Z časopisu Svědomí/Conscience 3/2015

Můj domov

Milada Matuchová-Svěráková

Lomené oblouky
nad mou hlavou
dýchají staletími,
zašlou slávou.

Stála tu věž,
prý tuze stará,
věž z doby
krále Otakara.

Pak přešla staletí,
souvislost uniká,
vznikla tu údajně
Hájkova kronika.

A za dob Valdštejna
asi tu pobyla
i jeho vznešená
vévodská kobyla.

Není nic divného,
že v našem století
zkouší tu dva blázni
divadlo pro děti.

Milada Matuchová-Svěráková: Verše ze šuplíku

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí