Z časopisu Svědomí/Conscience 3/2014; došlo začátkem května 2014

Prohlášení nejmladšího účastníka odboje a odporu proti komunismu tzv. III. odboje

Stanislav Penc

Dne 12. května bych se měl účastnit slavnostního předání osvědčení, pamětního dekretu ministra obrany a odznaku účastníka odboje a odporu proti komunismu z rukou ministra obrany ČR.

Na toto setkání nepůjdu, a to z několika důvodů:

1. I 25 let po pádu komunismu řídí Českou armádu, a nejen tu, tehdejší zastánci komunistického režimu, prospěcháři a podporovatelé okupace našeho státu vojsky tehdejšího Sovětského svazu.

2. Ti, co páchali bezpráví na občanech naší republiky, především z řad policistů, prokurátorů a soudců, vesměs dodnes nebyli potrestáni. Navíc velká část z nich pobírá nebo do své smrti pobírala vysoké odslužné a důchody. Na druhou stranu velká část odpůrců komunistického režimu žila a žije v nuzných podmínkách. Novodobé dějiny jsou se státní podporou popisovány a připomínány vesměs v duchu, kterému nastupující generace nerozumí a pamětníci nevěří.

3. Aktivitu, kterou jsem za minulého režimu konal proti tehdejšímu zřízení, jsem dělal dobrovolně a s vědomím, že jde o nápravu zkorumpovaného režimu vedeného bandou ideologických lumpů. Obávám se, že dnešní papaláši jsou na tom dosti podobně. Velkým příkladem je právě Ministerstvo obrany, kde je řada vysokých funkcionářů vyšetřována za korupci, úplatkářství, rozkrádání státního majetku a za zneužívání svěřené moci.

4. Během vyřizování mé žádosti o uznání účastníka III. odboje jsem se setkal s naprostou neprofesionalitou těch, co toto právě mají na starosti. Narazil jsem na celou řadu věcí, proč vyřizování trvá tak neúnosně dlouho. Nic z toho nebylo řádně napraveno a neutěšený stav nadále trvá.

5. O uznání účastníka odboje a odporu jsem požádal zejména proto, abych se jasně vymezil od dnešních tzv. bojovníků proti komunismu, kteří své hrdinství projevují vesměs až po 17. listopadu 1989.

Rozhodl jsem se udělat toto gesto s tím, že doufám, že se někteří z novinářů či novinářek, případně politiků či političek, nad shora popsaném zamyslí a začnou se zabývat podstatou věci, a ne předkládanou propagandou, která se stálým  opakováním stává jakoby pravdou.

Upozorňuji, že finanční náhradu 100 tisíc Kč, která náleží k ocenění, jsem věnoval na udržení bydlení trvale usídlené romské rodině nedaleko od mého bydliště. Rodina léta žije ne vlastní vinou v tak neskutečně neutěšených podmínkách, že až nelze uvěřit, že je to v podstatě státu, obci a občanským sdružením, pobírajícím subvence a dotace na poli sociálním, skoro jedno.

I přes shora uvedené neklesám na mysli a věřím, že se dá řada věcí v naší zemi změnit. Věřím v novou generaci nepoznamenanou totalitním režimem a v pravdu, lásku a mír.

Stanislav Penc , http://kozy.cz/stanislavpenc/, (tel: 605/701081)

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí