Příběhy slušných a statečných - Heliodor Píka

„Velitel musí znát hranice kázně, a když jde o existenci národa a státu, musí se rozhodnout i proti zrádné vládě"
(Příběh Heliodora Píky)

Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve slezské Štítině, nedaleko Opavy. Na podzim 1915 ho císařpán povolal do své armády. Dlouho nebojoval za zrádnou c. a k. vládu, která opustila zásadu, že mnohonárodní stát respektuje identitu jednotlivých národů, ale podpořila myšlenky německé Mitteleuropy, ve které neněmecké národy měly ztratit politickou subjektivitu a staly by se folklorními rezervacemi. Heliodor Píka skončil v československých legiích, nejprve na Rusi, pak ve Francii; za statečnost projevenou na západní frontě byl několikrát vyznamenán. V lednu 1919 se vrátil do republiky a zůstal v její armádě. Byl nasazen na Těšínsku a Slovensku, instruktorem pěchoty a učitelem plynové nauky ve Vojenské akademii v Hranicích. Po studiu na Vysoké škole válečné v Paříži se stal vojenským atašé v Rumunsku a Turecku se sídlem v Bukurešti, za mobilizace v září 1938 jel v čele vojenské delegace do Rumunska a Jugoslávie jednat o materiální a vojenské pomoci pro československou armádu.

Během druhé republiky Heliodor Píka zjišťoval zdroje, které zůstaly okleštěné republice. V březnu 1939 Píka připravoval „provolání pro československý lid" s výzvou, aby se národ připravil k obraně, protože byl přesvědčen, že „velitel musí znát hranice kázně, a když jde o existenci národa a státu, musí se rozhodnout i proti zrádné vládě." Píka nerezignoval ani po 15. březnu 1939, své pozdější válečné působení sám zhodnotil slovy: „Ve válce jsem se snažil sjednotit veškeré úsilí všech proti hitlerismu, aby národ byl co nejrychleji osvobozen. Spojil jsem se se všemi, kteří nám v tomto úkolu pomáhali....“.

Doma se Píka podílel na vytvoření zpravodajské skupiny a záchraně různého vojenského materiálu. V Rumunsku zachránil stovky Čechoslováků, podle některých pramenů osobně vyhledával přechody v drátěných překážkách na rumunsko-maďarské hranici i za mrazu minus 35 stupňů. 12. října 1940 byl se svými spolupracovníky zatčen Železnou gardou a měl být zastřelen, ale rumunští přátelé mu pomohli utéct do Turecka. Zde navázal první oficiální styky s vojenskými (zpravodajskými) představiteli Sovětského svazu. Byl pověřen vedením tajné čs. zpravodajské expozitury v Moskvě, kam odjel v dubnu 1941, tedy ještě před německým útokem na SSSR. Jako náčelník Československé vojenské mise v SSSR budoval Čs. vojenskou jednotku v SSSR. V prosinci 1943 byl Píka jmenován do hodnosti brigádního generála. Byl vyznamenán nejvyššími československými i sovětskými řády. V duchu svého předsevzetí se však neorientoval jen na komunisty; čs. komunisté v Moskvě proto Píku vinili z „prozápadní orientace". Václav Kopecký, později ministr informací, o Píkovi jednou napsal: „Od první chvíle jsme věděli, že Píka je vojenským i politickým špiónem – a to nejen v měřítku československém, ale i v měřítku širším, v měřítku zájmů západních velmocí!"... „I na zábavě v největším veselí nepil. Vymlouval se na nemoc jater, ale bylo zřejmo, že ho v generálním štábu naučili nepít, aby v opilosti něco neprozradil...

Od roku 1946 byl Píka sledován, 5. května 1948 byl zatčen orgány Reicinova 5. oddělení. Na výročí VŘSR, 17. listopadu 1948, skončil státní prokurátor JUDr. Karel Vaš „vyšetřování“ vykonstruovaných Píkových zločinů. Zasedání vojenské komise ÚV KSČ (K. Gottwald, R. Slánský, generálové L. Svoboda, Š. Drgač, V. Drnec, J. Procházka a B. Reicin) rozhodlo o dalším osudu Heliodora Píky. Senátem Státního soudu byl Píka v neveřejném přelíčení ve dnech 26.-28. ledna 1949 odsouzen k vyloučení z čs. armády, ke ztrátě řádů a vyznamenání a k trestu smrti provazem. Píka v posledním dopise před popravou vyslovil přesvědčení, že „nejde o justiční omyl, vždyť vše je tak průhledné - že jde o politickou vraždu“, a dodal : „přece však rád přinesu tuto násilnou oběť, bude-li sloužil k uklidnění v národě, k jeho sjednocení. Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti, snad toto moji protivníci chtějí využít k dosažení jednoty -, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost, pravda - snad jen dočasně - a šíří se nenávist, mstivost, zmizel smysl pro snášenlivost, pro svobodu myšlení a projevu.“

Heliodor Píka byl popraven 21. června 1949 ráno na nádvoří věznice Plzeň – Bory. Lživé obžaloby byl v plném rozsahu zproštěn 13. prosince 1968, ale někdejší státní prokurátor JUDr. Karel Vaš i pak žil v klidu dál.

Dnes je častým zvykem zpravodajstvím posluchače bavit, a tak je předkládán lidem léta známý fakt, že MUDr. Jaroslav Kos v rozporu s pokyny zrádných mocných neposlal Píkovo tělo ke spálení, ale tělo bylo nabalzamováno, aby mohlo být časem důstojně pohřbeno. To se podařilo jen z části, ale na rozdíl od mnoha jiných popravených je aspoň známo, co se stalo s popelem generála Píky, že je ve společném hrobě u zdi ústředního hřbitova v Plzni.

Svedomi.cz chce spíše upozornit na společný odkaz nejen T. G. Masaryka a Heliodora Píky, že zločinné (zrádné) vládě se neslouží a případné selhání v tomto směru nelze obhajovat ani „dodržováním přísahy“. A že po dobách zlých by se do společnosti měl vracet smysl pro snášenlivost, pro svobodu myšlení a projevu.

Svedomi.cz také chce zopakovat slova, která ke 46. výročí Píkovy popravy napsala Kristýna Vlachová. Malý pomníček tomuto hrdinovi byl po Sametu v Plzni postaven z prostředků Konfederace politických vězňů, tedy z peněz Píkových spoluvězňů. Zato v naší polistopadové armádě dlouho neobstál název "divize generála Píky" - od 1. ledna 1995 se ta divize jmenuje "I. mechanizovaná brigáda ve Slaném". A když Kristina Vlachová udělala mezi vojáky soukromou minianketu "kdo byl generál Heliodor Píka", nevěděl ani jeden, byť dva z dotazovaných stáli pouhých pět metrů od pamětní desky popraveného generála před hlavním štábem ministerstva obrany. Tak i po Listopadu armáda přispěla k tomu, že Heliodor Píka není vzorem pro mladou generaci.

Zpracoval (rof), prameny : Text ministerstva obrany k padesátému výročí Píkovy popravy; Český týdeník z 23.6.1995; Kristýna Vlachová: Zamyšlení nad 46. výročím popravy Heliodova Píky.

 zpět na hlavní stranu               zpět na archiv aktualit