Z časopisu Svědomí/Conscience 1/2014

Ohlédnutí za třináctkou

Milan Křesadlo

Bývalo ušlechtilým zvykem publicistů se otočit na minulý rok a zatleskat s optimismem tomu co přijde. Bez ohledu ke zkušenostem a jen proto, že to přece horší už nemůže být. Jsa si situace vědom, a že určitě budoucnost jistá není natož růžová, a hledět do skleněné koule ježidědků, ekonomů a politiků  není radno, svezu se spíše po hřbetu minulého a zejména po údajných výdobytcích i technologie, i phone počínaje.

Před deseti lety, když jsme viděli že si někdo brblá pro sebe, považovali jsme ho za tichého blázna, či někoho kdo to má „vypitý“. Dnes je brblání pro sebe normou iphonistů. Vyhlížejí důležitě. Poněvadž brblání ale je stále dražší, textuje se. Ve „vyšší“ formě komunikace se sextuje. Při tom se vymýšlí zkratky, které znají jen zasvěcení. Zkratky jsou ovšem staršího data, a na příklad v oborech technických běžné. Vždy ale s vysvětlujícím popisem o co jde. Přesto adepti technických oborů, viděli úskalí a ulevovali si popěvky jako: „šoupalo se A, po lavici B, zadřelo si C do..“ a tak dále.

Zkratek se chopili v době nejnovější pisatelé plátků, aby vyhlíželi důležitě. Vymýšlí si nejnemožnější zkratky a zkomoleniny. Po týdnu sami autoři zapomínají o co jde a svému vlastnímu textu nerozumí. To zdá se ale vůbec nikomu nevadí. Jde o jen „šum“. Připomíná mi to rozkošnou klukovskou dobu na vršovických pláccích kdy Mirek, idol z vyšší třídy, přinesl od bůhví odkud hatla patla matlaninu: „to je emotivní apothesní entice kombinující…“ dál už jsem to zapomněl, přes to že jsme se to všichni po Mirkovi učili neboť, jak on důležitě říkal, „to dělalo dojem“ …

 

Jazyk zkratek je dnes kouzlo, které nás mohou vyučovat dcerunky známých na party. Samozřejmě s výjimkou těch při sextování. Ty cíleně zakrývají obsah, aby rodiče nevěděli o co jde, když se ratolest někam vypravuje. Rodiče si pak stěžují, že té mladé generaci vůbec nerozumí. Natož pak jejich oblékání, včetně tetování, propichování a psích obojků místo náhrdelníku. Matky v Anglii zoufale a s „neporozuměním“ dcerkám nařizují: „…no takhle přeci nikam nemůžeš jít!“ O tempora o mores!

Zkratkami také oplývá internet, aby zamaskoval že jde o to čím se tam převážná většina uživatelů zabývá ( totiž sexem, dle mínění Stylu, magazínu světových The Sunday Times). A to se internetu, odnožím a variantám stále ještě říká „sociální media“.

Osobně jsem nepochopitelný pro celou řadu lidí (vč. přátel z otčiny) protože nemám internet. Jak mohu existovat, jak se dorozumívat, jak být ve styku s ostatním světem? Jsem zřejmě podivín. Psaní dopisů je přece tak náročné, zdlouhavé a odesílání listovou poštou tak nepohodlné…

Bohužel, zatím si jen málo lidí uvědomuje, že za tou rychlostí komunikace, je zplošťování krásy života. Přestáváme hledat kouzlo psaní, tříbení našeho stylu a myšlení. Primitivníme ve své „vysoké“ kultuře. Směřujeme k „Planetě opic“. Západ je jako vždy pokročilejší ve všem, včetně výstředností a bláznivin. Právě jsem četl výběr z nejnovějšího slovníku nových anglických slov. Tam na příklad slovo Bestie znamená Best-friend. Čech se nemůže nepodivit – nejlepší přítel je bestie? A jsou tam další a další komolení významů a jazyka.  Je tohle ještě legrace?

Milan Křesadlo, Londýn, 3. ledna 2014

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí