Z časopisu Svědomí/Conscience 2/2011

Kdo plodí teroristy

Jára Meců

Dopisovatel LN v USA Eduard Fleisler v článku z 31. března píše o kamelotce vykřikující hlavní zprávy dne s titulkem „Obamova válka!" Neodpustila si k tomu svůj soukromý komentář ohledně Libye. „Překvapuje mě, že i Obama si začal svou vlastní válku. Nevím co si o tom mám myslet. Na světě je plno grázlů, to na ně budeme taky útočit?" položila kamelotka otázku snad celé ulici. Možné je všecko. Z téhož článku se dovídáme, že senátor Joe Lieberman, který se jako jeden z prvních zasazoval o zřízení bezletové zóny nad Libyí, nedávno dokonce vyzval Bílý dům ke stejnému kroku v případě Sýrie.

V emocích americké kamelotky, píše Fleisler, bylo prý cítit zklamání z toho, že se „mírumilovný" Obama vůbec rozhodl pro vojenský úder. Takové a podobné úvahy apolitických prosťáčků bývají úsměvné, pokud nejde o bomby a rakety a zabíjení lidí velmi vzdálených a pro amerického supernukleárního obra naprosto neškodných. Úsměvné je především to, že lidé velebící nebo kritizující prezidenta nějak přehlížejí všechny ty hlavní, veledůležité postavy kolem něho. Především Oni, prezidentovi poradci, často za závěsem připravují každý jeho krok jak v domácí tak zahraniční politice. Jejich rétorika, někdy až mazlivá a samozřejmě plná míru a lidskosti však v posledních prezidentských povolebních dekádách od Clintona přes Bushe k Obamovi končí bombardováním, agresí a okupací. Dějiny nám připomínají, a proto když chceme vědět tak víme, že nálepky k takovým činům se dávají různé. Invaze do Iráku jak pamatujeme se zdůvodnili obranou Ameriky a celého lidstva. Nic z toho, jak se „zachráněné" lidstvo dovědělo, nebyla pravda. Ta obludná lež stala desetitisíce životů. Tvůrci vojenských úderů, při vměšování do vnitřních záležitostí jiných národů jsou Velmistry v kamufláží při globalizování světa. Jiné posvěcení dostaly bombardéry nad Balkánem, Jugoslávií, Srbskem, Kosovem... a zcela jiné mají nad Afghánistánem. K vojenskému úderu do vnitřních záležitostí Libye se už žádné velké ohledy na mínění světové veřejnosti nebraly. Světová media nezklamou a přepadávání malých a vojensky slabých (rozuměj ‑ světu vysoce nebezpečných) se stalo samozřejmostí a mezinárodní právní normou. V Libyí stačilo pár tisícovek kýmsi vyhecovaných demonstrantů a "revoluce byla na světě. Nejdříve ve světovém tisku, hřímajícím, že vůči řádícím demonstrantům nastupuje policie, (což bývá samozřejmostí ve většině zemí světa), Libye však voní naftou, snad nejsilněji ze všech naftových studní na našem globalizovaném glóbu. Snad právě pro tuhle vůni bylo zapotřebí s nečekanou rychlostí chránit řádící demonstranty, kteří zničehonic měli v rukou zbraně a k potlačení ozbrojených band museli nastoupit vládní vojáci. (Což bývá samozřejmostí v mnoha zemích.) K tomu připomeňme, že symbolem muslimské revoluce v Libyi je Kadáfi. Zásluhou médií i lidé naprosto apolitičtí začali na našem glóbu proklínat Kadáfiho a jeho režim. A už to šlo jako v loutkovém divadélku. Po prvním dějství přišlo druhé a třetí... Do děje zasáhlo OSN, Rada bezpečnosti s výsledkem odhlasované rezoluce o bezletové zóně nad Libyí. Na scénu připluly letadlové lodě, začaly bouchat bomby a rakety. Západem povzbuzené zdivočelé bandy vyzbrojených demonstrantů, o nichž ještě ani dnes nikdo neví čí jsou a kdo je vede, daly světu na vědomí, že Kadáfiho vymění za demokracií. Nejraději prý za tu americkou. Hned na to (28.‑29. března) čtyřicet států jednalo na konferenci v Londýně o budoucnosti Libye. Přímo na konferenci, ale nebyl přizván žádný z představitelů tzv. libyjské opozice!! (O nás bez nás kdysi jednaly demokratické mocnosti s nacisty v Mnichově, vzpomínáte?)

Je 4. dubna, koukám do "Lidovek". Je 16 den nyní už ozbrojené (Západem podporované rebelie), Americké síly se stahují. Jejich útočnou bombardovací roli prý přebírá NATO. (Jen mimozemšťan by nevěděl, kdo v té organizaci hraje hlavní roli.) Z článku se dovídám, že "Letadla NATO už v Libyí od převzetí velení nad akci ‑ 31. března ‑ uskutečnila 547 přeletů, z čehož přinejmenším 200 mělo za cíl útoky a bombardování." Přemýšlím na jaké cíle se střílelo. O mrtvých se nikde nepíše. Jen aby je v posledním dějství někdo nepřipsal na konto Kadáfiho a jeho režimu. Snad stojí ještě za zmínku, že největším spojencem Západu při rozbíjení a možná i porcování Libye se stal katarský emír šejk Hamad. Zavázal se, že zprostředkuje prodej ropy z vrtů kontrolovaných tamními povstalci. Za utržené peníze emirát nakoupí a dodá libyjské opozici léky, jídlo a podle listu Qatar Tribune pravděpodobně i zbraně. "Studená válka ještě zdaleka není u konce, přátelé. Čína s Ruskem zrychluje tempo ve zbrojení. Obě velmoci s akcí nad Libyí, jak víme nesouhlasily. Malé, vojenskými údery deptané a k demokracií převychovávané národy plodí teroristy. Lidé Palestiny, například, je pohřbívají už přes 50 let! Staroegyptský myslitel a prorok Ben Akiba kdysi v dávnověku řekl: "Nic nového pod sluncem." Sakra, jak ten čas letí!

Jára Meců, L.P. 2011

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí