Z časopisu Obrana národa 1/2004

Konec starých časů?

Mojmír Zapletal

Ti tři už si nepamatují, že se setkávali před půl druhým desetiletím při spontánních ostravských demonstracích za svobodu - při tzv. sametové revoluci. Ruda tehdy přicházel s tátou, Pepu a Honzu přiváželi v kočárcích, kdo uměl, skandoval „Už je to tady“, „Konec starých časů“, a všem bylo dobře. Nedávno se ti tři sešli znovu.

Ruda je v Ostravě doma a ten den měl službu policisty. Pepa s Honzou se setkali na nádru a než přijel vlak na Ostravu, zahulili.

Pepa, kámoši zvaný Áda, v Ostravě mj. zašel na Kuří rynek do obchodu se zbraněmi. Chtěl by všechno, ale koupit si mohl zatím jen T-shirt. Vybral si to, co viděl ve výloze - červené, žlutě zdobené pěticípou hvězdou a třemi písmeny „C“ a jedním „P“. Když v něm vyšel z obchodu, byl v pohodě. Opovržlivě pohlédl na procházející „urnový háj“ [1] a ani nezaregistroval, že ti lidé zas s oporem hledí na něj.

Honza (alias Dalajláma) šel před radnici. Byl Den pro Tibet a on chtěl demonstrovat. Volal, aby primátor na protest proti čínskému porušování lidských práv v Tibetu vyvěsil na radnici tibetskou vlajku a nepřijímal právě ten den čínského velvyslance. Primátor však tibetskou vlajku nevyvěsil a velvyslanci komunistické Číny dokonce sám uvařil oběd. Honzovi bylo na nic a cestou na nádr se stavil v Artfóru. Rád sem chodil, tohle knihkupectví bylo spjato s Jazzovou sekcí, symbolem boje proti bezpráví. Ten den si koupil jen malý keramický přívěšek s jednoduchou kresbou runy. Příbalový leták sliboval, že nošení pomůže k nalezení štěstí a dosažení cíle. Honza koupil svým způsobem dobře, runa Odala po staletí symbolizuje právě jeho povahu - nejednej ve spěchu, vše si rozmysli, nebudeš-li tolerantní a otevřený k tomu, co je cizí, můžeš znehodnotit své postavení.[2] Honza však koupil ve špatný čas. Když přicházel na nádr a už už otvíral ústa, aby řekl Pepovi o sklo, přistoupil k nim Ruda. „Váš občanský průkaz“, řekl Honzovi a zabavil mu předmět doličný –  v Artfóru před chvílí koupený přívěšek.

Pepa s Honzou spolu neodjeli. Pepa jel sám a doma se pohádal s fotrem. Tomu se nelíbilo, že jeho synek chodí jako reklamní sloup propagující Sovětský svaz, říši zla, která si z nás půl století dělala kolonii a svou brutalitou hravě trumfla i ten pořád připomínaný holocaust. Honzovi na policii sdělili obvinění z trestného činu „podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“. Runa na Honzou koupeném přívěšku je prý po Sametu zástupným symbolem „zastírajícím původně otevřené projevy sympatií k fašismu a jiným formám rasové ideologie“. [3] Honzovi bylo cestou domů dál na nic. O kolektivní vině písmen či kreseb slyšel poprvé. Že to v jiném provedení a jiných souvislostech použili nacisté? Tak to má přemazat tisíciletý význam? A jeho dostat do basy? Fuck that thing! Fuck that think! A hlavou se mu honila slova rodičů: „Největším zločinem komunismu bylo, že dokázal odsoudit i ty, kteří nic neprovedli.“

Příběh, který jste dočetli, se možná takhle vcelku neodehrál. Je ale složen výhradně ze skutečných příběhů. Přívěšek s runou Odalou je v ostravském Artfóru stále v prodeji, a tak si i Vy osobně můžete vychutnat starou absurditu v nové době.

Příběh je mou prvotinou v Obraně národa. Věnuji ji Václavu Havlovi za to, že nás vyvedl z časů, v nichž ideologové křivili myšlení mladé generace slogany typu „soukromník zaměstnávající jen sebe sama jest kapitalistou vykořisťujícím dělnickou třídu“. Věnuji ji Václavu Havlovi i za to, že nás zavedl do časů, v nichž ideologové opět křiví myšlení mladé generace. Nejen „kolektivní vinou kreseb“, ale i tím, že mladým vnutili transparenty s nápisy, že vlastenectví (které zastavilo holocaust) holocaust startuje – a přitom ta mládež neví, proč by tomu tak mělo být. Věnuji ji do třetice V. Havlovi za to, že politicky správně motivované brutální násilí vůči nevinným lidem tu nechal přežít. Ale o něm až v příštím čísle.

Mojmír Zapletal

1) Podle svědků výrok mladého ministra současné Špidlovy vlády o starších lidech

2) Leszek Matela: Runy – Jejich tajemství a síla; nakladatelství Ivo Železný Praha, Praha 2000

3) JUDr.Jan Chmelík: Symbolika extremistických hnutí, Nakladatelství Armex Praha, Praha 2000

 zpět na hlavní stranu                     přehled článků z Obrany národa