se oprávněn své vize realizovat za jakoukoli cenu. V čemž vražda norků hodně souvisí s Daešem - Islámským státem. Zde se vraždili norci, Islámský stát vraždí lidi. Principiálně jde o totéž – o brutální, bezohledné, nekorigované prosazování vlastní vize. (Ondřej Neff)

  Připadá Vám normální, že media otevřeně píší o tom, že premiér Sobotka okradl státní rozpočet prodejem OKD o 60 miliard, že má firmy v daňových rájích a přitom je stále premiér? Vždyť tato zběř nás ovládá více, než ta komunistická totalitní...... a my tleskáme, že máme demokracii, banány, dovolené?? Demokracie? (Parl.Listy, Michal Malý)

Z médií za pomoci Ladislava Svobody vybral a trochu glosoval František Rozhoň (rof), 10.10.2015

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit