Z časopisu Svědomí/Conscience 4/2015

Demokracie po Česku

Ivan Turnovec

Kritici oprávněně upozorňují na nedodržování platných zákonů a tvrdí, že požadují, aby byl náš stát právním státem. Odvolávají se při tom na zastupitelskou demokracii. Situace ale není tak jednoduchá, jak by se při této argumentaci zdálo.

"V případě slova jako demokracie nejen že neexistuje žádná definice, na níž bychom se shodli, ale pokusu stanovit ji se vzpírají všechny strany. Téměř všeobecně se pociťuje, že řekneme-li o nějaké zemi, že je demokratická, chválíme ji. Z toho plyne, že obhájci kteréhokoli režimu tvrdí, že je demokratický, a bojí se, že by museli přestat toto slovo používat, kdyby se omezilo na jeden přesný význam. Slova tohoto typu se často používají vědomě nepoctivě. Osoba, která je používá, má totiž svou soukromou definici, ale dopustí, aby si posluchač myslel, že má na mysli něco docela jiného. ." Z eseje Politika a anglický jazyk (1946) anglického spisovatele George Orwella.

V parlamentu zaznělo v poslední době mnoho slov o demokracii a zákonnosti. Někdy to ale znělo farizejsky. Země, kde občané dodržují platné zákony nemusí být vždy právním státem. Ne vždy totiž schválené zákony a postupy podporují právo, často to může být dokonce naopak. Právním státem by byla, podle podobné argumentace, od roku 1948 až dosud Československá republika a jakákoliv další země, kde jsou zákony, které se dodržují pod diktátem (i protektorát Čechy a Morava za Heydricha měl platné zákony).

V této zemi je samozřejmě mnoho špatných věci, za které si v podstatě můžeme sami. Máme řadu nekvalitních zastupitelů, kteří byli "demokraticky“  zvoleni jednak díky malému zájmu občanů o volby vůbec a pak na základě klamavé reklamy - svým předvolebním programům a slibům. Platí to pro mnohá komunální i regionální zastupitelstva, ale i pro parlament. Nelze se pak divit, ze existují špatné vyhlášky i zákony. Náš právní řád má výrazné vady na kráse. Poslanci i jiné volené orgány prokázali mnohokrát svou neúctu k voličům i k ústavnímu řádu. Jejich představa, že když byli zvoleni, nemá už nikdo právo po celé období cokoli od nich požadovat. Povyšují se na všeznalce a všehosoudce. Zdá se, že v zastupitelské demokracii, jak je u nás zastupiteli chápána, a také hlásána, chybí kontrolní mechanismy. To co je v dlouhodobě fungujících demokraciích nepsaným morálním zákonem, tj. že jakékoli provinění proti etice, a dokonce i zodpovědnost za pochybení podřízených, znamená odchod politika z funkce, v České republice neplatí. Demokracie není jen právo svobodně říkat a dělat, co se komu zlíbí, zvláště pak politikům, ale také dobrovolné podřízeni se zákonným i morálním pravidlům, která si společnost stanovila ze svobodné vůle.

Právním státem je stát kde vládne právo, nikoliv bezpráví. Ošetřena musí být  možnost obrany jednotlivců proti špatným zákonům a formálně zákonným postupům. V zemích východního bloku, mezi které stále patříme, princip "právního státu" dosud nefunguje. Proklamační odvolávání se na "nastolenou zastupitelskou demokracii", zakrývající skupinové mocenské zájmy, nemá větší význam, než v roce 1960 Antonínem Novotným vyhlášené dosažení socialismu v Československu. Je nejvyšší čas zabývat se kontrolními mechanismy, které umožní odvolat zastupitele (na jakékoli úrovni) neplní li svou základní povinnost, kterou je služba občanům. Nelze se totiž spoléhat na dobré mravy, ani etické zákony platné ve skutečně demokratických státech.

RNDr. Ivan Turnovec

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí