Pro časopis Svědomí/Conscience 3/2016

Politika ve stylu retro

  Před Sametem byly u nás zdůrazňovány dějiny sociální a svébytná období českých dějin jako husitské války a národní obrození. Po Sametu jsou naopak vyzdvihováni vládci, vojevůdci, „slavné“ rody a období, kdy se české dějiny kryly s trendy v okolí. Letos byl způsobem připomínajícím budování kultu vyzdvihován Karel IV, kterému by mu bylo 700 let. Přitom i on měl své chyby, např. své děti nenechal vychovat tak, aby uměli dobře spravovat svěřené země. (rof)

  Redaktor listu Metro Robert Oppelt napsal, že u nás se bohužel nechystá vyzdvihování Franze Josefa I., ač jeho význam prý byl minimálně stejně velký jako Karlův. Novinářovo tvrzení považuji za mylné. Franz Josef po protiprávní anexi okupované Bosny a Hercegoviny (1908) zavedl svět do Velké války. Za jeho vlády krachovalo staleté soužití Čechů a Němců v českých zemích (objevovaly se návrhy, že jeden či druhý národ má odsud zmizet). Krachovala i celá Habsburská říše - německý státní sekretář říšského zahraničního úřadu Gottlieb von Jagow předpověděl, že se stane „pouhou německou Ostmarkou“. 21. 10. 1918 bylo opravdu Německé Rakousko – Deutsch - Österreich – prohlášeno za součást Německa (zatrhli to vítězové války). (rof)

  Ve stínu vyzdvihování Karla IV. zůstalo výročí událostí, které více než sto let před Martinem Lutherem dovedly Čechy k „reformaci“. Před šesti sty lety, začátkem roku 1416, kostnický koncil předvolal před svůj soud i představitele české šlechty, kteří si stěžovali proti upálení M.J.Husa a nakládáni s Jeronýmem Pražským. 30. 5. 1416 byl v Kostnici upálen Jeroným Pražský, vzdělanec, stoupenec učení Jana Viklefa  a obhájce Jana Husa, který „elitám“ řekljste jenom lidé a ne bohové“.  (rof)

  Ve Smetanových sadech v Plzni byla k 71. výročí osvobození výstava fotografií skauta Zdeňka Vřešťála z doby bombardování Plzně. Na popiskách se psalo jen o bombardování německém, informace o bombardování Plzně spojeneckými letouny chyběla. Mládeži, pro kterou je pětačtyřicátý prehistorií, se celá pravda nesměla říct? (Parl.Listy)

  Zdeněk Jemelík připomíná, že na listopadových shromážděních lidu v r. 1989 jsme snili o životě v demokratickém, právním, suverénním státě. Od té doby se postupně ze snu probouzíme do syrové reality a drsnost probouzení se stále zvyšuje.  

  O rozbití snu o právním státě se v těchto dnech zasloužil i premiér Bohuslav Sobotka. Zatím co po obyčejných občanech se žádá, aby se k soudům chovali uctivě a plnili bez odmlouvání jejich pravomocná rozhodnutí, pro něj to neplatí: záleží jen na jeho úvaze nekompetentního povýšence, zda uzná soudní rozhodnutí za závazné. Ač má jeho vláda plná ústa rovnosti, sám ignoruje základní znak právního státu - rovnost občanů před zákonem a před orgány vynucování práva. (Z.Jemelík)

  ČSSD odmítá plnit pravomocný vykonatelný rozsudek a pokračuje v nemravném přístupu k nárokům Zdeňka Altnera, který nastoupili jeho předchůdci. Když byla strana v úzkých, její tehdejší předseda Miloš Zeman lehkovážně uzavřel s advokátem problematickou smlouvu. Když se advokátovi a jeho spolupracovníkům podařil malý zázrak a Lidový dům se stal majetkem ČSSD, strana s ním začala zacházet jako se sluhou, který již posloužil, ale dále nebude užitečný, takže za své služby dostane jen tolik, kolik strana uzná za vhodné bez ohledu na smluvní ujednání. Výsledkem byl mnohaletý soudní spor a sankce za prodlení dorostly do ohromující výše a rostou dále. (Z.Jemelík)

  Kdopak spočítá, kolik lidí bylo odsouzeno platit ohromující sumy neodpovídající výši údajného dluhu? Občan ty šikanózní peníze zaplatit musí! Zato vládní politické straně jdou na ruku soudy. Když se ČSSD dostala do vlády, soud jí přiznal Lidový dům, ač ten za I.republiky patřil akciové společnosti a na tento majetek restituce nevztahovala, Teď Nejvyšší soud rozhodl, že ČSSD zatím nemusí platit dluh advokátu Altnerovi. (O.Neff, 8.6.2016)

  Zcela vadnou politiku státu v oblasti fotovoltaik a podpory fotovoltaických elektráren rozebrala 26.5.2016 v Lidových novinách předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková: Vyvozuje, že za chaos jsou trestáni nevinní, mnozí z nich již nežijí, protože zdravotně nezvládli tlak, který byl na ně činěn – ti, většinou obyčejní lidé, neunesli, že za svoji mnohdy celoživotní práci končí jako „zločinci“. (Nevidit.Pes)

  Vitásková pokračuje: Jsme opravdu národem zločinců, máme nejvíce vězňů na počet obyvatel, jsme zločinci my, obyčejní občané? Nebo je zde zaveden zločinný systém s nefungující justicí, která postupuje v rozporu s Ústavou ČR a Listina práv a svobod jí nic neříká. Žaluji, žaluji stát za zločin, který spáchal na svých občanech, na investorech. (Nevidit.Pes)

  Když jsem já v šedesátých letech minulého století bral politický rozum, šlo nám hodně o to, abychom se mohli vměšovat do svých vlastních záležitostí. Asi bylo dobře, že nám to okupanti zatrhli, napadlo mi, když jsem četl ve Svědomí 2/2016 názor Josefa Bílka: Může mít lid nějaký názor? Tvrdíme, že nikoli… Proto NE referendu. (rof)

  Bílkovu názoru už na začátku 16. století oponoval florentský státník a spisovatel Niccolò Machiavelli. „Davy jsou zasvěcenější a stálejší než vladař,“ píše Machiavelli, „obyvatelstvo zřejmě díky nějaké skryté síle rozpozná zlo i dobro, které ho mají stihnout“. Lidé budou v důležitých státních záležitostech volat výkonnou moc k odpovědnosti. (z knihy historika B.P.Simmse Zápas o evropskou nadvládu - Od pádu Cařihradu po současnost)

  Proč je masa moudřejší než elity, dnes vysvětluje Petr Robejšek: Když v demokratické společnosti rozhoduje většina, tak se jí myšlenkové úlety moc často nestávají. Proč? V mase se automaticky vybalancuje egoismus s idealismem, pragmatismus s vizionářstvím, naivita s cynismem a hloupost s přemoudřelostí. Toto zprůměrování vede k tomu, že zcela zcestná rozhodnutí nejsou tak pravděpodobná, jako když rozhoduje excelentní menšina nebo jedinec. Chyby elit při hledání řešení ukazují, že ti, kteří zaujímají špičkové pozice v politice, v mediích a v akademické sféře nejsou vždy nejlepší z nejlepších.

  „Ti z nejlepších“ se sešli na křtu knihy M. Topolánka. Expremiér, který do vysoké politiky zamířil jako zkrachovalý podnikatel a opustil ji jako velmi bohatý člověk, svou knihu nazval „Hlavně se neposrat". Při křtu předseda TOP 09 a exministr financí Kalousek odrecitoval báseň končící ...zaplatil jsem Haně, nezklamal jsem dívčí důvěru. Ale tobě, ministerstvo, tobě naseru! Neplatit daně a mluvit vulgárně, toť vizitka polistopadových "elit". (Česká pozice, István Léko)

  I proto mohl prof. P.Piťha říct při přednášce na Trnavské univerzitě, že naším obecným problémem je, že se rozpadá slušnost, prožíváme morální krize, a žádné sebepodrobnější zákony nám nepomohou. Pomoci může jen obroda slušnosti. Stále víc se proto mluví o desateru a jeho zásadách, které jsou povětšinou přijatelné pro každého člověka.  

  Prof. Piťha se vyjádřil i k „migraci": Je válka. Není mír. Mír, pokud ho chceme, musíme uhájit, to jest vybojovat. Máme se starat o hranice a suverenitu. My se však zabýváme otázkou migrantů, což je strašný, ale odvozený problém.

  Když loni jel EU-poslanec Tomáš Zdechovský do uprchlických táborů, byl v Bruselu přesvědčován neziskovkami i úředníky Evropské komise, jak jsou všichni lidé přicházející do EU uprchlíci ze Sýrie, samé ženy a děti. Realita byla jiná - žen a dětí bylo minimum a uprchlíků ze Sýrie daleko méně; kde měli být uprchlíci, viděl především ekonomické migranty. Proto si Zdechovský váží novinářů z TV Prima, kteří nejeli na oficiálně organizované cesty po uprchlických táborech a nesledovali uprchlickou krizi z redakce, ale začali skutečně mapovat cesty migrantů a byznys s tím spojený. (T. Zdechovský)

  Ostatní novináři Zdechovskému říkali o svých zkušenostech, které se s jeho naprosto shodovaly, ale báli se je napsat nebo natočit, Prima šla tehdy proti „mainstreamu“. Proto se dnes Zdechovský směje řečem, že Prima je ostuda „české žurnalistiky.“ Není to právě naopak?! Neměli bychom se stydět za ty novináře, kteří nám tady roky lžou a nejsou schopni se o věcech skutečně přesvědčit? (T. Zdechovský)

  Paní Vášáryová často říká, že v rámci našich křesťanských hodnot nemůžeme uprchlíky odvrhnout od našeho prahu. To je omyl, křesťanské hodnoty jsou apelem na jedince, ne návodem na řízení společnosti. Dovedete si představit policii nastavující potenciálním zločincům druhou tvář? Křesťanská přikázání nelze do písmene směšovat s obecným právním řádem a zákony. Navíc tolerance končí tam, kde začíná netolerance, říká spisovatel Jefim Fištejn.

  V rozhovoru pro list SME řekl slovenský premiér Fico mimo jiné, že je proti tomu, aby v zemi vznikaly „uzavřené muslimské komunity. „Absolutně odmítám tyto výroky pana Fica," reagoval šéf Evropské komise Juncker. Co nesmí Fico, dělá Německo. To chce zabránit migrantům, aby se začleňovali do komunit s jejich řečí a náboženstvím, jak to lidé v cizině dělávají, protože mezi svými se cítí spokojenější a bezpečnější. Německo zavádí institut určeného místa pobytu, nám dobře známý z časů nejhorší bolševické diktatury. (rof, Metro 26.5.2016 a PrvníZprávy.cz)

  Předseda Evropské komise Juncker měl podle Parlamentních listů říct „udělali jsme chybu, když jsme přespříliš regulovali a zasahovali příliš do každodenních životů našich spoluobčanů“, a poté zasáhnout do rakouských prezidentských voleb slovy „s pravicovými populisty není ani diskuse, ani dialog možný.“ Slova podobná Junckerovým Evropa poznala i z úst německého Vůdce; dlouho pak Němec nemohl mluvit s židy. (rof)

  Novináři, publicisté a sociální vědci poměřují skutečnost minulými kritérii a podle toho rozhodují, „to je demokratická společnost, to je totalitní společnost“. Když je ve volbách výběr z několika politických stran, tak se podle nich jedná o demokratickou společnost, atd. Ve společnosti však chybí kritická diskuse nad otázkou, zda se společnost nezměnila natolik, že ta stará kritéria už nejsou použitelná, píše Petr Sak (PrvníZprávy.cz)

  Média jsou již dokonalejší než Orwellův Velký bratr. To, co předávají divákům, posluchačům, čtenářům, jsou antiinformace. Např. stát se dvěma základnami v zahraničí prý „ohrožuje bezpečnost“ státu, který ho obepíná svými zahraničními základnami a vojenskými silami, který má ne dvě, ale kolem osmi set základen v zahraničí a vojenský rozpočet velký jako celá zbývající lidská civilizace. Obdobnou proměnou tak přechází většina informací v antiinformace. (Petr Sak, PrvníZprávy.cz)

  Zatímco tradiční totalitu charakterizovala vězeňská cela, postmoderní totalitarismus má i jiné způsoby, jak omezovat jedince v chování a blokovat nežádoucí varianty chování. Na prezidenta se mohou házet vajíčka a rajčata, ale za přimalování tykadel na plakát zaplacený z daní občanů byl autor tykadel trestně stíhán. (Petr Sak, PrvníZprávy.cz)

  Zprávy televize Prima už několik měsíců kritizují vládní projekt HateFree, nebojí se ukázat na problémy spojené s pomocí uprchlíkům a o migrační krizi mluví jako o krizi. Jak vypadá snaha FTV Prima umravnit či úplně umlčet? Aktivistická organizace vydá jakousi zprávu, spřátelená či již „ukázněná“ média ji tisíckrát zopakují, a všechny ty mediální ozvěny pak poslouží politické reprezentaci, aby televizi přinutila ve vysílání říkat to, co je oficiální linií. Není to nic jiného než cenzura. (Viktor Lošťák, brněnský zastupitel)

  Zdeněk Jemelík během působení ve spolku Šalamoun sledoval řadu sporných kauz doprovázených nemilosrdným mediálním lynčováním obžalovaných, vytvářením společenské atmosféry nenávisti vůči nim. V některých pak došlo k fatálním pochybením soudů, jejich náprava byla nesmírně obtížná a někdy se nezdařila vůbec. Přestože masivní mediální lynče a nenávistně komentované online přenosy ze soudních síní jsou nežádoucí, nezná Jemelík žádný případ vystoupení soudce na ochranu obžalovaných proti běsnící novinářské chátře.

  Podle zprávy OSN ukrajinská tajná služba SBU mučí lidi podezřelé ze sympatií k proruským separatistům. Ač dokument odhaluje existenci pěti tajných vládních věznic a šíři a brutalitu mučení na vládní straně, SBU se k obviněním z mučení nevyjádřila a ukrajinská média informují jen o té části zprávy OSN, která se týká špatného zacházení s vězni ze strany separatistů. Podle politologa Zdeňka Zbořila by se měl ozvat a Ukrajincům domluvit aspoň pan ministr Dienstbier, který za to bere svou měsíční gáži.  (Parl.Listy 6.6.2016)

  Kdy se vyřeší krize na Ukrajině? Všichni opakují, že až ve chvíli, kdy Rusko začne plnit minské dohody. Jenže si stačí text dohod přečíst – není to nic dlouhého – a zjistíte, že po Rusku se v nich nic nechce, že Rusko není jejich součástí. Čili, každý, kdo si ten text přečetl a tudíž nevěří našim oficiálním proklamacím, je nejspíš ruský agent. Zkrátka, když se kolem tak okázale lže, lze čekat do budoucna jen to nejhorší. (Literarky.cz, Tereza Spencerová)

  Nová studie Mezinárodního měnového fondu připouští, že fondem dlouhodobě prosazovaná politika drastických škrtů a úliteb těm nejbohatším žádný ekonomický růst nepřinesla, jen prohloubila nerovnost. Britský Oxfam  upozornil, že nejbohatší jedno procento lidí na světě má dnes majetek srovnatelný s majetkem 99 procent světové populace. Už zazněla otázka, zda budou miliardáři, které neoliberalismus vytvořil, nyní peníze vracet.

S pomocí Mgr. Ladislava Svobody z médií vybral a trochu glosoval František Rozhoň (rof), 8.6.2016

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit