Z časopisu Svědomí/Conscience 5/2012

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky otevírá jedno z nejzávažnějších témat posledních let -církevní restituce

Stalo se už normální, že občany volení a také placení zástupci moci exekutivní i legislativní vyráží mezi lid hlavně v průběhu předvolebních kampaní. Tak jsem měla tu čest, že mne rovněž v r.2008 navštívil špičkový předvolební kandidát - voličem této strany jsem z piety - jeden z mých předků, sociální demokrat, zahynul kvůli tajemství odstoupení Sudet ve věku nedožitých 31 let v sovětském gulagu. Pana kandidáta tento příběh zajímal, jakož i dění na Vysočině, i restituce - aristokratické, a požádal o zaslání dokumentace mailem přímo do Poslanecké sněmovny. Vyhověla jsem – a od roku 2008 marně čekám na odezvu.

A tak zveřejňuji text zprávy, Poslaneckou sněmovnou opomenuté, pro obyčejné občany a voliče:

„Vážená paní Suchánková,

v příloze Vám postupuji jeden dokumentační materiál a v dalším mailu - ze své schránky na seznam.cz - oficiální zprávu ČTK. Odkazuji přitom na včerejší zprávy našich médií,která zveřejnila materiál Ústavu pro studium totalitních režimů o aktivitách spisovatele Milana Kundery. Bylo by nanejvýš vhodné, aby se tento Ústav stejně otevřeně zabýval i dalšími podobnými případy a aby tyto materiály byly okamžitě zveřejněny. Já k tomu nemám žádné možnosti - média ani zmíněný Ústav by nemusely na mé podání reagovat, a kromě toho jsem zde i se synem bez naprosté opory a mohli bychom být pouze vystaveni další perzekuci.

K nekrologu šlechtice Radslava Kinského uvádím, že jsou v něm uvedeny nepravdivé údaje: Radslav Kinský,viz jeho vazební akt - přísahu, byl dvojnásobným agentem StB,krycí jméno Čingischán. Tato informace byla oficiálně zveřejněna v seznamech agentů,vydaných MV ČR v roce 2003. Jeho spis byl již odtajněn - viz razítko vpravo dole na uvedeném vazebním aktu. Spis čítá téměř 2000 stran. Četla jsem pouze první část a bylo mi z tohoto šlechtice nanic. Jak patrno z dokladů, pobíral od StB odměny v různých měnách, doložené potvrzenkami s jeho vlastnoručním podpisem. Dále není pravda,že by vystudoval veterinární fakultu - ve spisu je doklad o tom, že byl StB vysazen s falešným diplomem MVDr.,který byl velmi zdařile falzifikován.

Tzv. zámek Žďár zámkem nebyl, jde o cisterciácký klášter, založený ve 13.století. Tento řád měl perfektně zpracované metody hospodaření na půdě, zpracování odvozených produktů, dokonce těžbu, zejména železné rudy, a rybniční hospodářství.

Na dnešní Vysočině patřil cisterciákům obrovský nemovitý majetek. Jeho využití řídila laická složka tzv. konvršů, společně s nimi vytvářeli výsledné příjmy poddaní. V 18.století, za vedení energického opata Václava Vejmluvy, dosahuje žďárský klášter a jeho čtyři dvory nejvyšší prosperity, která následně umožní rozsáhlou stavební činnost. Její kvalita je dána spoluúčastí vynikajícího architekta 18.století, Jana Santiniho, již zcela zdomácnělého v Čechách - jeho předkové byli původně kameníci ze severní Itálie. Architektonické práce a výsledné stavby a přestavby Jana Santiniho tvoří téměř souvislou řadu od západních Čech až po Křtiny na Moravě. Ve službách opata žďárského kláštera dosahuje jeho dílo ve věku zhruba čtyřiceti let - umírá po čtyřicítce - svého vrcholu. Jeho originální styl daleko přesahuje rámec jeho doby zejména přínosem nových tvarů, vlastních až 19.století.

Poslední opat žďárského kláštera Steinbach navrhuje Josefu II.jeho zrušení s poukazem na špatný stavební stav.Tento opat sice sepisuje dějiny kláštera,zároveň však krade a dokonce nechává na několika místech založit požár. Po zrušení kláštera se odstěhuje do Prahy. Když to praskne, fiktivně se oběsí. Zatímco je ukládán jakožto sebevrah do neposvěcené půdy,skutečný Steibach živ a zdáv uhání v kočáru do Bonnu.

Tento příběh vede k zamyšlení k oprávněnosti požadavků církve na vydání tzv. uloupených majetků. Klášter je poté ve správě církevního fondu, ve 30.letech 20.století majetek získává příbuzenskou transakcí matka Radslava Kinského, Eleonora Kinská. Rodina však pobývá v luxusnějším sídle v Chlumci nad Cidlinou a v zahraničí, žďárský klášter je pouze výnosným velkostatkem bez podstatných investic. Na proslulé Zelené hoře je ovčín.

V letech 1985-88 jsem působila na ONV ve Žďáru n.S. jako inspektor pro památky,muzea a galerie. Díky odborné praxi jsem při řízení generální obnovy tohoto klášterního komplexu záhy rozkryla rozsáhlou hospodářskou kriminalitu. Kradly se nejen sbírky, ale také dotace na jeho rekonstrukci - velmi podstatné, neboť šlo o I. památkovou kategorii. Tehdejší bankovní systém neumožňoval tunelovat finančním převodem, tedy se stavělo z památkových materiálů pro elitu okresu.

Když se do těchto kriminálních aktivit zapletl i vedoucí tajemník OV KSČ a rozumné řešení nebylo možné, předala jsem věc orgánům činným v řízení trestním. Byla jsem za to zcela zlikvidována a spolu s malým synem nakonec vystěhována do severočeského pohraničí. Jelikož jsem nevěděla o minulosti šlechtice Radslava Kinského, psala jsem mu francouzsky o našich osudech do Paříže. Odepsal mi česky, že ho vyzvedávání pošty obtěžuje.

V roce 1990 jsem byla ve Žďáru n.S. formálně rehabilitována, v praxi mi nebylo vráceno nic, a když jsem si stěžovala, navrhl mi tehdejší starosta Žďáru za OF, O. Žurek, pouze opětovné vystěhování. Současně udělil Radslavu Kinskému čestné občanství, což mu umožnilo vznést restituční nároky. V jejich realizaci byl nápomocen jeho příbuzný a tehdejší kancléř prezidenta, nynější ministr Karel Schwarzenberg. Je téměř neuvěřitelné, že jsme se synem přežili třináct stěhování, útrapy fyzické i psychické, bídu a boj se zdravotním handicapem, který syn získal díky těmto okolnostem.

Zámek Kinský a k němu patřící obrovské bohatství půdní, lesní a rybniční zaujímá podstatnou část dnešní Vysočiny. Do rekonskrukce objektů vložil stát obrovské finanční prostředky. Objekty, rekonsturované náročně i nákladně během mého působení, obývá dnes ptactvo. Přilehlý dvůr Lyra, rovněž dílo Santiniho, je místo koní osídlen vepři aristokratického majitele. Radslav Kinský pořádal v zámku každoročně konference Již nikdy komunismus pod záštitou PTP. Přijímal rovněž prominentní hosty. Kromě aristokratů k nim patřili Ing.Jan Kasal, Ing.Jan Teplý a další věřící, premiér Miloš Zeman, prezident Václav Klaus, Ing.František Dohnal, bývalý hejtman a nyní šéf NKÚ, hejtman Kraje Vysočina Miloš Vystrčil a místní ODS/ČSSD v čele se starostou Žďáru Jaromírem Brychtou - ten je zvěčněn na novodobé fresce salonku hotelu Grunt ve Žďáru n. S. - pozadí tvoří utěšená krajina, koně a lovečtí psi, v popředí členové aristokratického prostředí s ústřední postavou Radslava Kinského-Čingischána a starosty Jaromíra Brychty s chotí.

Považuji za nutné věnovat náležitou pozornost této věci včetně oprávněnosti restituce i možnému převodu majetku do zahraničí.

Prosím o okamžité postoupení zprávy a srdečně zdravím

Radovana Aksamitová.“

* * *

Plynul čas - a náš život se stával stále větším peklem, moje žádosti,podávané všem vládám i parlamentním stranám i prezidentu republiky, zůstávaly bez řešení.

Teprve v r. 2009 vzala na vědomí náš případ vláda Jana Fischera. Moje podání putovalo dlouho ministerskými budovami, až se dostalo na místo určení - MF ČR, které dle zák.320/2002 Sb. přebralo resty po zaniklých Okresních úřadech.

Po detektivním pátrání - moje osobní dokumentace byla držena v rukou soukromých - jsem zaslala zhruba 150 stran dokumentů,a v lednu 2010 mi bylo vydáno řádné Osvědčení o rehabilitaci dle zák.87/1991Sb. Dle rozkladu jsem nejdříve usilovala o nápravu újmy finanční i závažné újmy zdravotní cestou smíru – neúspěšně. V prosinci 2010 mi zbylo jediné řešení - soudní žaloba. Právník pro chudé mi byl přidělen za 4 měsíce, jednání mělo být začátkem srpna,ale žalované strany – MF ČR, zastoupené M.Kalouskem, a další mocní - radnice ve Žďáru n.S., zastoupená Ing.Zvěřinovou, ČSSD, senátorkou - nechtěly být obtěžovány, takže soud byl až v říjnu 2011. - P.samosoudce uznal křivdy a sdělil,že se poradí - a potom následoval shodný závěr - že je vše promlčeno!!! A moje odvolání proti tomuto nepochopitelnému postupu justice leží u odvolacího soudu v Jihlavě od listopadu 2011 dodnes.

V prosinci 2011 se mi dostalo po letech šikany vysvětlení - ve sborníku dokumentů pod názvem Nemohu mlčet,žaluji! V době mého nuceného exilu vznikla při žďárském klášteře vlastivědná společnost Cisterciana Sarensis,a místní odborníci a nadšenci vydali svědectví o tom, že státní správa - Okresní úřad ve Žďáru nad Sázavou - nedal pro restituci zpracovat odborný elaborát - a tak Radslav Kinský získal neoprávněně, tedy podvodem,celý areál bez náhrady za vyložené investice státu.

Sám si opatřil svého znalce a předal mu falešné doklady: objekty kláštera před rekonstrukcí byly odhadnuty částkou 1.799.275 Kč, po rekonstrukci částkou 1.782.263 Kč, restituent refundoval 17.000 Kč! Klášterní komplex, budovaný od 13. do 18.století, byl přitom vydáván dle zákona o půdě, a náročně obnovené objekty /ruiny či polozříceniny/ byly označeny jako zemědělské provozovny - kde se prováděla pouze údržba - a já, jakožto inspektor, jsem na tuto „údržbu“ opatřila nejen investice,ale i odborně způsobilé dodavatele – včetně rekonstrukce inženýrských sítí - kanalizace byla středověká, elektrozvod havarijní - a všude dřevomorka…. Nevěřící občané tehdy věnovali na rekonstrukce v dnešním přepočtu 300 milionů Kč !!!, což tehdejší místní mocní v nadšení pro noblesu zpět nežádali - a tak za odměnu mezi její řady postoupili. Těch mocných se ti spravedliví ze společnosti Cisterciana Sarensis i přes pokročilý věk nezalekli - a podali trestní oznámení, které bylo před více než desítkou let stejně odloženo, jako současné podání ohledně restitucí církevních.

„V ČR vládne kultura beztrestnosti,“ konstatoval nedávno jeden přední britský list. Z děsivé zkušenosti přidávám, že štvanice na korunního svědka organizovaného zločinu, který se provinil pouze tím,že za všech režimů postupoval odborně a dle zákona i proti mocným, je zde rovněž zcela normální.

A tak se synem, který nejen nemůže, ale přímo dostat práci nesmí - s maturitou a ZTP odmítnut opakovaně i jako metař - čelíme v místě našeho tolikrát ztraceného domova hrozbě bezdomovectví, a veškeré prosby radnici o konečnou spolupráci při praktické rehabilitaci v mém rodišti, kde jsem navíc přispěla k vybudování Horácké galerie, jsou bez odezvy: zde totiž žije a veškeré dění ovlivňuje pachatel státní účasti při aristokratické restituci a zkušený politik – KDU-ČSL, ODS, TOP 09….

Uzavírám,že analogie s postupem vlády ČR pokud jde o restituce církevní není nijak náhodná: vždyť my dva se synem jsme obrazem zdevastované republiky,kterou tyto naprosto neoprávněné a neuvěřitelné restituce zcela dorazí.

V Novém Městě na Moravě 3. dubna 2012

Radovana Aksamitová
FFUK,frj-čj, nežádoucí ve školství v době normalizace za dokumentaci let 1968-69

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí