Z časopisu Svědomí/Conscience 4/2010

Neodeslaný dopis

Marie Hakenová

Český pěvec Eduard Haken ve vzpomínkách PhDr. Marie Hakenové‑ Ulrichové

Drahý tatínku,

zůstal jsi ve vzpomínkách diváků‑posluchačů. I já jsem Ti vděčná za mnohé. Nezapomenutelné okamžiky dětství se nevytrácejí. Navracejí a zúročují se až později v plném rozsahu.

První setkání s divadelním zákulisím je pro mě spjato s Tvým Kecalem. Bála jsem se Tvé namaskované tváře, licousů. Nechtěla jsem se k Tobě ani přiblížit. Ale vůně líčidla a známý konejšivý hlas počáteční bázeň překlenul. Silný zážitek pro malou holčičku.

Další setkání bylo již potkání s hudbou.Vnímáno opět dětským pohledem. Měla jsem možnost být na hlavních zkouškách při inscenování Suchoňova Svätopluka. Oslnili jste moji dušičku. Oslavná opera se stala nadlouho vrcholem mých setkání s operním světem. Díky Svätoplukovi jsem se začetla do historie našich národů. Vzpomínám na naše dlouhé hovory na dané téma až po vysvětlování Tvého přístupu k zpívanému textu.

Vím , že Svätopluk Ti byl lidský blízký, a mě opera doslova přitáhla.

Třetí setkání bylo a zůstává s Tvým Quichottem /ve stejnojmenné Massenetově opeře/. Měl jsi hodně z jeho snílka. Podobal ses mu nejen fyziognomií.

Zastavení čtvrté mi přineslo do života povzbuzení a moudrost, kterou jsi vyzařoval. V den úmrtí Tvého tatínka mělo Národní divadlo na programu Prodanou nevěstu s Tvým Kecalem. Celé představení jsem prožila s Tebou vedle inspicienta v zákulisí. Nedal jsi ani tušit, co se v Tobě děje, co překonáváš. Na hlase ani na výkonu nebylo nic znát. Projevil jsi hodnoty skutečného umělce. Přinesl jsi vše, co figura Kecala vyžadovala.

Tvé kroky byly jasně nasměrovány až do Národního divadla. Je to, doufám, dodnes meta pro každého adepta opery, baletu i činohry, Národní divadlo bylo Tvá celoživotní láska. Je to skutečnost a pravda o Tvé oddanosti Thálii. Žánrově pestrá řada rolí,které jsi zosobnil na scénách Národního divadla, mluví za vše.

Vybavuje se mi Tvé studování rolí. Po celý profesní život jsi doma mlčky listoval klavírním výtahem a jen výjimečně jsi přistoupil ke klavíru k ověření. Tiché studium partů mne fascinovalo. Denně ses rozezpívával až v divadelních zkušebnách, doma nikoli.

Málokdo poznal Tvůj pro život tolik potřebný humor. Uvědomuji si ne náhodou podobnost s komikou Vlasty Buriana. Spojovalo Vás mnoho ‑ gestikulace, pozoruhodné pohyby rukou a přitom střídmá pohyblivost těla.

S radostí a zároveň s vděčností se ohlížím na společná léta prožitá s Tebou a maminkou/ Marií Glázrovou/. O prázdninách jsme si většinou dopřávali poslech z vinylových desek. Pro mě to byl svátek. Následovaly dlouhé rozbory výkonů a provedení.Až v budoucnu jsem si uvědomila, že nasměrování a tříbení pozornosti, vnímavosti mi velmi pomohlo v profesním životě. Jsem vděčná Vám oběma, mamince i Tobě, jak krásné zázemí jste mi dokázali vytvořit. Mnohá divadelní trápení jste nechali za dveřmi domova. A že jich za ta léta bylo. Domů jste přinášeli pohodu, laskavost a klid, tolik potřebný pro rodinný život. Inspirující atmosféra.

Moudrost, rozhodnost, přísnost,řád, smysl pro povinnost,ale i obětavost, porozumění pro druhé, umění být v pravý čas na svém místě, být kamarádem, umět napomenout, vyslechnout, pohladit, odpouštět. Dar nad dary, vklad do života.

 

PhDr. Marie Hakenová ‑ Ulrichová, dcera manželů Hakenových bude čestným hostem Mezinárodního pěveckého festivalu, který se v Bašce a ve Frýdku‑ Místku uskuteční na počest 100. výročí nedožitých narozenin Eduarda Hakena v sobotu a neděli 8.a 9. května letošního roku. Před několika dny napsala do Bašky mimo jiné :

Krásný, malebný ‑ v dějinách zkoušený kraj kolem Bašky – oba, Marie Glázrová‑ Hakenová i Eduard Haken, milovali. V myšlenkách na ně nelze opomenout spojení tohoto místa a jejich šťastné návraty‑ ať pracovní či jen odpočinkové / těch bylo pomálu/.

Vracet se budu i já... a ráda.

Marie Hakenová‑ Ulrichová

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí