Vyšlo ve Svědomí 6/2014 pod názvem PF 2015, zde zveřejněno 30.12.2015

PF 2016

Na svátečně uklizeném stole odpočívá kalendář s novým, nezvyklým letopočtem, vedle ve váze něžní rozkvétající barborky... Už dávno nepředpovídají pěkným pannám svatby. Pár týdnů tyto křehké stvůlky čerpaly vláhu z trochy vody, před pár dny zasvítily drobounkými kvítky na pozdrav lidem. Pro štěstí. Ano, i v té hromádce blahopřání na stole se často opakuje mnohoslibně a v novoroční noci snad nejčastěji vyslovované slovo. Štěstí. Má mnoho podob, barev i vůní, v závrati půlnočního polibku může zavést k obláčkům rajské blaženosti stejně jako ke kráterům trýzně...

Tak jako se člověk odedávna snažil porozumět rozsáhlým vesmírným prostorám, toužil i po poznání něčeho mnohem bližšího, co dnes tak rádi nazýváme křehkými lidskými vztahy. Objevil dost a při troše zarputile hledaného štěstí i leccos podstatného. Například sílu křehkosti. Pomíjivosti, trýzně. Už dávno lidé vědí, že nejsou obklopeni nekonečnými oceány, že Země se pohybuje kolem Slunce... A přesto i docela moudří dospělí bývají někdy nejistí v tak obyčejných věcech!

Novoroční noc mívá svá tajemství, přelom letopočtu odedávna láká k předsevzetím i soukromým bilancím...

Jedno i druhé může přinést užitek, byť třeba krátkodobý. Ale i to je přece krůček k lepšímu, k začátku nové cesty. I na ní budou lidé. I teď kolem jsou... Pour felicité... Ať je to šťastný rok.

(kon)

 zpět na hlavní stranu              přehled článků ze Svědomí