Z časopisu Svědomí/Conscience 5/2010

Výkřik

Bohumil Robeš

Jen cosi tajemného mlčí v nás
Můj Bože Co to sténá asi
Studánka poutníkova
B touha pod obraz
zmařených šancí vykroužiti spirálu
zítřků bez levit i bez okrasy

Jen cosi tajemného
Kvítek zapomnění
Vidět jen duhu
vprostřed slunce západu
Nazřít do nitra Země když se mění
dlaň svíci žití jasnící i hořkost dohadů
o věčném úhoru věčného
zapomnění

Jen cosi tajemného A nic více
Nechoď mi v klenbu katedrály lkát
o vichru který zháší obětní svíce
vulkánu hvězdný výkřik spad
...

Bohumil Robeš Holubice 3.5.2010

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí