Z časopisu Svědomí/Conscience 12/2010

Žalm Vánoční

František Dohnal

Ježíšku - Dítě!

 

Tvůj úsměv tak sladký

a plný je slunného štěstí!

O, dej tomu štěstí

i v srdcích lidských zas zkvésti -

ať není jen v iluzích, v snech!

Ať zjasní se života cesty!

Ať nového života dech

zas lidskými zavane městy!

Tvým úsměvem teplým a měkkým

jak ve svitu jarního slunce

ať roztají ledové hory,

by okřál, kdo chorý!

Dej každému, čeho mu nejvíce třeba:

Dej hladovým chleba,

též pro tělo chleba i pro život duší!

Dej bloudícím nalézti konečně cíl

a nalézti štěstí, jež v dálavě tuší!

A tonu, kdo klesa, zas nových dej sil!

A tomu, kdo smuten, by těšil se zas

i z úsvitu slunce i ze květných krás

i v podivných motýlích hrách!

A žádný z těch poutníků bědných

by nezhynul v krajinách ledných,

by nezhynul v půlnočních tmách...

Ježíšku - Dítě!

František Dohnal

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí