Z časopisu Svědomí/Conscience 6/2013

M. Kroupa vers. S. Solovjev

Na třetí odboj máme u nás divný metr. Bratry Mašíny, kteří v kruté občanské válce vyvolané bolševiky zvedli zbraň k obraně, dnes leckdo veřejně ponižuje jako údajné vrahy. Kdo v době, kdy už se dávno nepopravovalo, podepsal Chartu 77, je dnes Hrdina tak veliký, že jsem to raději napsal s velkým H. Mikuláš Kroupa, novinář Českého rozhlasu a ředitel občanského sdružení Post Bellum, který výrazně ovlivňuje názory mladé generace v tomto směru, napsal na to téma v MF Dnes 16.11.2013:

Život je tak dlouhý, tak bohatý, že se opravdu stává, že lidé, kteří se v některých epizodách svého života chovali neuvěřitelně obdivuhodně a trpěli za to, si prostě příště už podobně traumatizující zkušeností s totalitním režimem projít nechtěli. Proto se například tak málo politických vězňů z padesátých let podepsalo pod Chartu 77. Prostě už chtěli zbytek života žít aspoň trochu v klidu.

MF Dnes nedala současně slovo nikomu z lidí, kteří se bolševiku postavili po Únoru či v padesátých letech. Napravujeme to aspoň ve Svědomí a přinášíme úryvek z rozhovoru Jaroslava Rokoského s bývalým politickým vězněm Sergejem Solovjevem, který byl v září 1948 odsouzen k trestu smrti:

Jaký máte názor na třetí odboj?

Myslím, že byl povinností a byl velmi důležitý, je třeba si ho vážit a uznávat ho. Třetí odboj kdyby nebyl, nemá tento národ právo na existenci. To bychom byly shrbené bytůstky nebo jenom stíny.

Proč máte kritický vztah k Chartě 77?

Myslím, že to je takové nevyzrálé. Seskupení lidí, kteří sice chtěli něco dokázat, ale nenašli dostatek odvahy, aby do toho šli tvrdě. Byl to víceméně jenom takový pokus diplomacie o změnu režimu, ale s totalitním režimem nelze diplomaticky jednat. Ten buď nějakým způsobem odumře sám, nebo musí být zlikvidován.

Jak vidíte dnešní demokracii?

Myslím si, že lidé by k sobě měli najít cestu porozumění, ale skutečně oboustranného. Měli by být schopni vysvětlit své názory, své postoje, svůj způsob života a potlačit sobeckost, která v nás je. Je nutné, abychom začali víc myslet, být vstřícní a ochotní. Ustupovat ze svých třeba někdy přehnaných požadavků. Demokracie, která by tady měla existovat, by měla být založena na respektování druhých. Ty respektuj mě, já budu respektovat tebe. Oboustranná úcta člověka k člověku.

(rozhovor se Sergejem Solovjevem vyšel v revui ÚSTR Paměť a dějiny 3/2013)

(rof)

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí