Z časopisu Svědomí/Conscience 5/2012

Ke komu mluví?

Jára Meců

Kdo je tento muž? Je mezi námi, dnes a denně. Je vynikajícím řečníkem a jistě si myslí, že mluví k občanům této země. Divné je,že mu nikdo netleská. Asi proto, že většina občanů se utleskala při oslavách KSČ – „rodné strany", jak se tenkrát rudo-fašistické diktatuře podlézavě papouškovalo. Velká část občanů tenkrát tleskala ze strachu nebo k vylepšení svých kádrových posudků. (Kdo nejde s námi jde proti nám, hlásali soudruzi.) Proti šla menšina. Z menšiny, jak víme - přes třistatisíc rovnou do kriminálu, někteří na popraviště. „To všechno odnes čas", zpívá se v jedné písni. Čas odnes, čas přines. Máme čas demokracie a na čas diktatury raději nevzpomínat.

Snažme se demokratickou společnost udržet a vylepšit. Potíž je v tom, že muž, který se o to snaží a kterého nám mohou evropské národy závidět, jako by u nás mluvil k hluchoněmým. Jeho pravda podepřená argumenty a podávána příležitostně veřejnosti by zasluhovala potlesk vestoje. Nedočkává se ani potlesku vsedě. Neptejme se jak je to možné. Stačí, že u nás to možné je. Bije na poplach a věřte, že jeho nepřátelé ho slyší všichni. Neujde jím ani slovíčko. Média jako učitelé a budovatelé nového evropského i světového pořádku ho samozřejmě žádným komentářem natož článkem nepodpoří. Oni pouze veřejnost informují,že ten muž jde proti proudu, proti globalizaci. Právě proto jsem upozorňoval na závažnost jeho burcujících projevů v listopadu 2010 v článku „Dva státní svátky v zemi lhostejných" a v srpnu 2011 článkem "Státník státnických postojů aneb politik v moři pucfleků." Čtenáři našeho Svědomí jistě omluví, že jako patriot nemohu mlčet ani dnes. Václav Klaus je nejvyšším představitelem České republiky. Naším prezidentem. Kdyby všichni po tomto muži házeli šutry, tak my Češi to nebudem. Jméno Václav Klaus je už vepsáno na čisté stránky historie. Britský nedělník The Sunday Telegraf, který v tomto týdnu otiskl komentovaný rozhovor s českým prezidentem Václavem Klausem, o něm píše jako "galantním Evropanovi ze staré školy.“ Jako o „jednom z nejzkušenějších konzervativních politiků v Evropě". Bruselský zpravodaj listu The Sunday Telegraph Bruno Waterfield, který s ním vedl zmíněný rozhovor, ho přirovnává k „Železné lady Margaret Thatcherové střední Evropy." Britský list se zároveň minuje, že v anglickém překladu vychází Klausova kniha „Europe: The Shattering of Illusion (Evropská integrace bez iluzí.) Takového státníka, milí přátelé a čtenáři, nelze, jak jistě uznáte, přehlížet. Osobnost nelze ponížit ani trvale ignorovat. Václav Klaus stojí jako voják. Jako sám voják v poli, který varuje před nástrahami a zkázou. A nejsou ta varování ledajaká. Václav Klaus varuje "PŘED NIČITELI DEMOKRACIE V EVROPĚ, PŘED SMĚŘOVÁNÍM EU!“ Hlavní teze rozhovoru s Václavem Klausem zazněla hned v úvodu článku britského nedělníku, píši LN 24.9. „Nové snahy o přeměny EU ve federaci, která by měla vlastní hlavu státu a ozbrojené síly, jsou závěrečnou fází NIČENÍ DEMOKRACIE A NÁRODNÍHO STÁTU. Musíme se zamyslet nad tím, jak naši státnost a suverenitu obnovit. Ve federaci je to nemožné. Co se týká politických elit mezi špičkami států, je pravda, že jsem izolován", říká. Z prezidentových slov o „ničení národního státu" mně mrazí. Bojím se domyslet, že zničení národního státu by mohlo přivodit zničení národa! Dějiny národů v EU by byly u konce. Myslím na Holocaust. Sametový!

Jára Meců, říjen L.P. 2012

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí