Obrana národa IV/září 2002, pohledy dneška

One, two three, four, I love the Marine Corps!

Média nám předkládají spoustu informací o zahraničních vojácích, o jejich tvrdém výcviku a naprosté nepřemožitelnosti. Vzniká kolem nich aura nadlidskosti, která ovlivňuje široké spektrum obyvatelstva . Ta je samozřejmě ještě umocňovaná akčními filmy, kde snad každý „drsňák“ prošel službou u speciálních útvarů jako americké námořnictvo, francouzská Cizinecká legie či ruští Specnaz. Děti a mladí lidé mnohdy doslova „hltají“ tyto „borce“ a přitom skutečnost je poněkud jiná než předkládá americká televize. Proč vzhlížet k pochybným cizím ideálům, naše země má také svoji skutečnou elitu!

Představa o naší armádě, která koluje společností, je utvářena hlavně nefunkčními transportéry u rádia Svobodná Evropa, upadlým kulometem z bitevního vrtulníku Mi-24, či  financováním 6.polní nemocnice. Nesnažím se obhajovat příšerný nepořádek, který v naší armádě nepochybně je, avšak zkusme se na to podívat skutečně nezaujatě. Sdělovací prostředky neustále poukazují  jen na větší či menší neúspěchy, které jsou mnohdy naprosto tendečně zveličené. O mnohých úspěších našich vojáků na mezinárodních akcích, ať už se jedná o cvičení nebo např. o nasazení v operacích na Balkáně, se člověk nezainteresovaný v této tématice téměř nic nedozví, stejně tak o studentech našich vysokých  vojenských škol, kteří jsou úspěšně vysíláni na prestižní zahraniční vojenské školy, jako americký West Point nebo britská Royal School Academy v Sandhurstu.

Kritikou zahraničních elitních útvarů jsem se je nesnažil zesměšňovat, jelikož elitní skutečně jsou a svojí popularitu si získaly skutečným bojem a nejen akčními filmy. Jejich úspěchy jsou však mnohdy nepřiměřeně zveličovány a příslušníci přímo démonizováni. S většinou z těchto útvarů úspěšně cvičí i naši vojáci. Mám namysli např. 4. průzkumný prapor v Bechyni, 43. výsadkový mechanizovaný prapor v Chrudimi, 9. rotu chemické ochrany v Liberci a hlavně „tajemnou“ 6. speciální brigádu „generála Moravce“, která cvičí i s tak slavnými jednotkami jako je britská Special Air Service (SAS)  Do podvědomí veřejnosti vlastně vstoupila  až po projevu premiéra Zemana po atentátu na Spojené státy v září 2001 a jak z tohoto projevu vyplynulo, byla dokonce vyhlášená jednou z nejelitnějších jednotek celé Evropy!.

Nyní se však dostáváme k dalšímu závažnému problému, a to je utajení. Konkrétně o 6.speciální brigáda je značně obtížné zjistit nějaké informace, kromě těch obecných z internetu a televize  (odkazuji na vynikající dokument o této jednotce „Elita armády“, v tomto případě byla snaha o propagaci větší). O ostatních výše zmíněných se toho dá zjistit více, ale stejně to není nijak slavné. Je tedy pochopitelné, proč je takový zájem např. o americké námořní síly, jejichž výcvik je velice dobře znám a třeba “Pekelný týden“ se stal přímo legendou. Avšak přes všechno se stejně o důležitých věcech nedozvíme nic, takže utajení je učiněno zadost. Zářný příklad americké schopnosti propagace, která naší armádě očividně chybí.

Prestiž naší armády sice roste, avšak problémy výše popsané nás budou sužovat ještě dlouho. Pevně doufám, že ti naši vojáci, kteří jsou na stejné úrovni a mnohdy dokonce i lepší, než jejich kolegové ze známých zahraničních jednotek,  získají v budoucnu pevné místo v povědomí našich občanů.

Kuba Suchý, v červenci 2002 v rumunských horách

 

zpět na hlavní stranu                                                přehled článků z Obrany národa