Aktuality www.svedomi.cz, 29.8.2016

Duch křižáckých tažení a předseda ODS

František Rozhoň

Jean Jacques Rousseau (1712-1778) přišel s teorií, že zlo není nutné, ale má kořeny ve struktuře lidské společnosti. Od té doby manipulátoři prodchnutí fanatickým duchem křižáckých tažení, kteří chtějí jiné lidi bít, tvrdí, že společnost očišťují od zla. Takových zdůvodňujících teorií bylo a je hodně.

Například demokraté francouzské revoluce (1789) považovali za skutečný lid třetí stav neboli střední vrstvu, a vymítat chtěli aristokraty, kněze, lidi v nové republice pasivní. Karl Marx považoval za zvláštní třídu proletariát, lidi politicky a ekonomicky vyloučené, a za parazitní členy společnosti třídu kapitalistů; a jak připomněl E. Beneš v knize Demokracie dnes a zítra, marxistickou teorii třídního boje hájily a v politice uplatňovaly už předválečné socialistické strany v Evropě kromě Anglie. V roce 1919 Sultan Galiev v článku nazvaném Sociální revoluce a Východ upravil teorii třídního boje, neb ta „zapomněla na obyvatelstvo Východu utlačované západní evropskou buržoazií“, a třídní boj nově chápal jako boj mezi bílou rasou a barevnými; Galiaevova teorie nezapadla, už v r. 1920 jeden ze zakladatelů Čínské komunistické strany Li Ta-čao definoval třídní boj jako rasový konflikt mezi nižší vrstvou barevných a vyšší vrstvou bílých. Později Feministický manifest, vydaný v Časopise bradfordské lesbické feministické surrealistické skupiny tvrdil, že žena je jediné pohlaví, muži jsou nižší forma zvířat. V Rakousko-Uhersku a v německé Třetí říši křížová tažení směřovala i proti Čechům a Židům. Češi pozvedli své kdysi potlačené sebevědomí, protože – jak napsal historik Jiří Pernes  - česká společnost se úspěšně rozvíjela v oblasti ekonomické kulturní i vzdělanostní, a už koncem 19. století se v prostředí Všeněmeckého svazu na vídeňské říšské radě objevila myšlenka ‘vystěhovat’ Čechy z hospodářsky významného prostoru českých zemí - bylo užito slova Vertreibung, zahnání, zapuzení. Vídeňský starosta Karl Lueger zase žádal, aby Židé byli rozdrceni v půdě jako hnojivo nebo naloženi na loď a utopeni v moři; Adolf Hitler, který žil během Luegerova starostování ve Vídni, v takovém tažení přešel od slov k činům. Židé byli v Třetí říši nejprve „jen“ systematicky ponižováni, později byly proti nim přijaty zákony, poté Hitler rozhodl, že zákony budou použity i proti těm, kteří se Židy necítí, ale dostali nálepku Žid třeba proto, že mají Žida mezi předky, nakonec začalo vyhlazování. Podobnou strategii uplatňovali i zfanatizovaní bolševici, zničen měl být každý, kdo dostal nálepku „kulak“.

Po Sametu jsem na případu Milo Komínka poznal, že podobná strategie se tady uplatňuje i po Sametu. Milo Komínek, odbojář II. a III. odboje, byl v kanadském exilu za své demokratické postoje opakovaně oceněn, v posametovém Česku však slýchal, že je veřejně označován za evidovaného extremistu, vyvrhele současné společnosti. Proč by měl být vyvrhelem, Komínek nevěděl, s tváří často staženou bolestí často říkal, že naši polistopadoví demokraté nezdůvodněným ponižováním lidí připomínají podobně jednající bachaře bolševických lágrů. Odkud staronová zrůdnost po Sametu do Česka znovu přišla, vysvětlil politolog Zdeněk Zbořil. Začali s tím dnešní přátelé nejvěrnější ve Spolkové republice Německo, v ČR uvedl toto pojmosloví do veřejné rozpravy Petr Fiala, tehdy přednášející na Masarykově univerzitě v Brně, dnes předseda ODS.

Jakoby chtěl Petr Fiala potvrdit rčení s jídlem roste chuť, dal v minulých dnech najevo, že politiku chápe jako křížové tažení proti zlu, a to bez ohledu na právo. Už mu nestačí veřejně šířené ponižování, že „extremisté jsou nebezpeční a mají hloupé nápady“, a žádá další kroky státu proti „extremistům“. Jeho tvrzení „stát je nesmí nechat ohrožovat bezpečnost občanů“, „není možné, aby… policie přihlížela… extremistickým akcím“ podle mne nemohou znamenat nic jiného, než výzvu k opakování bezpráví. Má být zase „normální“ ignorovat zákonný princip, že jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy, a každý je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. Má být zase „normální“ zbavovat lidi práv jen podle nálepek. V době, kdy ulice začínaji hyzdit předvolební plakáty s Fialovou tváří, podařil se Fialovi skutečně odporný a nezákonný dodatek k předvolebním slibům ODS.

Jako předvolební bonus rozvášněný předseda ODS ve stejném textu dokázal ještě jednou, že platné právo nezná. Tvrdil totiž také, že shromáždění občanů na Staroměstském náměstí proběhlo s povolením magistrátu. Podle platného práva se shromáždění občanů jen ohlašuje, není třeba žádat o povolení jako za bolševika, jak si myslí předseda ODS.

František Rozhoň, 29.8.2016

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit