Pro časopis Svědomí/Conscience 5/2010

Nestačím se divit ! (81)

Jan Kukuczka

Beskydy jsou nádherné v každém ročním období. Sám jsem se měl možnost přesvědčit se o tom několikrát. Naposledy když jsem seděl v hotelu u Freuda na Ostravici, kam jsem se uchýlil ukojit žízeň jedním oroseným plzeňským. Opouštěl jsem příjemné prostředí provoněné kořením připravovaných jídel s příslibem, že když se moje zeštíhlená peněženka jednoho dne po volbách zmátoří a dočká se obezity, příjemnost prostředí se ještě znásobí.

Před hotelem pod korunami kvetoucích kaštanů postávali náhodní turisté čekající na vlak a se zájmem poslouchali ptačí sbor děkující svými trylky Bohu za krásně vydařený den. Cesta motoráčkem ubíhala příjemně. Diskuse mezi osazenstvem se stočila jak jinak, než k blížícím se volbám a musím přiznat, že měla kultivovanější průběh, než jsme mnohdy svědky podobných debat z televizních obrazovek. Většina otázek však zněla KOHO VOLIT ! Tuto otázku si kladu také. Jak se zdá, mezi rizikové povolání patří post poslance. Drtivá většina z nich onemocní nebezpečnou sklerózou. Chudáci, nemohou za to, některá postižení mají tak rychlý průběh, že téměř přes noc zapomenou co to těm svým voličům slíbili a tak volič, vlastně jejich chlebodárce je na vážkách, neví zda je má litovat a cítit s nimi, či jak se zachovat. Jak jednoduché by to bylo mít stejně jako oni hroší kůži. To by je pak mohl šmahem poslat někam. Velice zajímavý návrh měl jeden z cestujících. Někdo v nějaké debatě radil jak je to jednoduché, vezměte volební lístky, otočte je hlavou vzhůru a zaškrtněte je v opačném pořadí než vám jsou servírování. Ono to vyjde nastejno, ale budou tam nové, nezkorumpované tváře, které se to budou muset teprve naučit.

 Je to kruté když i takové úvahy padají. Já se však budu držet tvrzení starší ženy, podle pohledu na její sedřené ruce zřejmě žijící nelehký život, když mávla rukou a řekla s lašským přízvukem „Vítě, v tym kraju se nikdy něžilo lehko, živila nas za šeckyhc režimuv enem dřina. Ty naškrobene limečky se tym nikdy nezatěžovaly, tym šlo dycky enem o jejich panděra. Šak dajtě im do ruky kyjok a lopate a hnědkaj poznatě s kym motě tu česť. Tak jako to osladili tej Evropě, tuž tak to sloďa aji nom. Ale taky už je u nas život, sluby še slibuju, blozni še raduju. Tak to u nás bylo dycky. Tož jo se myslím, že voliť je třa tych co znom a vim o nich, že su čestni . Tož telka ludě zloti, něněchjtě se ohlupovať slubami ale užívejte zdroveho selského rozumu, bo ten mome od Boha aby zme přežili ve zdrovju."

Jan Kukuczka, květen 2010

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí