Z časopisu Svědomí/Conscience 4/2013

Rodičům

Milada Matuchová-Svěráková

Za tebe, táto a maminko,

za všechno dobré ve mně,

chtěla bych být teď svědomím

své ponížené země.

 

Za generace před námi,

za ty, co teprv budou

zachováme ji svobodnou

a nikdy už ne rudou.

 

Za naše letce z Anglie

za všechny vězněné

musíme říci soudruhům

ve volbách jasné ne!

 

Za invalidy z legií

na zpustlých hřbitovech

nesmíme rudému teroru

dovolit nabrat dech.

 

Za stovky českých sedláků

zbavených domova,

ať se nám naše svoboda

už navždy zachová.

 

Za všechny zbořené kostely,

kapličky bez kříže,

chápe ten, kdo zavinil,

že patří za mříže?

 

Za všechny ztracené talenty,

za ty, co zplaněli,

ať jdou pryč, ti co říkají,

že tohle nechtěli.

 

Za všechny, kteří nesměli

studovat, tvořit a žít,

velcí a malí tyrani

přišel čas odejít!

 

Za všechny, kteří museli

opustit svoji vlast,

nechte už svoje korýtka

přestaňte lhát a krást!

Milada Matuchová-Svěráková, sbírka „Verše ze šuplíku“

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí