Z časopisu Svědomí/Conscience 2/2013

Tolik křížů

Bohumil Kobliha

Rezignaci papeže Benedikta XVI. v únoru 2013 komentoval při televizním interview náš londýnský arcibiskup Vincent Nichols jako velmi odvážnou. Komentářů bylo k překvapivému rozhodnutí papeže ze všech stran plno, jak čtenáři této poznámky jistě slyšeli či četli. Od těch plných pochopení až k otevřeně kritickým. My Češi na štěstí už od dob Boženy Němcové víme, že nenarodil se člověk ten, by zalíbil se lidem všem, a tak jsme oproti jiným značně shovívaví.

Současnost je velmi obtížná pro každého, natož pro člověka, který řídí náboženství a vyznání miliardy dvakrát sto tisíc lidí. Nese na svých bedrech i kříže přemnohé jiné, od hrabivosti bankéřů světa, přes nelítostné vraždění  armádami leskuchtivých generálů, machinace prodejných politiků až k nesmyslným nárokům homosexuálů a sexuálním výstřednostem kam pohlédneš. Jak z toho?

Někdy se může  zdát, že snad reformátor Jan Křtitel a spravedlivý trpělivý Ježíš to měli snazší. Proto ten povzdech Benedikta XVI.

Málokdo tedy byť i jen tušil, že volba nového papeže proběhne v pouhých dvou dnech a padne na františkánsky prostého Argentince Jorge Mario Bergoglio. Proto jsme s pochopením přijali, když on sám převzal pro své řízení katolické církve jméno Francis a vyhlásil papežství skromnosti. Jeho slavná inaugurace 19.března 2013 na Svatopetrském náměstí byla možná i rozloučením s dřívější pompou. Potěšilo také, že skleněná vitrína, slavný pancéřovaný „popemobil“ byl odvezen do garáže a jeho dopravní funkci převzal prostý otevřený vůz.

Musí-li se uskrovňovat Josef Novák a jsou-li donuceny vlády a národy mohovitými bankéři světa k drastickým úsporným opatřením a často jen k tomu, aby státy mohly odvádět obtížné úroky za bankéřské půjčky do bezedných kapes miliardářů a trilionářů, nemůžeme být příliš překvapeni návrhem nové cesty církve a následování moudré skromnosti Ježíšovy. Francis chce být papežem pro chudé, osloví ideou kruhy mocných tohoto světa a ty co se klaní zlatému teleti? Spokojí se ti s málem? Bohatství a blahobyt často vede k prostopášnostem a obžerství všeho druhu, a to se právě děje.

Proto jen můžeme přikývnout když i nový anglikánský arcibiskup Justin Welby převzal stolici Arcibiskupa of Canterbury ve čtvrtek 14.3.2013, a vyhlásil podobný rozumný ukazatel skromnosti pro následovníky anglikánské víry.

Pro úplnost poznamenejme, že náboženské obřady a vedení anglikánské „High Church“ je prakticky totožné s katolickým, i když hlavou anglikánské církve je anglický král či královna, jako nyní Elizabeth II.

Arcibiskupa Welby jsme sice nestačili vizuálně zaregistrovat při televizním přenosu inaugurace Papeže Francise na Svatopetrském náměstí, ale jistě se nám jen opticky ztratil mezi reprezentanty jiných světových církví a náboženských představitelů. Po slavnostních chvílích byl snad pro oba čas alespoň na kratičké rozhovory, i když svými životními běhy jsou rozdílní.  Arcibiskup Welby má požehnané manželství s pěti dětmi.

K jejich doporučeni k pevné tradiční rodině a se vším co k plnému životu patří, budeme mít i praktický příklad. Nebudeme ale předbíhat to co přijde či  musí přijít.

Všichni vrcholní představitelé lidských cest a směrů se musí začít radit a dohadovat jak vybřednout z těch všech křížů, které jsme na sebe v mnoha případech uvalili sami. Krize a nebezpečné situace se na nás přiřítí, nebudeme-li schopni se dohodnout.

My všichni, člověk vedle člověka, jeden vedle druhého, jsme lidé!

Musíme už konečně jednou uznat jednotu lidstva.

Přestat se vyvyšovat jeden nad druhého, tak jak nás nabádali mnozí moudří před námi a i dnes učí moderní náboženství.

Budeme muset vyeliminovat ty kteří rozeštvávají lidstvo i ty co se pasou na bohatství, které oni nevytvořili nebo dojdou oni sami k rozumu?

Bylo by zajímavé vědět (jako že o tom nikde nebyla žádná zmínka) byli-li  na slavná nastolení Papeže Francise či Arcibiskupa Welbyho pozváni Bankéři světa. Měli tam být.

Při kolotání trilionů světových měn, s nimiž se nezodpovědně a bez zábran čachruje, už nestačí mluvit jen o charitě, almužnách a požadovat milodary pro chudé! Je nepříjemná připomínka, že Ježíš rozházel v chrámě jeruzalémském stoly penězoměnců?

Peníze musí přestat být zbožím  a nesmí být zneužívány.

V pohodě a dohodě nám nezbývá než zvednout nové ideje a směry.

Víme co selhalo a přivedlo nás vniveč.

Souzvuk duchovních knížat s finančními velmoži by mohl být nosným klíčem k dalšímu běhu lidstva.

Bomby to nevyřeší…

Eur Ing Dr Bohumil Kobliha, Londýn, 193. 2013

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí