Z časopisu Obrana národa 2/2005

O některých omylech v politice

František Rozhoň

Knihou plnou omylů je možno zvát mocně propagované dílko Miloše Zemana „Jak jsem se mýlil v politice“. Název napovídá, že „důchodce z Vysočiny“ je snad ochoten přiznat svou spoluzodpovědnost za český průšvih zvaný „stav politické scény“; přesto jde spíše o bulvár. Jak podotkl Zemanův bývalý blízký spolupracovník Petr Miller (po Sametu federální ministr práce a sociálních věcí), knihu si nekoupí, neb mu připadá hloupé platit za „pravdu“, která se ve skutečnosti odehrála úplně jinak.

Zeman přiznává, že paní Buzková jej dva roky oblbovala tvrzením, že už je na spadnutí jí připravovaný zákon o styku obou parlamentních komor. Udělal z ní maskota své strany, přestože slibovaný skutek utek´ a Zeman sám jí charakterizoval slovy „příšerně líná“. Špidla pak asi chtěl dohnat a předehnat svého funkcídárce, když jí označil za „couru“ a udělal z ní vzor mládeže (ministryni mládeže a školství). Špidlu pak Zeman vyzdvihl snad proto, že ani on nezvládl zadaný úkol (vypracovat kariérní řád ČSSD), v knize svůj státnický čin zhodnotil i slovy, že Špidla „působil jako blekotající chcíplotina, snažící se zoufale zachránit obě své funkce“.

Vrcholným Zemanovým omylem bylo politické nanebevzetí mladého Grosse. Dávný omyl dnes přináší sérii obviňování koho podrazil Grosskomu škodí Zeman, i dětinská prohlášení „premiéra“ žádajícího v TV po jakešovsku o čas na poctivou práci. Když Gross „pracuje“, tak doma slíbí občanům snížení daní, venku naopak horuje pro jejich zvýšení v rámci „daňové harmonizace zemí EU“. Logicky tedy „oblíbenost“ Grosse poklesla z 80% (v r. 2002) na současných 18%. Snad jakoby případ Gross měl potvrdit slova prof. Buttiglioneho (MF Dnes 12.3.2005) o menšině, která by nás chtěla vést do zkázy, je zorganizovaná, má velké finanční prostředky a umí zacházet s médii, přichází francouzská reklamní agentura Euro RsCG. Její expert Jasques Séguela říká, že pro „levicové strany pracuje zdarma“ a „dělá to pro rozvoj demokracie“ - chce se stát poradcem vylepšujícím obraz Stanislava Grosse. Možná perfektně ovládá techniky manipulace s lidmi, ale nezná mentalitu absolventů školy života v reálném socialismu: udržovat u moci zdiskreditovaného politika je u nás příznakem totality, která si jen říká demokracie.

Mylné pravdy i zábrany

I v mezinárodním měřítku známe mnoho omylů, které se staly „pravdami“. Letos jistě mnohokrát uslyšíme, že ač druhou světovou válku rozpoutali Hitler se Stalinem společně jako spojenci, zločincem prý je z těch dvou jen jeden. Nebo že (Hitlerovi) socialisté prý byli představiteli radikální pravice, takže opakování excesů nacionálního socialismu zabráníme rozhodným bojem proti pravici. Snad jen analytik Pavel Kohout připomněl, že i dnes se vládnoucí levice vyžívá v nacistické i fašistické rétorice.

Obrana národa musí připomenout, že zelenou dění v „Tisícileté říši“ dalo r. 1933 (dočasné) generální zmocnění, že zákony nemusí být ve shodě s Ústavou a že žádný zákon nepotřebuje souhlas Říšského sněmu. Myslíte, že tento politický chodníček zarostl ? Nahlédněme do české historie i současnosti:

Mlčeti zlato, nebo poroba ?

Budeme slavit úspěch II. odboje, mluvme přitom i o obvykle zamlčovaném. Že v rámci „II. odboje“ E. Beneš porazil generála L.Prchalu a předmnichovský právní řád pak byl i Benešovou zásluhou „obnoven i neobnoven“. Obnoveny byly hranice i demokracie - vše ale jen „v omezeném rozsahu“. Zákony, jak konstatuje historik Jiří Pernes1), platily jen pro někoho. Povolené demokratické strany se smířily se zákazem pravicových demokratických stran, ač ty nekolaborovaly s nacisty (ale před válkou kritizovaly E. Beneše !). Pak mlčely při procesech s „pravičáky“ J.Stříbrným či R.Gajdou – ti byli souzeni a odsouzeni za kolaboraci s německými okupanty, i když se jí prokazatelně nedopustili.2) Poté čeští lidovci, národní socialisté i sociální demokraté klidně asistovali při křivém obvinění Demokratické strany Slovenska z přípravy protistátního spiknutí. Nenalhávejme si tedy, že vláda KSČ byla zlem vnuceným zvenčí. Zlo dostávalo generální zmocnění ústupky i mlčením těch, kteří se spokojili s tím, že perzekuce se zatím ještě netýkala jich.

Říká se, že od 25.února 1948 se perzekuce týkala i jich. Omyl ! Už 21.února 1948 Gottwald v projevu (přenášeném i rozhlasem) vyzval k zakládání „akčních výborů Národní fronty“, které měly očistit veřejný život „od zrádcovských živlů“. První „akční výbor“ vznikl snad hned 21.2.1948 v Hradci Králové, další následovaly a řádily ve všech úřadech, továrnách, na soudech, v bankách i na vysokých školách, v dobrovolných spolcích i stranách, jejichž ministři podali demisi. Ministr Jan Masaryk demisi nepodal, ale podrobil se rozhodnutí akčního výboru, koho má ze svého ministerstva vyhodit. Nikdo neprotestoval, že neústavní, nezákonné, nevolené „výbory“ s požehnáním Strany převáděly moc do jejích rukou. Až splnily svou neblahou úlohu, nikdo je nezrušil – prostě se o nich přestalo mluvit (což bylo při přípravě prvních voleb do Národních výborů r. 1954 3) ). Bylo by však neodpustitelným omylem na akční výbory a jejich roli zapomenout. I zapomenout na to tragické mlčení, předobraz „politické korektnosti ve jménu národní jednoty“. Víte vy vůbec, že ještě 24. února 1948, kdy již byly obsazovány sekretariáty nekomunistických stran a někteří nekomunističtí politikové byli zatčeni, svobodně řekl ministr Prokop Drtina na (posledním) svobodném zasedání své politické strany: „Nejdůležitější záruka bezpečnosti a nejpevnější jistota spočívá v úzké spolupráci s SSSR“? 4)

V duchu nejhorších tradic Hitlerova „zmocnění“ a Gottwaldovských „akčních výborů“ nyní úspěšně a beztrestně pošlapali Ústavu ministr spravedlnosti Čermák (stát si prý může dělat s občany co chce), poslanci vládních stran (podpisem loajality vládě - časté odůvodnění: prezident prý si přál mít důkaz, že vláda má podporu většiny poslanců). Ač ústava zaručuje svobodu slova, akční soudnictví odsuzuje do vězení muže za kritiku veřejného činitele na webu (zdroj MFD 11.3.2005). To bylo slávy, když jsme příslušné paragrafy o hanobení představitelů rušili – a ony se už zase „akčně“ používají !

Šéf akčního výboru zvaného česká vláda S.Gross byl na mnoha mítincích vyzýván k odstoupení pro své činy mimoprávní. Média o tom masově mlčí, maximálně po jakešovsku uvádí, že demonstranti se poprali s policií. Vnucují nám polopravdu o sporech „politiků“, má-li či nemá-li Gross odstoupit kvůli nevysvětleným majetkovým machinacím v rodině. Jen to jen omyl? Násilný policejní zásah proti ozvučení mítinku za Grossovo odstoupení (30.3.2005 „pod koněm“ sv.Václava) naznačuje, že ne. Mocní se stále slov bojí.

Vám nyní zbývá rozhodnout se, zda se necháte znechutit – nebo se o to vše budete aktivně zajímat. My Vám k tomu dáme alespoň jednu nápovědu: Thomas Jefferson, autor amerického Prohlášení nezávislosti, říkal, že se mýlí národ, který čeká, že i jako nevědomý může být svobodný. Čeká totiž na to, co nikdy nebylo a nebude…

1)       Kocián, Pernes, Tůma a kol.: České průšvihy, str. 162 a dále

2)       Tamtéž str. 187

3)       Tamtéž str. 220

4)       Tamtéž str. 200

 

Co nyní dělat dál ?

Veronika Valdová

To je jednoduché, co dál.

- Občané, kteří nejsou závislí na státní kase, popadnou prezidenta, premiéra a ministry a taktéž celé osazenstvo Úřadu vlády a zavřou je do nejbližší školní družiny, kde se budou učit Ústavu ČR, Spojených Států a návrh Evropské ústavy.

- Titíž občané budou plynule postupovat do Parlamentu, kde celé osazenstvo zavřou do nejbližší základní školy, odkud budou vypuštěni po složení zkoušky z ústav a volebních systémů.

- Totéž bude užitečné provést se Senátem.

- Všichni lidé, kteří zacházejí s veřejnými prostředky, projdou základním kurzem, kde se naučí rozlišovat mezi pojmy „moje" a „cizí". Taktéž se naučí chápat pojem „svěřené prostředky".

- V televizi proběhne půlroční dokumentární cyklus na téma zločiny komunismu. Zbylí voliči KSČ budou vysláni na 1 měsíční exkurzi do Číny, na Kubu a do Severní Koreje.

- Na 3 měsíce se zavřou veškeré státní instituce za účelem deratizace, dezinsekce a dezinfekce. V Parlamentu se provede též dezodorizace. Instituce, na které si budou občané ještě pamatovat, obnoví činnost v 10% rozsahu původní velikosti.

- Občané vyhlásí prozatímní příslušnost k soudům v USA.

- Provedou se nové volby pod dohledem OSN.

- Nový Parlament schválí novou Ústavu, z níž zmizí rozsáhlá imunita ústavních činitelů. Podle Ústavy vystaví nové zákony nikoli podle sovětských poradců, nýbrž podle vzorů v euroatlantické civilizaci.

- Obyvatelstvo si po exkurzi do komunistických zemí začne vážit demokracie. Ta část obyvatelstva, která si nebude pamatovat cestu domů, by svobodu stejně neocenila.

 zpět na hlavní stranu                     přehled článků z Obrany národa