Z časopisu Svědomí/Conscience 3/2012

Pátá kolona nanovo

Bohumil Kobliha

Nehledáme-li souvislosti „náhodných dění“, může nám podstatný běh historie a tahů protagonistů – s poučením k dnešku – uniknout.

V knize „History of the World“ (Historie světa) anglického renomovaného historika W.N.WEECHe (1) je na straně 934-935 věnována pozornost Hitlerovu postupu proti demokracii. Autor si všímá fašistických tahů proti Tunisu, Korsice a formování Pátých kolon po celé Evropě. Ty korumpovaly a snažily se rozštěpit demokratické síly všude. Na příklad na rozložené Francii Hitler otevřeně žádal, aby pomohla oklestit demokratické Československo. Jako součást Hitlerových tahů německé menšiny v Čechách a na Moravě vystoupily v roli Páté kolony proti  demokratickému Československu. Weech uvádí jak Hitlerova Pátá kolona vedená Konradem Henleinem vybičovala zlovolnou hysterii proti našemu státu. Jeho lživé tažení pak bylo „dokladem“ o ubližování Němcům na našem území, ač nikde na světě žádné národnostní menšiny neměly taková práva a blahobyt jako Němci u nás.

Na neštěstí to byla Masarykova velkorysost a benevolence a československá bezbřehá demokracie, která umožnila v První republice činnost rozkladné menšinové Henleinově sudetoněmecké straně, která pak vrazila nůž do zad našemu státu. To byla skutečná pátá kolona, žádný výmysl. Při tom a na důsledky zahynulo více jak čtvrt milionu našich občanů.

Benešova důvěra a spoléhání na Britské přátelství a Francouzskou smlouvu bohužel nezabránilo Mnichovské konferenci (29.-30. září 1938). Tam anglický premiér Chamberlain, francouzský Daladier, Hitler a Mussolini odzvonili konec Československému státu a v podstatě svobodě Evropy, na dlouhých a bolestných šest let Druhé světové války. Potud W.N.WEECH.

Skutečnost triumfálního návratu Chamberlaina z Mnichova a jeho mávání dopisem – který „zachránil mír“ – je dodnes pro  Brity bolavá.

To je zkráceně něco o tom co jsme všichni jako Čechoslováci prožili a jak jsme na naši shovívavost a zakořeněnou hlubokou demokratičnost i vůči cizozemcům v našem státě doplatili. 

V třetím exilu (1948-88) někdy v sedmdesátých létech se do exilové agendy vloudila tzv.“sudetoněmecká otázka“. Začali ji prostrkávat Němci, pomocí některých emigrantů, jako byl šachových velmistr Luděk Pachmann, pan Brzobohatý-Berton a paradoxně i bývalý generál Prchala.

Tehdy jsem zvážil v rozsáhlejší eseji ambice odsunutých Němců, kteří si přes tragické historické zkušenosti a svou vinu na nich, stále říkají sudetští a českému pohraničí přezdívají „Sudety“.

Esej pak byla publikována ve většině exilových novin.

Porovnal jsem bývalé německé občany Československa se situací Britů, kteří kolonizovali prakticky půl světa po tři století. Když ztratili své impérium. mnozí Britové – i ti co byli v britských koloniích narozeni a rodiny tam po dlouhá léta byly usazeny – museli zvážit svoji další existenci jako dobyvatelů a bílých pánů. Vývoj a cestu k sebeurčení národů nemohli zastavit. Mnozí se odstěhovali zpět do Britanie a vzdali se i svých rodinných statků bez náhrady. To bylo zejména v Africe a zemích jako byla Rhodesie. Mnozí, kteří se nechtěli podrobit změnám a vzdát se své bělošské nadvlády, ztratili všechno a často i život. Angličané nakonec stáhli své vlajky „Union Jack“ a nikdo z Afričanů nezaplakal.

To co Angličané pochopili a přijali, jistě nesnadno ale rozumně, včetně ztráty všech svých dřívějších privilegií, nemohou jaksi stále pochopit od nás odsunutí Němci a potomci Henleinových „ordnerů“. Naopak vyhledávají cesty, aby na Čechoslováky svalili všechna možná i nemožná „strašlivá“ provinění, ač by se měli za své excesy jako Hitlerova Pátá kolona i jako soukmenovci Třetí říše kát. Naopak hledají a chtějí u nás vyvolat pocit viny za své odsunutí. Dokonce „odřeniny“, které při každém stěhování vznikají, chtějí srovnávat s nacistickým „působením“! To je zatraceně nerovná rovnice a velmi podivná decimálka. Takové německé váhy nelze v žádném případě přijmout. Ideologickou Pátou kolonu v podobě činnosti dnešních „sudetoněmeckých landsmanšaftu“ nelze trpět. Páté kolony Hitlera stály celou Evropu desítky milionů mrtvých. Páté kolony plánované „čtvrté říše“ trvají i dnes. Mění se jen forma působení „übermenschů“, podstata agresivní domýšlivosti zůstává.

Zápas o naše národní dobré a s tím dobré pro každého Čecha v jeho vlastní zemi pokračuje. Žádná země Sudety nikdy neexistovala a existovat nebude. To co si nalajnoval pan Hitler padlo a je pasé.

Na adresu těch co si říkají Sudeten-Deutsche připomeňme, že tzv. říšskoněmečtí Němci neměli pro ně nikdy žádné zvláštní lichotky. Podobně jako anglický název „expats“ pro Brity žijící mimo Británii nezní dvakrát lichotivě.

Činnost „sudetoněmeckého landsmanšaftu“ a chování jednotlivců soustavně sledují a nasvěcují  tiskoviny a internet křesťanských sociálů a České národní listy. Nemusím se tedy o tom, co nás detailně doma všechny tíží, rozšiřovat.

Je tristní, že někteří čeští politici a proněmečtí „aktivisté“, kteří nemají zřejmě paměť natož vědomosti a nechtějí ani pravdu znát a vědět, pochopitelně programově „zapomněli“ na to co německá Pátá kolona na Hitlerovy rozkazy u nás vykonala. Připadají mi jako ti „taky Češi“, kteří po záboru naší země po 15.březnu 1939 šli stát frontu k německým polním kuchyním na jejich „eintopf“. Ani nechtěli vidět, že němečtí okupantští vojáci sami u nás nakupovali a domů do Říše posílali jídlo a dokonce dorty(!), poněvadž dobrý pan Hitler hlásal „ne máslo ale kanóny“!!!

Ovšem musíme, aniž bychom si sypali popel na hlavu, zvážit také svoji vlastní nedůslednost. Pamatujeme naše národní odhodlání „ani píď!“ v roce 1938 a vyznání v sokolských písních ?

„… a kdo se odrodí, čepelem v tu zrádnou hruď !

Nezapomínejme! To platí pro dnešek i budoucnost.

Pozor: v pozadí všech akcí proti nám je skutečnost, že my Češi překážíme německé expanzi, jak územní tak ekonomické! Bylo tak v dějinách vždy a je i dnes. Učme se ze zkušeností.

Eur Ing Dr Bohumil Kobliha, Londýn, 23.4. 2012

(1) W.N.,Weech, W.N.,: History of the World; Odhams Press Limited, London,1961.

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí