Z časopisu Svědomí/Conscience 11/2010

Potíže s rozpory

Bohumil Kobliha

Zářijová návštěva papeže Benedikta XVI. v Britanii roku 2010 rozvířila celou škálu diskusí a komentářů. Zde je tedy na místě připomenout, že Britanie je stále převážně protestantská, a hlavou anglikánské církve je napořád královna Elizabeth II. Skalní anglikáni nahlíželi tedy pochopitelně papežovu návštěvu jako konkurenci, ne‑li jako podkopávání jejich víry, i když návštěva byla pojata oficiálně jako přijetí hlavy Vatikánského státu. Nevraživost byla také proto, že papež na jaře 2010 otevřel náruč těm anglikánům, kteří nejsou naladěni na canterburské reformy, jako ustavování kněžek a dokonce biskupek. Na dokreslení řekněme, že i můj dobrý anglický přítel Bernard přestoupil z anglikanismu k metodistům. Tak událost nemohla přejít u jinověrců bez kritik.

Nejzávažnější polemika se odehrála mezi nejvyšším obráncem papeže a jeho cesty po UK nyní westminsterským arcibiskupem Vincentem Nicholsem a kritickými akademiky dne 20. září 2010 na televizní stanici BBC2. Diskusi obratně a citlivě moderoval Huw Edwards, zkušený reportér a komentátor. Zajímavé bylo, že hlavní účel návštěvy, totiž blahoslavení kardinála Johna Henry Newmana v Cofton Park v Birminghamu, byl prakticky zastřen, a hovor se stočil na kategorie lidského nazírání, kterým říkáme náboženství a víra.

Už dříve, než Birminghamský arcibiskup Vincent Nichols byl povýšen do Westminsteru, prokazoval vždy znamenitou schopnost vysoce inteligentního diskutéra a znalce svého oboru. Těsně před jeho instalováním byla prubířským kamenem diskuse o nových objevech a vývodech anglických historiků o Panně Marii. Ti se nyní dobrali k názoru, že Ježíš a jeho rodina prakticky nikdy neopustila území dnes známé jako Nazaret. Biblické pasáže o událostech jsou dle nich většinou daleko pozdější a smyšlené. V místě Nazaretu bývala v době narození Ježíška silná římská posádka a došlo tam k několika vojenským střetům s místními obyvateli. Donové z Oxbridge tvrdí, že Panna Maria byla buď milenkou nějakého římského vojáka, nebo byla dokonce římským legionářem znásilněna a to přineslo plod B Ježíše. Profesorské bádání se srovnává s židovským Talmudem ("Talmudic text") který uvádí, že otcem Ježíše byl římský voják jménem Pantera.

Loňského roku arcibiskup Vincent autoritativní nálezy odmítl v televizním interview věcným a klidným vyznáním: "My věříme, že matkou Ježíše byla Panna Maria...", tím také diskuse na téma skončila. Samozřejmě, proti víře je obtížné vznést argument. Konečně, když věřím poctivě v něco dobrého, dělám dobré a neohrožuji lidi jiného názoru, nemělo by to být zle. Jenomže dnes se pomalu setřelo co je dobré a co není. Oponentům návštěvy navíc dodávala munici pedofilská aféra některých katolických kněží a přiznání a veřejná omluva papeže.

Nám osobně známý klidný, vyvážený a důstojný biskup Vincent, ke kterému jsme chodívali denně na ranní mše do hendonského konventu St. Josepha než odešel do Birminghamu, se při diskusi na BBC2 stěží ovládal. Totiž akademická/profesorská oposice byla až provokačního rozměru. A jen díky moderátorovi Edwardsovi a rovněž účastnému Lordu Pattonovi (který návštěvu papeže zajišťoval), nevybočila vzájemná obviňování z rámce anglické korektnosti. Přesto se arcibiskup neovládl a několikrát opozici skočil do řeči, což je v Anglii u intelektuálů nepřijatelný přestupek.

A zde jsme u jádra problému. Narostly potíže s rozporným nazíráním na existenci, jejími výklady a tedy mezi náboženstvími vůbec, či mezi náboženstvími a pustým atheismem. Církve obecně (snad mimo islámu) ztratily středověkou moc natolik, že nemohou donutit občany a poctivé vědce, aby se skláněli před církevním náhledem, natož dogmaty, a jednali jinak než jak jim přikazuje svědomí a hledání pravdy.

Víra v cokoliv byla a je dodnes dosazovaná v situacích, kdy o problému (jako např. vznik existence) není dostatek pravdivých vědomostí, či věda nepřinesla nediskutovatelné konklusivní výsledky. Rozdílné víry mohou vést ke konfrontaci.

Jsme v krizi náboženství a střetech s vědou. To destabilizuje. Křesťanství, a tedy i Katolická církev, patří mezi tzv. zjevená náboženství přímo od Boha. Tedy má exklusivní právo na plnou pravou pravdu. Ovšem židovské náboženství je rovněž zjevené Bohem, dle Mojžíšových knih a proroků. Vedle toho muslimové pokládají jejich náboženství islámu také za zjevené andělem božím Mohamedovi. Budha byl osvícen ke svému poslání pod stromem v místě, kde dnes leží a stojí Bodh‑gaya. A další a další náboženství a jejich výklady se vydávají za jedině správné.

Ovšem donové, učitelé a profesoři z Oxbridge a odjinud se dobrali také k osobitým (a archeologií často podloženým) nálezům a názorům na události historické a jiné (jako počátky světa), a dnes (oproti středověku B viz Galileo) už jim nelze zakázat jejich pozorování a myšlenkové modely.

Máme se opět pro své rozdílné názory vyvražďovat? Stvořiteli rozhodně nemůže jít o to abychom se vzájemně nenáviděli a podle stupně rozporů případně mordovali. Abychom si vzájemně ubližovali z důvodů té či oné vyvolenosti. To už tu bylo dávno, po celý středověk a až do dvacátého století. Nemůžeme ustoupit od rozumu a tolerance. Loupení a cesta k olupování jak ji denně vidíme a zakoušíme musí padnout. To by byly a jsou ideály křesťanských snah... jenomže...

Čtěme francouzský světově rozšířený deník Le Monde z úterý 28. září 2010. Zde na straně 6. zvláštní korespondent Laureát Zecchini (Qiryat Netafim, Revava) prezentuje informaci nazvanou: "Izraelská výstavba na West Bank pokračuje". Zecchini se zamýšlí nad perfektní režijí hnutí židovských kolonistů a jak mistrovsky organizovali mediální účast: "V neděli (tj. 26.září 2010.) v15.25 malá skupinka kolonistů v malé osadě Qiryat Netafim, na severu West Bank, ukončila symbolicky moratorium na výstavbu, nadekretované před deseti měsíci vládou Benjamina Netanyahu". V danou hodinu se začaly betonovat základy budoucí školky pro děti za aplausu malé skupinky přítomných, kteří zanotovali "Hatikvu", národní hymnu Izraele. Pak Danny DANON, místopředseda Knessetu a šéf radikálního křídla Likudu (premiérova strana) opakoval své poselství pro kamery: "Po deset měsíců kolonisté byli považování za občany druhé třídy, teď to skončilo, výstavba se obnovuje". V řeči dále odmítá, že jejich akce jsou provokacemi a prohlašuje: "Byli jsme vyvoleni abychom stavěli v Judeji a Samarii"... Povšimněme si, že pan DANON užívá biblická označení a ne označení West Bank, což je Izraelem okupované území patřící Jordánsku. Sen velkého Izraele se musí udržovat.

Zde je ale dlužno podotknouti, že přes "moratorium" výstavby sídlišť na West Banku, budování strategických vesnic a sídlišť jinde na palestinské půdě pokračovalo. Nota bene halasně vytrubované moratorium se týkalo jen 10 % (deseti procent !) plánovaných zástaveb, jak uvádí Le Monde. "Mrtvá litera" dle Zecchiniho, přeloženo do jadrné češtiny "na kočku". Moratorium byla tedy jen další izraelská šaráda, vytírání oči světové veřejnosti.

Zvláštní korespondent Le Monde dále informuje: "Později, v sousední kolonii Revava, Likud zorganizoval ohromné shromáždění na ukončení moratoria. Měly se tam dostavit tisíce militantních kolonistů, přišlo jich tam (ale jen) několik set, a jejich řady posílily početné delegace evangelických křesťanů z Ameriky a Evropy." Byli tam ti křesťané dovezení jako lidský štít proti možné palestinské obraně, nebo prostě podporovali izraelské "starší bratry" v jejich tažení za velký Izrael? Z cizího krev neteče...

Je otázkou zda uzurpátorské tahy Izraele založené na myšlení a sděleních Starého Zákona vůbec patří do moderního soužití mezi národy. To je jedna věc. Druhá otázka je, jak by se židé chovali, kdyby dosáhli kýžené vlády nad světem.

Eur Ing Dr Bohumil Kobliha, Londýn-Hendon, 29. 9. 2010

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí