Pro časopis Svědomí/Conscience 7/2010

Nestačím se divit ! (82)

Jan Kukuczka

Jsou města, ve kterých jsou občané hrdí na zvláštnosti, které uvádějí návštěvníky svojí honosností a užitečností v údiv a třeba i v tajnou závist. Ovšem občas se zjeví něco, čemu se nestačím divit a nejenom já. Někdy to nejlepší přesvědčení o správném  rozhodnutí  nemusí být zrovna to nejlepší. Tak alespoň to chápu, když dnes slyším ohlasy lidí na některá díla, které mají lidem usnadnit a zpříjemnit život. Vždycky je na určitou akci sto pohledů a každý je jiný, tak už to v životě chodí. Proto by měla prorazit vždy ta nejlepší a nejzajímavější varianta z možných.

Například, jak je tomu v městě Frýdku-Místku nacházejícím se v podhůří Beskyd. Občané se konečně dozvěděli, co znamená honosně znějící název Bulvár. Mnozí si představovali, že to bude spojeno s pěší zónou, kde budou moci v čase volna korzovat městem, oddávat se debatám o životě ve společnosti a nevšedních zážitcích.

Není to tak dávno, co v médiích probíhala anketní akce na téma divy světa, kterými se můžeme chlubit  nezvyklostmi,  kterými jsme obklopení a co jinde nemají. Patří mezi ně ulice 8. pěšího pluku, kde se postavila na odpor jako jediná v republice vojenská posádka. Dost na to aby zde byla větší upoutávka, než pouhá pamětní deska. Turisty by to při průjezdu městem určitě zaujalo více a to by byl další důvod věnovat tomuto městu více času.

V nedávných dnech byl bulvár s výsadbou zeleně a lavičkami zprovozněn. Odezva lidí však je rozpačitá. Auta zaparkována vedle laviček klidnému  a zdravému odpočinku moc neprospějí, zvláště ne tam, kde vede průtah městem s kolonami kamionové přepravy. Tak nevím kdo má v tomto případě pravdu, občané žijící v tomto městě se spoustou připomínek, nebo ti, kteří to všechno nechali vybudovat? Inu babo raď.

Jan Kukuczka, červenec 2010

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí