Pro časopis Svědomí/Conscience 2/2015

Recept na štěstí

Irena Kopecká

Když řeknete, že se bojíte smrti, ve skutečnosti říkáte, že se bojíte, že jste nežili svůj skutečný život.
David Viscot

„Bojíš se smrti?“ zeptala se mě moje přítelkyně - esoterička Anička.

Zamyslela jsem se: „Já se spíš bojím toho, abych nebyla nikomu na obtíž, než zemřu. Přála bych si odejít důstojně a klidně.“ Anička souhlasně přikývla: „To já taky, ale nikdo neví, co ho čeká.“

„Snad je to dobře,“ namítla jsem tiše.

„Důležité je nepřipouštět si zbytečné obavy. Strach může člověka zcela ochromit, a navíc, čeho se člověk bojí, to si přivolává,“ pronesla moje přítelkyně.

„To máš pravdu, o tom jsem se sama několikrát přesvědčila, že náš život funguje na tomto principu,“ pokračovala jsem polohlasem.

„Stejně je to zajímavé, jako by nás někdo postrkoval k tomu, abychom se zbavili svého strachu tím, že projdeme situací, které se bojíme.“

„Abychom zjistili, že často strach z něčeho je mnohem větší než se skutečně ocitnout uprostřed dění, jehož jsme se tolik obávali,“ skočila jsem Aničce do řeči.

„Tak nějak,“ řekla.

Vzpomněla jsem si, že pan Seneca nám zanechal krásný vzkaz: „Především se uč radosti“ a vyslovila jsem nahlas jeho poselství. Vznášelo se nad našimi hlavami, kde se mísilo s vůní bylinkového čaje. Bylo tak živé, jako by ho pronesl autor sám.

„Recept,“ vyslovila Anička a já jí skočila do řeči: „na štěstí!“ jsme už řekly společně. Pak jsme se obě rozesmály.

Nevím proč, ale měla jsme zvláštní pocit, jako by se s námi smál i někdo jiný.

Irena Kopecká

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí