Z časopisu Svědomí/Conscience 2/2010

Stav totality

Bohumil Kobliha

Z okruhu mých známých lékařů, jeden klinický neurolog je názoru, že čas od času se lidstvo začne chovat nepředloženě. Prostě ztratí racionalitu ‑ doslova  "prostě zblbne" ‑ a nedá se s tím nic dělat. To může být jistě klinický obraz a správný odhad diagnostika.

Ovšem co k poruše vedlo, co pominutí smyslů předcházelo? Jak a čím je narušen náš střízlivý a logický pohled na situace? Čím to je, že k zatemnění jasného pohledu na věci vůbec dochází? Čím nastává, jak dochází k desorientaci u celých národů, či dokonce, zdá se, celého lidstva? Je to náhodou, nebo je "pobláznění" výsledkem manipulace, dlouhého plánování a promyšlené přípravy, a provedeno se všemi nástroji moci?

 

Bohužel, velké změny nepřináší neznámé vlny jakéhosi potměšilého zlého ducha, na kterého bychom mohli vše svést. Převraty a revoluce se nestávají jedním dnem, i když pro historické zařazení, kategorizaci, se zpětně udává jisté datum, třeba 25.únor 1948, totiž převzetí vlády komunisty v poválečném Československu.

Americká spisovatelka a čechofil  Marcia Davenportová ve své knize Too strong for Fantasy (Příliš silné pro fantazii), na straně 363 žasne: "Nikdy nebudu moci pochopit jak komunisté dokázali podvést velké masy národa, který byl kdysi pevně humanitárním modelem demokracie".

Samozřejmě, pro člověka, který žije a dýchá demokracii každým dnem svého života, je obtížné nazřít podhoubí podvratných činností profesionálních revolucionářů, rudých komunistů, školených a řízených Moskvou.

Také nikdo z nás, obyčejných lidí, důvěřivých občanů, kteří se sotva vzpamatovávali z děsivé Druhé světové války, nemohl pochopit co se děje.  Prezident Beneš se  ze složité a obtížné politické situace let 1945 až 1948, průkazně navozené válečnými Jaltskými a Postupimskými dohodami Spojenců, snažil vymanévrovat do květnových voleb, které na rok 1948 připadaly. Mnoho lidí tehdy bylo přesvědčeno, že národ v nich demokraticky a definitivně ukončí komunistickou prosovětskou orientaci.

 

Prostý člověk většinou denně nesleduje politické tahy "těch tam nahoře". Každý z nás má svých obyčejných lidských a existenčních starostí dost. Občan věří, že ti ostatní, i politici, kterým svěřil řízení věcí státu a věcí veřejných, jsou dobří stejně jak on a chtějí obecné i jeho dobré. Proč stále hlídat co se v politickém zákulisí děje? A tak jsme ani nechápali proč a jak se prostrkávají komunističtí ministři na ta a ta křesla, která se později ukázala pro navození totalitní moci jako klíčová. Copak jsme mohli tušit, že komunista ministr Nosek sehraje pro Moskvu roli mouřenína? Že zbaví osm zbývajících nekomunistických krajských policejních ředitelů jejich moci, a tedy umožní komunistickým lidovým milicím a nové SNB, aby v rozhodujících chvílích mohly vykonávat "diktaturu proletariátu", což se dá překládat jako přímé řízení státu ČSR agenty SSSR.

I když  dvanáct kabinetních ministrů ‑ nekomunistů vzneslo protesty proti Noskovu postupu a nakonec podalo protestní rezignaci (20.2.1948), moskevská lavina, podpořená příjezdem Valeria Zorina, zástupce sovětského ministra zahraničí (19.2.1948), byla nezadržitelná.

Můj jinošský/skautský deník zaznamenává: 21.února 1948. Dnes jsem si koupil časopisy (noviny) všech politických stran! Pročetl a udělal závěr: Komunisté chtějí vyvolat roztržku a snad revoluci. Byl jimi (komunisty) svolán "tábor lidu". Nastupovaly "lidové" milice, a muži v modrých montérkách s rudými páskami na rukávech, provokativně pochodovali ulicemi měst.

Jak to, a proč a kdo to zamotával a hnal situaci do extrému?

A zde se dnes můžeme zamyslet, se všemi dostupnými znalostmi, hlouběji. Můžeme jít ke kořenům dění a analyzovat "jak se dělá moc".

Předtím než vůbec komunisté mohli začít ukazovat zuby a jít do ulic, museli někde nabrat sílu, řídicí a ekonomickou moc. Tedy velké továrny, "klíčový" průmysl musel být znárodněn! Byli najmenováni komunističtí ředitelé! Ti pak zaměstnancům mohli dát volno k manifestacím a průvodům, tak jak a kdy strana KSČ, řízená z Moskvy, dala příkaz. Na ztráty pracovních hodin se nemuselo hledět. Nikomu nebyly za ztráty kráceny mzdy či platy. Ekonomie nehrála roli!

Nic se samo od sebe nestane! Proto Klement Gottwald jezdil už za První republiky do Moskvy se učit  "jak buržoazii zakroutit krkem". Všechno bylo detailně a dlouho připravováno. Marxisté neučili nadarmo, "že všechno souvisí se vším". Proto byly na závodech ustaveny "Akční výbory" pod řízením komunistů, aby takticky a "technicky" vedly akce, tak jak bylo plánováno. Sami komunisté ty všechny nástroje řízení a ovládání nazývali "páky a převody". A my jsme ani potom nechápali a mysleli, že skutečně nějaký lidový duch vane dějinami.

Nad správným vykonáváním všech příkazů k akcím bděly tajné služby KGB (dříve NKVD a ČEKA). Proto se do Prahy dostavil Zorin, aby na všechno dohlédl, a kdyby se věci nedařily, mohl pohrozit přímou vojenskou intervencí sovětské armády. Její divize byly na hranicích ČSR připraveny.

Prezident Beneš nakonec, pod hrozbou krvavé revoluce a přímé intervence SSSR, podlehl a rezignaci ministrů 25.února 1948 přijal. Tím byla "demokraticky a ústavně" otevřena cesta komunistickému diktátu na padesát let dopředu.  A to byl ten slavný únor, kdy se "lid ujal moci".

Tedy ne pomatení národa, ale promyšlené subverzní tahy cizí moci, kdy občan jen zíral co se děje!

 

"Náš únor" je klasickým příkladem, jak může být likvidována demokracie a svoboda všude na světě.

Něco předtím jsme ovšem viděli v nacistické "křišťálové noci" a postupném získávání vlivu a moci NSDAP a vmanipulování inteligentního německého národa do nejhorší éry moderních dějin.

Jakmile se diktátor, byť i zdánlivě demokraticky dosazený, ujme moci, stačí už jen dogmatické heslo a drastické následné činy, aby si svoji nadvládu udržel. Z nacistické protektorátní éry pamatujeme větinku "schvaloval atentát na říšského protektora", která použita jako obvinění (často vymyšlené) umožňovala likvidaci významných českých národovců, vůdčích osobností a někdy i celých jejich rodin. Moc se udržovala hrůzovládou!

Za komunismu, jako záminka persekuce, sloužívala ‑ jak živě pamatujeme, holá věta: "nemá kladný poměr k lidově demokratickému zřízení". Obviněný ztratil zaměstnání a končíval v uranových či jiných dolech aby podporoval vítězství socialistické revoluce. Jindy v kriminálech jako MUKL.

 

Přeskočíme‑li do dnešních časů a do "bašt demokracie" na Západě, vidíme jak křesťanské národy byly vmanipulovány do války proti islámu. Nošení kdysi komunistického "jablka" ‑ (etymologii znají pamětníci) ‑ u nás, má v americké současnosti obdobu v odznáčku vlajky s hvězdami a pruhy, na klopě a všude kde vidno. Každý Američan musí vyvěšovat stále a všude americké státní vlajky a okatě ukazovat, že je Američan, jinak je v podezření z terorismu či nějaké neamerické činnosti. Američan se bojí sám sebe.

V humoristickém anglickém televizním seriálu jsme se dozvěděli, že "člověk ani neví že může být teroristou". Na letišti manželce odebrali manikýrové nůžtičky s tím, že by mohla vypíchnout oči pilotovi, a dětského medvídka rentgenovali dvakrát, v podezření není‑li nositelem výbušniny... To není legrace, to je navozování hysterie, jako těmi "křišťálovými nocemi".

V Britanii, když dnes muslimové chtějí manifestovat svůj nesouhlas se zabíjením v Afganistanu, končí s označením nebritské činnosti a na seznamu potenciálních teroristů ‑ nepřátel  země. A to teprve a vůbec už není legrace.

 

Zítra může každý, kdo myslí, skončit v koncentráku. Jako záminka může být použito obvinění, že "nesouhlasí s proponovaným izraelským bombardováním Iránu", a že je "antisemita". To označení se konečně už užívá k očerňování charakterů u všech, kdo projeví kritický náhled na neblahou činnost státu Izrael a židů vůči Palestincům a jinde. Nedávno britského historika Davida Irvinga existenčně i občansky zničilo označení, že je antisemita a pochybovač o holocaustu ("holocaust denier"). Jen proto, že hledal pravdu a odvážil se u soudu hájit z nařčení (že je "pochybovač").

 

Nástup totality všude a vždy je nebezpečně plíživý! První co dělá je to, že se nám snaží vtírat do pórů strach!

Pamatujete, jak pouťový zápasník "Maska" naháněl husí kůži a vítězil? Tajuplné kápí černokněžníka a nečitelná Maska nadání strach, a to je to co manipulant i diktátor potřebuje!

Svobodný člověk nesmí mít strach navenek ani v duši. Strach je vlastnost ponížených, poddaných a rabů.

Kdo má jen stín strachu není svobodný!

 

Pro zdraví světa i pro svobodnou lidskou existenci vůbec je nebezpečné, že moderní tzv. "dějinné události" jsou řízeny subverzními organizacemi stranického (včetně náboženského) charakteru, a tajnými službami.

Existenci a svobodu Palestiny zničil fanatický sionismus a jeho tajné teroristické organizace jako Irgun, Stern Gang a Hagana. Podívejme se nedávné revoluce, na ukrajinskou  "oranžovou" a gruzínskou "růžovou", subverse financované americkým "Freedom house". 

Nejsou‑li útoky Ameriky a Spojeného království na Irák, a spolu s problematickým NATO na Afganistan, návratem k systému kolonialismu (neo‑kolonialismu) a tedy ke světové totalitě, pak čím tedy jsou? 

Eur Ing Dr Bohumil Kobliha, Londýn-Hendon, 27.ledna 2010

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí