Aktuality www.svedomi.cz, 11.1.2016

Abychom nevěnovali pozornost zdejším problémům

František Rozhoň

Německo zjevně je vedoucím státem současné demokratické Evropy, ač samo nemá demokratickou tradici. „Po autoritářských režimech následovala okupační správa a demokratické principy se tam prosazovaly až nedlouho před jeho opětovným sjednocením“, upřesnil to např. Jan Bejlek na Neviditelném psu. A tak není divu, že v Německu (i dnešním) proměny národa plánují lídři. Šílený kancléř už od pětačtyřicátého roku mrtvý chtěl mít místo národa Volk, dnešní němečtí lídři plánují, že národ už nikdy nebude společenstvím lidí stejného původu, barvy pleti, náboženství, dokonce stejného jazyka nebo stejných hodnot. Bude to ́společenství různých ́.“ Následovalo pozvání migrantů a poznání našinců, že rodící se ́společenství různých’ už je zase společenstvím různého práva – zatímco našinec se má prokazovat platným dokladem i při vstupu na místní fotbalový stadion, migrant může bez jakýchkoli dokladů nejen do první bezpečné země, ale i Evropou.

Události silvestrovské noci 2015/16 a pokusy blokovat v médiích informace o nich vyvedly z klidu mnohé, kteří věřili lídrům, že plánovanou proměnu národa zvládnou bez problému. Snad jen zdejší bývalý důstojník BIS a pak kandidát do Senátu a Euparlamentu dal ještě na Tři krále na své stránky, že on není pro uzavření hranic a obává se spíše těch, kteří ho uprchlíky straší.

V politice pak následovalo to, co dobře známe z doby před listopadem 1989. Aby zdejší lid nevěnoval příliš pozornosti zdejším problémům, omílají ti nahoře, že evropské hodnoty a zvláště nezávislost médií jsou sice vážně ohroženy, ale jinde. Teď jsou prý ohroženy zejména v Polsku. Eurokomisař Günther Oettinger pohrozil, že na Polsko bude uvalen dohled; šéfkomisař Jean-Claude Juncker zařadil polskou otázku na program příštího zasedání Evropské komise (13.1.2016). Přestože migranti přichází a někteří už i jednají, mocná bruselská byrokracie bude hovořit o „veřejnoprávních médiích“.

Problém, zda jejich vedení mají instalovat Rady zvolené politiky (případ Česka) nebo přímo politici (aktuálně případ Polska), považuji za nepodstatný. Jsem ochoten si dobrovolně platit na „veřejnoprávní médium“, pokud kýmkoli instalované vedení zajistí, abych od něj dostával informace oddělené od komentářů a nálepek, kterými médium prezentuje vybraný postoj, názor. Výsledek? Televizi už léta nemám, protože jí nevěřím. I veřejnoprávní rozhlas mi před léty přesvědčil, že neinformuje ale manipuluje, když ve „zpravodajství“ jedny a tytéž lidi v poledne chválil jako úctyhodné, večer haněl jako extremisty. ČRo změnil lidem vnucované postoje rychleji než dříve KSČ neblahé paměti, a Rada se tím rozhodla ani nezabývat.

Že veřejnoprávní rozhlas je občas nezávislý aspoň na pravdě, mi letos přesvědčil ČRo2. V ranním vysílání mi opakovaně tvrdil, že zhoršený příjem na VKV už vyřešil tím, že od rána do půlnoci mohu přijímat pořady ČRo2 na střední vlně 639m. Pravda to však (alespoň u nás na Ostravsku) není. Zde dodnes na střední vlně od 16 hodin vysílá ČRo Plus.

Dokáže nějaké vedení ve veřejnoprávních médiích zjednat pořádek, aby je zaměstnanci nezneužívali k manipulaci, jak popisuje Lubomír Man, nebo - třeba v důsledku neochoty ověřit si fakta - přímo nehlásali nepravdu?

František Rozhoň, 11.1.2016

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit