Z časopisu Svědomí/Conscience 3/2015

Lži v ruské televizi

Vlastimil Podracký

Ruská televize odvysílala pořad o invazi do bývalé ČSSR v r. 1968. V celkovém lživém překrucování faktů vyniká pomluva bývalého Klubu na obranu nespravedlivě stíhaných K231, který prý měl být organizací fašistů, esesáků a kolaborantů. I u nás se vyskytuje určité přepisování historie, ale oproti fabulacím ruské televize je to jen velmi slabá káva.

V pořadu lze odmítnout téměř vše. Viz http://420on.cz/news/politics/48442-rossiyskoe-televidenie-opravdalo-vtorzhenie-v-chehoslovakiyu-v-1968-godu. Hlavní argument tvoří již dávno omletá tvrzení o tom, že v bývalé ČSSR byla kontrarevoluce. Prý je to v dokumentech, které ovšem nebyly zatím zveřejněny. Bývalý četař spojovacího praporu Sovětské armády Jurij Sinělščikov prý viděl, jak se v Praze na jejich vozidla střílelo (snímky ve filmu jsou fotomontáž). To je ovšem jediné tvrzení. Jinak se nic neví. Naši historici tvrdí, že nic takového nebylo, stříleli výhradně sovětští vojáci a jejich spojenci (Poláci, Bulhaři, Maďaři, východní Němci).  Já jsem viděl v té době polské vojáky, jak nás uklidňovali, abychom neměli strach, naopak sovětské, jak vystrašeně hledí a svírají křečovitě samopal. To jsem mohl pozorovat v Brně a v Olomouci.

Ohledně kontrarevoluce v souladu s historiky nic nevím. I kdyby se snad střílelo, zdravý rozum velí, že to byla nejspíše nezdařená provokace KGB, která měla vyvolat proti sovětským tankům nějakou spontánní akci, aby se dokázalo nedokazatelné, nebo možná nějaký nepředvídaný čin jednotlivců. Jako důkaz kontrarevoluce je to směšný argument.

Jaký mohl být pohled sovětského četaře spojovacího praporu? Co mohl v té době vidět? Mohl vidět vystrašené lidi, kteří se snažili sovětským vojákům vysvětlovat, že u nás žádná kontrarevoluce není. Mohl vidět takové, kteří nesli transparenty vysvětlující situaci. Mohl vidět lidi, kteří jim hrozili. Co si mohl skutečně myslet četař, který přiletěl z jiné planety? Pokud nepochopil, že je tu zbytečně, že lidé jsou neozbrojeni, že jsou vystrašeni, že přišel do normální situace jako narušitel, potom nepochopil nic (nebo pochopit nechtěl). Někteří vysvětlovali potom, že kontrarevoluce byla skrytá. O tom by musely být nějaké důkazy, ale ty neznáme (prý jsou schovány v tresorech, aby je nikdo neviděl). To ovšem není argument, to může tvrdit kdokoliv, kdo lže.

Ale bývalý četař Sinělščikov je vševěd. Ví i o tom, že organizace K231 byla organizací esesáků, fašistů a kolaborantů. V ruské televizi nevystupují historici, ale četaři spojovacího oddílu. Ti vědí všechno, přesto, že nikdy žádného člena K231 neviděli. Jestlipak pan četař vlastně ví, co skutečně byl K231?

Klub 231 sdružoval nespravedlivě stíhané osoby z období padesátých let (stalinského režimu). Ve stanovách se píše, že posláním klubu je „přispívat k uplatnění demokratických práv členů, a tím tedy i k posílení socialistického zřízení, a to tím, že sdružení bude pomáhat svým členům k dosažení úplné rehabilitace“. Název K231 byl odvozen od zákona č. 231/1948 Sb., podle kterého byli odsuzováni nevinní lidé. Už podle roku ustanovení zákona lze vidět, že v klubu nemohli být lidé odsouzení po válce za zločiny během nacistického režimu, tedy kolaboranti s nacismem. Fašisté a esesáci byli Němci (jen velmi výjimečně Češi), kteří už v té době u nás nebyli. Rehabilitace byla prováděna pro odsouzené podle tohoto zákona. Můj otec byl také nespravedlivě odsouzen a vězněn deset let. Vrátil se v r. 1960 a v r. 1968 se stal také členem klubu. Protože byl právník, pracoval na rehabilitacích lidí odsouzených podle zákona 231/1948 Sb. Klub byl po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 rozpuštěn, ale rehabilitace pokračovaly. Velká část členů dosáhla tzv. zahlazení odsouzení. Byli tedy alespoň vymazáni z rejstříku trestů, což mělo velký význam pro další životní dráhu. Klub měl tedy velký význam, i když pozdější nastupující normalizační režim dalším rehabilitačním krokům nepřál.

Tvrdit, že K231 byl nějakým hnízdem kontrarevoluce, že dokonce jeho členové stříleli na sovětské vojáky nebo to byli žoldnéři NATO, jsou naprosté nesmysly a ukazují nízkou úroveň ruské televize.

Prezident Putin si stěžuje na přepisování historie ohledně zásluh Rudé armády při osvobozování Evropy. Má pravdu, že manipulace s historií se dělá i nás (píši o tom v článku Co vlastně oslavujeme 70 let poté?), ale ruská televize ukazuje zásadní neznalost základních faktů, zveřejňuje naprosté fabulace a vyvolávání fobie neustálého ohrožení Ruska obětuje i možnost pravdivého vysvětlení, usmíření a spolupráce.

Vlastimil Podracký 31.5.2015, blog autora

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí