Z časopisu Svědomí/Conscience 11/2010

Nic než národ!

MUDr. Jaroslav Lhotka

Ušlechtilý, starý český patriotismus, lze shrnout do hesla `Nic než národ". Je li v českém národě něco velikého, pak to je doba obrozenectví, kdy jsme jako národ byli na pokraji zkázy v rámci budování pangermánské říše císařem Josefem II.,svobodným zednářem, kdy český jazyk byl zatlačen do kouta, a přesto nezanikl díky vlastencům jako byl Václav Thám a jemu podobní. Ti stavěli český národ na první místo ve svém životě, na rozdíl od dnešních vládních politiků.

Velikost národa pramení z křesťanských hodnot a jen křesťanství ji může zachovat. Revoluce nic neřeší, nahrazují jednu bídu druhou, vtahují svět do ďábelského kruhu válek, bludného kruhu. My nejsme národem revolucionářů, kde by se dařilo marxismu. Někdo to kdysi vysvětloval tím, že česká krev je příliš zlenivělá a proto se nikdy nedostane do varu. Myslím si, že je to spíše křesťanská rozumnost, o kterou náš národ nemohlo připravit veškeré české bezvěrectví. Teprve duchovní člověk svými činy přináší něco navíc pro společnost než jen pouhý konzumismus. Vnáší do národa novou naději, že nemůže se pokračovat v rabování přírody.

Český národ pomalu chápal hloubku a dosah nebezpečí komunismu, jenž byl po 1. světové válce na postupu Evropou z Ruska. Většina Poláků pochopila světovou revoluci a proto se postavili se zbraní v ruce na odpor proti valícím se hordám bolševiků na pomoc německému revolučnímu proletariátu, v jehož čele stáli Karel Liebknecht s Rosou Luxemburgovou, vedeni bolševickým expertem na německou otázku Radkem Sobelsohnem. V třídenní bitvě na Visle pod Varšavou, špatně vyzbrojená a vystrojená polská armáda, pod francouzským velením, porazila v srpnu 1920 Rudou armádu. Byl konec plánů Lenina a Trockého na světovou revoluci.

Bezvěrní levicoví intelektuálové u nás si mysleli po 1. světové válce, že komunismus je osvícený, a proto byli zaslepeni, že nebyli schopni poznat zlo v bolševickém státě. Legionáři, kteří po 1. světové válce zůstali v armádě a varovali před bolševismem, byli postupně pro `pravicovost" propouštěni z čsl. armády. Namátkou:generálové Zbořil, Konopásek, Mejstřík, pplk. Krejčiřík. To se stalo za prezidenta Masaryka jako vrchního velitele čsl. armády. Dali jsme se na pochod doleva. Západ nedovedl využít Polska jako poslední bašty odporu proti komunismu v Evropě a tak si zadělal na problémy v 20.století. Z obrany proti komunismu vznikl v Itálii fašismus a u nás v roce 1922 Liga proti bolševismu. Ve znaku měla pěticípou rudou hvězdu s vraženým klínem. Příslušníci Ligy po květnu 1945 dostávali soudy od 10 let výše. Ti ruští legionáři, kteří za 2. světové války varovali lidi před bolševismem, byli po tzv. květnovém osvobození Rudou armádou zavíráni do věznic. Takto skončil v Kartouzích bývalý kapitán ruských legií Rešl, v civilu povoláním učitel.

Když Roosevelt se stal v lednu 1933 prezidentem, již 16.11.1933 uznala USA de jure SSSR. V r. 1934 byl Sovětský svaz přijat do Společnosti národů. V lednu 1933 byl Hitler demokraticky zvolen kancléřem, v prosinci 1933 zemřel republikán Antonín Švehla. Hitlerovi spolufinancoval NSDAP tentýž bankéř Max Warburg z Hamburku, jenž financoval Lenina a jeho bandu a zařídil u generála Ludendorfa za války bezpečnou jízdu Lenina a jeho kumpánů v zaplombovaných vagónech, přes Finsko do Ruska, s pěti miliony dolarů v kapse. Jeho dva bratři, Paul a Felix,se výhodně oženili a stali se společníky bankovního domu Kuhn a Loeb v USA. Nechyběli ani na mírové konferenci na uspořádání Evropy po 1. světové válce v Paříži 1919. Plány maršála Ferdinanda Focha, vrchního velitele armád Dohody, na konečné zúčtování s bolševiky Ruska byly smeteny se stolu a Foch ani nebyl připuštěn k jednání a tak paralyzován. Československou mírovou delegaci vedl předseda vlády dr. Karel Kramář. Kramář byl znám svým zásadním odporem proti bolševismu v Rusku. Jeho žena, bývalá ruská aristokratka, zanechala v Rusku rozsáhlý majetek. Proto byl odvolán z mírových jednání prezidentem Masarykem, na zásah ministra zahraničí Beneše, člena mírové delegace. Důvod se našel: v prohraných volbách národní demokracie, kterou vedl Kramář. Pro Kramáře to byla potupa a proto od této doby patřil Kramář mezi hlavní odpůrce Hradní politiky, odpůrce ochránců bolševismu.

Masaryk se svou politikou podílel na zničení carského Ruska, stejně jako na rozbití Rakouské monarchie a znemožnil přetvořit ji na spolkový stát, když prezident Wilson kolísal, má li nechat rozbít konglomerát národů pod Rakouskem. Přes Crana, osobního Wilsonova přítele, byl napojen na plukovníka House, jenž byl prvním osobním poradcem prezidenta Wilsona, jenž také působil na Wilsona, aby přijal za války prof. Masaryka jako představitele ČNR k audienci.

Má li být budován spravedlivý stát, pak v něm nesmí být Bůh odstaven do pozadí a svatováclavská idea potlačena a nahrazena ideou husitství, nepřátelskou pro jednotu národa, jak ji prosazoval Masaryk svými hesly: Tábor je náš program, Pryč od íma, ím musí být poražen. Každá ideologie, která se neopírá o svatováclavskou tradici, je protinárodní a jako taková škodí českému národu. Když v r. 1936 jezdili přes naše výsostné státní území, se souhlasem prezidenta Beneše, rudí komisaři ze SSSR, aby organizovali rudý teror jak skoncovat se španělským katolicismem svých odpůrců, vzplálo v samotném Madridu na 150 kostelů ohněm a lehlo popelem veškeré vnitřní vybavení, v první dny občanské války. Na dva a půl tisíce našich interbrigadistů zde bojovalo proti nacionalistům pod generálem Frankem, kterým vlast byla nadevše. Všechnu rudou pakáž spojovala dohromady ve Španělsku nenávist proti katolické víře. Had, otec lži, chce takto uskutečnit svou světovládu, proto hlásá záměrně odpor proti Bohu a Kristu. Nakonec vše dopadlo jinak a k bolševizaci Španělska nedošlo. Frankovi komunisté nemohli přijít na jméno a nazývali ho fašistou, ačkoliv byl nacionalista, ctitel národních barev, falangista.

Dnešní společnost u nás nemá pevný, záchytný bod, a tím je Kristus, proto mravní hodnoty ztratily na významu a místo zaujali organizátoři davové psychózy, pěstující lidi bez paměti na minulost. Je třeba znát minulost, má se o ní psát pravda, aby se dějiny neopakovaly. Po bitvě u Lipan se husitští kněží oddávali sektářství a český národ byl bludištěm bizarních sekt (Adamité, Orebité, Ohebité, Sionité, atd.). Názory Karla Marxe o Češích a Slovanech jsou známy, jaké napsal po r. 1848. Zapomněl však dodat, kdo od dob husitských stál za vším, pro český národ k neprospěchu. To platí i po sametové revoluci. Nová husitská šlechta vnesla do národa hluboký mravní úpadek božích bojovníků jako dnešní rychlozbohatlíci bez víry. Všechny revoluce se dělají ze zištných důvodů revolucionářů..

MUDr. Jaroslav Lhotka, Jičín

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí