Z časopisu Svědomí/Conscience 2/2011

Co si Amerika počne s Irákem, s Iránem, s Libyí…

Václav Durych

...a s jinými zeměmi, s nimiž by ráda obchodovala, ráda by je i považovala za své spojence, ale kde stačí jen hrstka fanatiků a krev teče po chodnících. Těch fanatiků snad ani není mnoho, jsou to extrémisté, kterým nezáleží na životě: rádi ho položí za své ne vždy jasné ideály. V otázkách ochrany života před nebezpečím jsme my lidé podobni zvířatům (v dobrém smyslu slova): před každým nebezpečím, které ohrožuje život, instinktivně couváme, bojíme se o něj. Sebevražda v říši zvířat neexistuje. Příčiny lidských sebevražd nehodlám rozebírat. Každá sebevražda je absolutní zlom v životě, kdy již není jiná možnost. Sebevražda v žádném případě není totéž co sebeobětování, a i když vím, že se mnou nebude každý souhlasit, jsem přesvědčený, že sebevražda je pouhé gesto.

Zvykli jsme si na sebevražedné atentátníky, teroristy, kteří nejsou žádnými bojovými hrdiny, jsou to prostí vrazi svých vlastních spoluobčanů. Nelze pochopit, proč naše sdělovací prostředky tyto stvůry nazývají buď jen radikály, či vzbouřenci, jsou li to skuteční teroristé. S takovými `bojovníky" se nesnadno bojuje. Jsou nevypočitatelní a nelze se proti nim účinně bránit. I když se takového `radikála" podaří odstřelit, má ještě vždycky dost času, aby na svém těle odpálil nějakou výbušninu, trhavinu či třaskavinu. Ta pak samozřejmě nezabijí toliko protivníky, ale i nevinné spoluobčany, nejčastěji pak starce, ženy a děti.

Takovýchto příšer v lidské podobě je mezi mohamedány množství nesmírné, protože pak mohamedáni neobývají pouze mohamedánské země, ale rádi se stěhují do křesťanských zemí, které netoliko, že jim poskytují absolutní svobodu, ale dokonce je vítají jako nejlepší přátele, je nutno předpokládat, že islámští teroristé jsou rozeseti po celém světě. Pokud právě nevyhazují do povětří automobily, naložené kdovíjakou čertovinou, představují tzv. `spící agenty" tj. teroristy `na zavolanou". Rozšafní Britové se pak nestačí divit, jak to, že žili desítky let v sousedství `radikála", tj. mohamedána, kterému jeho země poskytla pohostinství, živobytí, domov. Není třeba nijak zvlášť připomínat, že s tímto druhem terorismu začali mohamedáni. Těžko lze vysvětlit proč, domnívám se, , že snad jen proto, že islám není a ani nemůže být náboženstvím lásky, že je jen a jen náboženstvím zloby a nenávisti. Až teprve v poslední době se sebevražednému terorismu učí hinduisté, kteří přece jen nejvíc, ze všech svých bohů a polobohů milují bohyni Kálí, bohyni zmaru a smrti. . Islámské a hinduistické sebevražedné teroristy nelze považovat za OKRAJOVÉ jevy, jsou to naopak VZORY tohoto zvrhlého náboženství jehož vznikem a katastrofálním rozšířením nás křesťany potrestal Hospodin v sedmém století.

Nuž neplačme nad rozlitým mlékem. Žijeme ve století jedenadvacátém. Trvá již tedy tento Boží trest téměř půl druhého tisíciletí a nikterak se nezdá, že by se tento trest mohl změnit v požehnání. Mohamedánů už je víc než křesťanů a i kdyby jich bylo o pár miliónů méně, přišlo by to na stejno. Vraťme se k realitě, Byť se jeví sebesmutněji.

Od války v Zálivu uběhl dlouhý čas. Nad Kuvajtem vyhlásili Američané jakýs takýs protektorát a tím se stalo, že Kuvajt musí za americkou pomoc platit. Tak se stává všem protektorátům ať již po právu nebo proti právu. Podobně se stalo v letech 1939 až 1945 Protektorátu Čecha a Morava, že tahle pitvorná, ze všech stran oškubaná zemička, musila platit Němcům za jejich `ochranu" krvavé peníze. Němcům se to bezpochyby vyplatilo, třebaže protektorátní občané v rámci této ochrany nemusili Velkoněmecké Říši platit vojenskou službou Toto zbavení vojenské služby jistě zachránilo tuze mnoha Čechům život. Němci si stále ještě dobře pamatovali na rozkladnou činnost českých vojenských sborů za I. světové války, kdy naši předkové působili Rakousko Uhersku mnohem víc škody než užitku.Je snad i pravda, že tuto výhodu prý těžce vybojoval Čechům jejich president Dr. Emil Hácha, který, třebaže je to k nevíře, požíval u Němců jisté autority.

Tedy za ochrannou okupaci Kuvajtu Američané nic netratí, ani v současnosti, kdy Kuvajt už není nikým ohrožován. Všechna vojenská síla Iráku byla zlomena. Kuvajt platí Americe ropou, kterou jim zajisté nepočítá příliš draho. Kuvajt má ropy tolik, že ani neví, co s ní.

Válka v Zálivu skončila skandálně. Jako by tehdy byl Saddám Husajn pod ochranou Ameriky. Už tehdy se dobře vědělo, že je to praobyčejný válečný zločinec, masový vrah, ale také se dobře vědělo, že v ledačems jde Americe na ruku, a proto zůstal tak nepochopitelně hájen. Americké tanky byly pěkně rozjeté, byly by se zastavily až na tureckých hranicích, přišel však rozkaz shora: zastavit stát! Podobným způsobem, jako před půlstoletím v roce 1940 zastavil sám Adolf Hitler své rozjeté tanky 10 km od Dunkerque, aby Angličané mohli v klidu vyklidit své pomocné sbory z Francie. Politika bývá málokdy transparentní.

Tehdy jsme si všichni mohli hlavy ukroutit, proč strýček Sam nevypral všecko prádlo na čisto i když jsme spíše dobře věděli, nežli jen tušili, že Saddám zůstane při chuti, zejména proto, že svou ropu úspěšně prodával i jiným zájemcům než Američanům To se mu ovšem nemohlo do nekonečna trpět a Američané se musili pustit i do Iráku. Hledala se záminka, že prý jsou v Iráku uskladněny nebezpečné zbraně hromadného ničení. Ty se sice nenašly, ale domnívám se, že tak či onak by se jejich nalezení nezveřejňovalo.

Američané Irák bez obtíží dobyli a začali se po něm vesele projíždět svými terénními vozidly. Že tu a tam některé to vozidlo vylétlo do povětří, jako by ani nikomu nevadilo.Po celém Iráku se rozšířila sebevražedná intifáda, o které Robert Louis Stevenson neměl ani tušení, že by něco takového mohlo existovat Možná, že by dnes napsal knihu `Klub sebevrahů po 150 letech. Bohužel s tímto současným Klubem sebevrahů si neví rady ani Israel a jeho policie, a to jsou hoši jaksepak `ostřílení"!

Američané se začali poněkud účinněji bránit, až jim Mučedníci Alláhovi pobili tisícovku vojáků. Ale intifáda pokračovala, a proto se Američané `stáhli do `předem stanovených pozic" a nechali za sebe nastavoval krky irácké policisty a nově budovanou iráckou armádu Raději si však ani nepřipouštějí na mysl, že z těchhle `demokratických" ozbrojenců se mohou přes noc stát islámští radikálové. Pokud se někde najde `povstalecké" vosí hnízdo, pošlou tam Američané helikoptéry, které přece jen přijdou laciněji, než postavení statisíců šibenic, kterých by bylo zapotřebí pro pacifikaci této nešťastné biblické země.

Američanům nutno přiznat, že to nejsou žádní troškaři a že s válečným materiálem nijak nešetří. Začali nyní šetřit s lidmi, a to je rozumné.

Co tedy s Irákem ? Babo raď! Američané školí a cvičí iráckou policii a armádu a vyhrožují, že za rok, za dva Irák opustí. To by teprve teklo mohamedánské krve! A těch mučedníků ? Dokázal by je všecky Alláh odměnit?

Nemohu se zbavit představy, že by se zednáři někdy vzdali myšlenky prosadit v Iráku demokracii, liberalismus, humanitu a podobné věci.Mohamedáni se proti zednářům teprve učí bojovat a zatím jim to moc nejde. Nešťastné newyorské obchodní centrum prý ve svých rozvalinách pohřbilo mnoho zednářů , jimž přeju lehké odpočinutí, a to doslova; byli to naši bližní, kterým nebyla dopřána náležitá příprava k dobré smrti), shořelo však a jinak bylo zničeno přemnoho nenahraditelných dokumentů. Usama bin Ladin po tomto příšerném atentátu zaplesal, ale bylo to Pyrhovo vítězství. Zednáři nezapomínají!

Irácký sebevražedný terorismus bude slábnout, nebude moci pokračovat do nekonečna, třebaže se zdá, že je neporazitelný. Mohamedáni jsou až neskutečně nesvorní. I k teroru je zapotřebí peněz a ty jim může zaručit toliko jejich ropné bohatství. Ale komu patří? Sunitům nebo šiitům ? Na teror, který je oběma islámským frakcím vlastní, jim nikdo peníze nepůjčí. Američané přece jen `uzbrojili" sovětskou armádu, a to, pane, byla nějaká armáda ! Strýček Sam uzbrojí i teroristy, třebaže to nějaký čas potrvá.

Jsem si jist, že ideologie iráckého sebevražedného terorismu oslovuje stále ještě mnoho tisíc fanatiků, ale těm už přece jen docházejí síly. Bohužel, i když se nějakým zázrakem podaří sunity s šiity smířit, nikomu seje nepodaří smířit s křesťany.Těch už sice v Iráku mnoho nezbylo, ale kupodivu, objevují se stále noví křesťané i na takových místech, kde by je nikdo neočekával.

Co s Iránem? Tam je to mnohem horší a složitější. V roce 2000 měl Irán 67 miliónů obyvatel, v roce 2025 bude mít 94 milióny, v roce 2050 už má mít 102 milióny. Je to obrovský přírůstek, ale předpokládaným přírůstkům obyvatelstva se nedá absolutně věřit. Nepředpovídám Iránu žádnou zvláště šťavnatou variantu AIDS, ani zemětřesení o vyšší intenzitě než 8 stupňů. I tuto ubohou zemi,tak horlivě vyvíjející atomové zbraně, obývají lidé, stvoření k obrazu Božímu. Toho Boha, kterého uctíváme nebo i neuctíváme my, křesťané .A náš Bůh, oproti Alláhovi, je SPOLEHLIV milosrdný.

Irán vaří, smaží, peče jadernou zbraň. Tu však ukuchtily i jiné státy a nezdá se, že by hned musilo dojít k jadernému konfliktu. ábla se přece jen každý bojí.Aspoň podvědomě. Američany pod Obamovým vedením asi nikdy nenapadne na Irán zaútočit. Ale mohlo by to napadnout iránského presidenta, který tuze nenávidí židy. A to by pak nemusilo dopadnout dobře.Nicméně o takovém konfliktu se mi nechce ani snít. Byl by to sen příliš hrozný a nepřinesl by mi nic dobrého. Často se stává těžkým hříchem i jen pouhý strach z nějaké strašidelné eventuality Člověk si pak utváří falešné závěry, které mu zkreslují pohled na realitu a nemoudrý lidský tvor začne kupit jednu nešťastnou chybu na druhou. I naši pradávní předkové si tohoto nebezpečí byli vědomi a zavčas prosili svatého Václava, aby ZAHNAL vše zlé.

Jako si neodvažuji rozmotávat íránské klubko jedovatých hadů, naplňuje mě děsem kolbiště afgánské ve spojení s pakistánskou podporou. Toto čertovské klubko se začalo odvíjet po nešťastném odvolání Parvíze Mušrafy. To byl geniální fakír,( který podobně jako Josip Brož Tito blahé paměti držel na uzdě své rozběsněné jihoslovanské národy včetně Albánců,) dokázal udržet v klidu celý civilizovaný i zcela necivilizovaný Pákistán včetně divokých kmenových vůdců na afgánském pomezí. Ani v tomto případě není nic platný pláč nad rozlitým mlékem.

Nedovedu si vysvětlit Obamovu taktiku v Afganistanu, třebaže už mohl najít řešení v Iráku.Snad je to jen proto, že zatímco v Iráku proti sobě bojují sunité s šiity, v Afganistanu bojují Talibánci proti Netalibáncům. A to je velký rozdíl. Náboženský fanatismus Talibánců je rovněž tak nesrovnatelný s náboženským fanatismem Iráčanů, který se již začíná rozřeďovat. Připomeňme si , jak Talibánci v době své moci zničili obrovského Buddhu a tím si znepřátelili všechny ateisty, co jich po světě chodí. Nechtěl bych se setkat tváří v tvář s tak důslednými vyznavači Proroka.

Tak či onak mi není jasné, proč se Američané hodlají z Iráku stahovat, v Afganistanu však chtějí bojová střetnutí eskalovat. Na první pohled se zdá, že se Obama pouští do pochybného dobrodružství, které postrádá jakoukoli logiku.

Ale byla vůbec kdy jakákoli jiná válka logická ?

A teď do toho všeho libyjská polívčička. Je sakulentsky horká a chudák Obama fouká, fouká, zchladit ji nemůže a přece má na ni takovou chuť. Nechtěl bych sedět na jeho židli.

Václav Durych

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí