Obrana národa 2/2004, rubrika Polemika s režimem

Zázraky? Nebo sametová kontrarevoluce?

František Rozhoň

Vstupujeme do EU. Slavíme, slavíme, od Aše až po Hrčavu. A jelikož se k tomu nemáme my občané, vláda sama pořádá ohňostroj. A v budově věnované kdysi dle nápisu nad jevištěm Národ sobě bude oslava téhož, podle scénáře připraveného pánem vedeným v Cibulkových i pozdějších ministerských seznamech spolupracovníků StB pod jménem Teufel1)

Média veřejnoprávní, jimž přispívati musíme novou berní i když nám nic nedávají, i ta „soukromá“, křičí svorně do omrzení Hranice se otvírají (i když se neotvírají, na slovenských naopak přituhuje) a Vstupujeme do Evropy (kde byli, jsme a budem i bez EU). Děti, potomci těch kteří museli ve škole bolševiky zpolitizované soutěžit ve znalostech zemí Sovětského svazu a jeho satelitů, dnes jsou ve škole údajně apolitické zahrnuty materiály pouze prounijními a soutěží ve znalostech zemí EU. Do hlavy si tak zas vtloukají, kdo a co má být nejlepší. No přece EU, která se staví nad jakoukoliv ideologii, její politika prý není ani pravicová ani levicová, ale jenom Dobrá. Realizuje to největší Dobro pro co nejvíce lidí; pod tímto takzvaným verbálním dobrem, konaným prostřednictvím přerozdělování a regulací, se však skrývá socialismus.2)  Všechen ten křik a řev mi nutí připomenout slova Milana Rastislava Štefánika „Boľševizmus kričí a reve; demokracia myslí, poučuje a presvedčuje.“ Co je dnes bolševismus, a co demokracie?

Zázrak jménem Schuman

Slavíme a slavit budem - posunuli jsme datum Dne osvobození z nacistického jha, abychom uvolnili ten den pro oslavu Dne Evropy, „Schumanova dne“. Oslavujeme tak projev Roberta Schumana, který 9.května 1950 navrhl vytvoření organizace, která by koordinovala francouzský a německý hutní a důlní průmysl. K oslavám prý hodlá přispět i církev svatá, hodlá Schumana blahořečit, jen hledá zázrak Schumanem učiněný. Nutí mi to vzkázat církvi: Cožpak Schuman nedokázal „zázrak“ už tím, že jej slaví i Češi, které způsobem nikoli nevýznamným osobně posunul k mnichovské tragedii? Jako člen francouzského Národního shromáždění v Le Lorrain 11.9.1938 podpořil ústupky Německu, na základě právnické analýzy francouzsko-československé dohody ze 16.10.1925 se pokusil minimalizovat závazky k ČSR, vedl delegaci poslanců z Alsaska a Lotrinska, kteří šli den před odjezdem do Mnichova (28.9.1938) za premiérem E.Daladierem, aby zdůraznili hlubokou touhu svých voličů po míru, a snad i pohrozili tím, že budou hlasovat proti nezbytným válečným půjčkám...3) .

Zázrak znovuzrození

Podobných „zázraků“ najdeme víc. Za spáchané zločiny bolševického režimu jsou dle zákona (198/1993 Sb) plně spoluodpovědni ti,  kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři  a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti. Ale soudruhy Jičínského a Rychetského, kteří nám sepsali ústavu, jež bolševické vedení země kanonizovala, máme „zázrakem“ pořád nahoře a uctíváme je skoro jako Schumana. Jičínskému aplaudovali vstoje naši zástupci poslanci, Rychetského zvolili senátoři a jmenoval prezident Klaus předsedou Ústavního soudu.

Znovuzrození otevřené totality

Pochod na Prahu a přední vchod do Strakovky vyhlásil Miloš Zeman poté, co se spolu s Rychetským vstoupili do ČSSD. Skončil podobným „zázrakem“ jako Mussoliniho pochod na Řím. Začalo to socialistickými myšlenkami. Pokračovalo zradou předvolebního závazku vůči voličům, když se ze slavného slibu Ne do NATO bez referenda stalo pokorné Ano i bez referenda - právě dnes však Zeman vyčítá zradu volebních slibů Špidlovi a naznačuje že on by byl lepší.

Pak obrovský titulek v PRÁVU 7.4.2004 „Evropa se bojí atentátů na velikonoce“ odpoutával pozornost od závažného sdělení "ministra spravedlnosti" Špidlovy vlády Karla Čermáka „Stát si může dělat se svými občany co chce." To je ale přeci definice fašistické (obecněji každé totalitní) společnosti. Nikdo se nevzbouřil, dokonce ani žádný rozruch, až téměř po třech týdnech špitl nesměle opět v PRÁVU Petr Nečas z ODS, že jde o slova děsivá.

A teď ruku na srdce: uznáme že toto by mohly být „zázraky? Nebo si připustíme, že je to Sametová kontrarevoluce? Já na zázraky nevěřím, kloním se k tomu, že jen náznakem provedená revoluce logicky zplodila pořádnou kontrarevoluci. Je přeci absurdní mluvit o revoluci, když jsme na sametové podušce předali moc Václavu Havlovi, o němž jsme nic nevěděli a od něj odpočet nesplněných slibů nežádali.

Pro třídu politiků je výhodné vládnout totalitním způsobem. Občan třesoucí se strachy z teroristů nebo hnaný do kouta jako extremista protože řekl slova pro politiky nevhodná není tak obtížným partnerem jako občan který sebevědomě žádá vysvětlení.

Návrat před Listopad je důsledný. Nejdřív nám vysvětlili, že svobodného občana nemůže bezdůvodně zastavovat policie a proto musíme kontrolovat technický stav vozidel na pravidelných technických prohlídkách. Dnes máme Kryštofa 004 s „preventivními kontrolami“. Z 207 tisíc kontrol jich bylo více než 161 000 bezdůvodných. Ze 45 811 odhalených přestupků byl pouze v 210 případech zjištěn tak oblíbený alkohol za volantem, zdaleka největší procento zjištěných závad se týkalo technického stavu vozidel. Kvalitu, délku, pružnost, čistotu a já nevím co ještě obvazů, gáz a pod je nutno prověřit na silnicích, policejní mluvčí Blanka Kosinová ujišťuje, že v akcích tohoto typu bude policie rozhodně pokračovat...

Návrat před listopad je pro politiky pohodlný. V posledních minutách své poslední Sedmičky odhalila Jana Bobošíková dětinskou lež ministra vnitra Grosse v Kotli. Bobošíková už se na obrazovce neobjevila, nahradila ji Kotelnice Jílková a Grosse o objasnění už nežádala. V demokracii by sám Gross musel mít zájem vysvětlit, že ministr vnitra není trapný prolhánek…

Také jsme uznali ne slovy zákona, ale všeobecnou shodou názorů, že špatné bylo bolševické nemakačenkovství, kdy zodpovědní problémy neřešili, ale nechávali „vyhnít“. Při setkání s prof. Luborem Karlíkem jsem zjistil, že, že tak (ne)zodpovědného člověka jsme měli léta přímo na Hradě. Asi před čtyřmi lety, při recepci při příležitosti hradní výstavy o J.Plečnikovi doporučil prof. Lubor Karlík prezidentu V.Havlovi, aby bylo zadáno vypracování ekonomické studie, která by zjistila co dusí hospodářský vzestup země. Prezident Havel prof. Karlíkovi bez zájmu odpověděl, že to je dobrý nápad a ať ho zavolá jeho sekretářce. Čímž vše skončilo a prezident jmenoval Špidlovu vládu, v níž není ani jeden ekonom. Až po dalších čtyřech letech naši „vládu“ k zadání studie přinutily instituce nejen z EU… Je smutné po tolika letech zase vidět zlou minulost.

Ale můžeme si za to i sami. Když mi prof.Karlík líčil velkou demonstraci proti válce v Iráku která proběhla 20.3.2004 v San Franciscu, říkal že po dvou hodinách mohutný průvod došel k radnici chráněné policií. Ale každý, kdo chtěl něco říci, se mohl vyškrábat na tribunu a říci své. A mluvilo se nejen o válce z Bushovy soukromé iniciativy, ale i pro Palestince a proti Izraeli. I to, čemu my nesmyslně říkáme „antisemitismus“. Národně či vlastenecky orientovaní euskeptičtí Češi se vzájemně bojkotovali před referendem o přistoupení k EU, na 1 května se chystají v Praze 4 podobná veřejná vystoupení. V 10 hod na Výtoni, v 10:30 na Letné, ve 12 pod koněm a ve 13 na Staromáku. Kdo chce slyšet a něco říct, může si nohy uběhat, vše nestihne a obávám se, že nikde ho nenechají „vyškrábat na tribunu“. Nějak divně si vykládáme Nerudu. Bude-li každý z nás solo křemínkem, nikdy nebude proti třídě politiků stát národ z kvádrů.

ROF

1) Zdroj Nový Polygon 2/2004, str. 49

2) Slova Viléma Baráka v rozhovoru s Romanem Stuchlíkem

3) Zdroj: D.Hanák: Úvahy reakcionáře - kap. Proč nevstupovat do EU?

 zpět na hlavní stranu                     přehled článků z Obrany národa