Z časopisu Svědomí/Conscience 4/2012

Izrael zaútočí

Bohumil Kobliha

Svět roku 2012 je kolébán dovoleneckou atmosférou. Ve Spojeném království a zejména v Anglii, neřkuli v Londýně, se slaví Diamantové výročí královny Elizabeth II. na trůnu, a pro záplavy vlajkosláv jeden pomalu nevidí stromy. Peřejemi třepotavých praporků přeplul národ do Mistrovství Evropy v kopané a utopil zájem občana o věci závažné v tenisovém Wimbledonu. Mlaskání míčku o rakety a bouře potlesků vybičovává alej opojení k Olympiádě 2012.

„Chléb a hry“! A když chleba a másla ubývá, občan musí dostat silnější dávku v omamném sportu. Tak bylo ve starém Římě. Tak se odestálo i na berlínské Hitlerově Olympiádě roku 1936, kde můj klukovský sprinterský idol Jeese Owens zaběhl stovku za 10.3 vteřin. Ta zastřela sportovními výkony i moři vlajek skromné Vůdcovo heslo „ne máslo ale kanóny“ a jeho nepokryté přípravy na válku. Ty sportem omámená Evropa nechtěla vidět...

Světový The Sunday Times (dále jen S.T.) z 24.června 2012 přinesl v zastrčeném koutku noticku (ve dvou šesticentimetrových sloupečcích (!) bez uvedení jména autora) nazvanou „Izrael zaútočí, bylo řečeno Iránu“ („Israel will strike, Iran told“). Zprávička bez obalu shrnuje to o čem ten kdo čte může vědět už od dob, kdy v Izraeli byl premiérem Ariel Sharon, tj. před jeho kolapsem 4.ledna 2006. Mrtvicí Sharona izraelské záměry nepřestaly být na tapetě. Na příklad S.T. už 7. ledna 2007 přinesl článek, fotoilustraci a mapku jak Izrael přes Sýrii a Irák letecky zaútočí na severní Irán, s označením míst cílených jaderných laboratoří v Natanz, Araku a Isfahanu. Leč k dnešku. V noticce S.T. ze 24.6.2012 jsme se navíc dozvěděli, že izraelský vyslanec v Moskvě varoval ruského ministra zahraničí, že rozhodnutí zaútočit na Irán bylo učiněno a útok je jen věcí časování. Následně prezident Putin měl mít schůzku s izraelským premiérem Netanyahu a měl mu (dle noticky) říci, že zaútočí-li Izrael skutečně na Irán, ponese on Netanyahu osobní zodpovědnost za chaos, který na Středním východě jako důsledek vznikne. O jednání nebylo nikde vydáno žádné komuniké a je zcela možné, že se plánovaná schůzka vůbec neuskutečnila.

V Sýrii, která je klíčová pro letecký útok Izraele na Irán, už dříve napadla tzv. „opozice“ hlavní stan letecké obrany u Damašku. Sýrií sestřelený turecký letoun F-4E Phantom II (made in USA) v posledních dnech června jen dokumentuje vyhrocující se situaci. Ruská media tvrdí, že Turecko na rozkaz NATO mělo odzkoušet prostupnost syrských vzdušných hranic. Některé Fantomy byly minulý rok vylepšeny zařízením pro vzdušný průzkum a fotografování pozemních cílů, vyrobeným v Izraeli. Turecký Phantom měl tedy nepochybně obstarat snímky o nejnovějším rozmístění pozemní i protiletecké obrany země.

Ruská federace, která má v Sýrii svoji poslední středomořskou námořní základnu, a má samozřejmě tedy zájem na tom, aby se tato země nedostala pod komando sil NATO (jako Černá hora s ruskou ponorkovou základnou), dodala Sýrii už dříve protiletadlové raketové systémy. V případě sestřelení tureckého Phantomu byla bojově ověřena připravenost a účinnost „baterie“ vylepšeného SA22 „Greyhound“ (Pantasir-S1) s 36 (třiceti šesti) vrhači.

Pro případ že Sýrie nebude včas poražena, dosáhl Izrael nejnověji dohodu se Saudskou Arábií, že dovolí tankování jejich útočících letadel nad Arábií!

Eur Ing Dr Bohumil Kobliha, Londýn, 4.7. 2012

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí