Z časopisu Svědomí/Conscience 5/2015

Frýdecký rodák, monsignore, profesor P. Otto Furch, usiloval o zřízení slezského biskupství, v Bašce působil v letech 1967-1989

František Vaníček

V letošním roce uplynulo 75 let (5.července 1940), od kněžského svěcení P.Otty Furcha, které přijal v olomoucké katedrále z rukou kardinála Rudolfa Bertrama, posledního německého vratislavského biskupa ( v době druhé světové války, byla Vratislav součásti Německa, dnes polská Wroclaw).

 Otto Furch se narodil 20.6. 1916. Své dětství prožil v domku svých rodičů ve Frýdku na Dukelské ulici, jako nejmladší ze tří sourozenců. Dnes je již tato lokalita zastavěna panelovými domy.

 P. Otto Furch byl jednou z předních osobností života katolické církve na českém Těšínsku ve druhé polovině 40. let 20.století. Působil ve farnostech Slavonín u Olomouce, Janovice u Frýdku-Místku a Slezské Ostravě. Společně s bruzovickým rodákem monsignorem Františkem Onderkem (13.10.1888 – 1962) stál u zrodu poválečné obnovy československé části vratislavské arcidiecéze. Po skončení druhé světové války působil jako sekretář Apoštolské administratury v Českém Těšíně, byl také notářem církevního soudu a profesorem gymnázia v Českém Těšíně. V roce 1947 u příležitosti audience v Římě, obdržel od sv. Otce Pia XII (1876-1958), titul monsignore.

V apoštolské administratuře byla jeho pozice po únoru 1948 cíleně oslabována a 1. října 1950 byl na nátlak krajského církevního tajemníka, přeložen jako pomocný duchovní do frýdecké farnosti, kde byl 15. března následujícího roku zatčen.

Dne 18. září 1951 byl odsouzen nejvyšším státním soudem v Praze na 11 let těžkého žaláře, ztrátě občanských práv a veškerého majetku. Rozsudek byl zdůvodněn takto: styk s Apoštolskou nunciaturou svatého Otce a snaha o vznik slezského biskupství.

Ve svých vzpomínkách k tomuto procesu mimo jiné P. Furch uvádí: „Předseda soudního senátu Podčepický mi hrozil špagátem. Nakonec asi zapracovaly boží mlýny, neboť Podčepický se koncem roku 1989 oběsil“.

Trest si odpykával ve Slezské Ostravě , v Praze, v Kolíně, na Mírově a v likvidačním táboře „L“ a věži smrti na Jáchymovsku.

Z vězení byl podmíněně propuštěn 17. 5. 1956 a začal pracovat jako dělník u Pozemních staveb Ostrava, až do svého odchodu do důchodu (20. 6. 1977).

Rozsudkem Krajského soudu zvláštního senátu v Ostravě ze dne 24.6.1969 byl zproštěn obžaloby v celém rozsahu. V roce 1998 byl vyznamenán medailí za účast v Třetím odboji.

Samostatnou kapitolou v životě P. Otty Furcha bylo jeho působení v římskokatolické farnosti Skalice, především ve filiálním kostele sv. Václava v Bašce (duchovním správcem byl P. Albín Szewieczek, který zde působil v letech 1957 –1997).

P. Otto Furch zde působil od roku 1967, kdy dostal státní souhlas ke kněžské službě, jako pomocný duchovní bez nároku na odměnu. Tento stav se nezměnil ani po jeho plné rehabilitaci v roce 1969. Ve skalické farnosti působil 22 let a v roce 1989 především ze zdravotních důvodů končí svou aktivní duchovní službu.

Na své působení v Bašce P. Furch rád vzpomínal a nestěžoval si. O jeho působení v této obci se rovněž velmi příznivě vyjádřila ing. Stanislava Vítova, bývalá starostka Bašky. K přátelům Otty Furcha, patřil také politický vězeň 50. let jezuita P. Rudolf Zubek z Českého Těšína (1925-2014) a také dnes již zesnulý dirigent Lašského smíšeného pěveckého sboru Adolf Kolčář ( 1921-2013), který znal nejenom jeho těžký životní osud, ale také si cenil jeho přátelského vztahu k hodoňovickým salesiánům a obdivoval jeho znalost mnoha cizích jazyků (francouzština, němčina, angličtina, polština, ruština chorvatština, hebrejština a latina. P.Otto Furch patřil mezi pravidelné návštěvníky koncertů LSPS nejenom v Bašce a okolí , ale také ve Starém Městě, kde bydlel.

 O tom, že na P. Otto Furcha v Bašce nezapomínají, se přesvědčíte, navštívíte-li stálou expozici „Baška včera, dnes a zítra“ na Obecním úřadě v Bašce.

 P. Otto Furch zemřel po dlouhé těžké nemoci 2. května 2002. Obřad posledního rozloučení se konal v chrámu, kde před 62 lety sloužil svou první primiční mši. V bazilice Navštívení Panny Marie ve Frýdku byl hlavním celebrantem smutečního obřadu biskup ostravsko-opavské diecéze, František Václav Lobkowicz. Koncelebrované mše se zúčastnili také kněží okolních farností. Místem posledního odpočinku P. Otto Furcha je frýdecký hřbitov.

Jeho životní krédo snad nejlépe vyjadřují nadčasové myšlenky neznámého autora:

Svatý Jene, dej, ať umíme mlčet tam,

kde je slovo zradou.

Svatý Jene, dej, ať umíme promluvit tam,

kde je zradou ticho.

František Vaníček

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí