Z časopisu Svědomí/Conscience 5/2016

Ing. Dr. Bohumil Kobliha

PhDr. Josef Dolejší

„Podaří-li se mi vytrhnout z poraženectví a z šablon dnešního myšlení alespoň pár stovek čtenářů, bude naše cesta započata. Vždyť oč je naše situace snazší doby, kdy František Palacký prohlásil na jedné schůzce: „Kdyby v téhle místnosti spadl strop, bylo by po národě!“ (B. Kobliha: Právě nutná neutralita)

Se zatvrzelou houževnatostí, neústupností a s posvátným nadšením podobným náboženskému zanícení hovořil Bohumil vždy o „národu“ jako o jakémsi společenství vzniklém z náboženských tradic, husitské revoluce, z obrozenectví a bojů za nezávislost. Jeho idealismus se nám jevil vždy záviděníhodným, ale také poněkud idealistickým a romantickým. Chápali jsme ho ale s tím, že jde o ideu či lépe řečeno soubor vlasteneckých idejí nutných inteligentnímu člověku v emigraci k přežití a k zachování duchovní kontinuity.

Po roce 1989 se zdá, že ten přízračný Palackého „strop“ opravdu spadl, jakkoliv se tomu mnozí z naivity, strachu či podílu na zločinu brání.

„Mravní a intelektuální marasmus národa učinil z vlastizrady nejvýnosnější zaměstnání jeho politiků, ze všech vlád Čech a Slovenska největší nepřátele vlastního národa. Divadlo demokracie bylo oponou, skrývající drama podvodů, jakými se vyznačuje politika jen málokterého státu.“ (Miroslav Dolejší: Věčně včerejší Češi, 1992)

Bohumil Kobliha si s mým bratrem Miroslavem vyměnili od roku 1968 (po Bohumilově emigraci) stovky dopisů, které jsou dokladem dynamické výměny názorů mezi dvěma muži, kteří dokonale chápali aktuální situaci a navzájem se plně respektovali. Bohumil Mirkovu tezi „Češi rezignovali na to být národem“ (1992) přijímal, ale vedl si dále svou po své vlastenecké linii českého intelektuála a zakladatele exilového Naardenského hnutí. Znali se spolu od roku 1960, kdy po Mirkově propuštění z vězení spolupracovali na technických projektech. V kontaktu byli vlastně až do Mirkovy smrti v roce 2001. Jako čestný muž, vychovaný v rodině prvorepublikového československého důstojníka, se Bohumil nekompromisně zastal Miroslava v brutální kampani, vedené proti němu ze strany domácího politického establishmentu i zrádcovské a kolaborantské Konfederace politických vězňů:

„Protože vím o zákulisí politiky, odsuzuji dnes všechny invektivy a obžaloby proti Miroslavu Dolejšímu jako integrální součást útoku podsvětí politiky proti skutečné svobodě člověka. Proti svobodě nás všech!“ (B. Kobliha: Miroslava Dolejšího znám, Denní hlasatel v USA, Chicago 1992)

Vlivem bystrého intelektu, širokého a hlubokého vzdělání, znalosti cizích jazyků a schopnosti okamžité orientace ve světovém dění byl Bohumil Kobliha jedinečným analytikem komediálních i tragických politických rolí globálních a národních elit v jejich hrách na malých i velkých scénách. Jeho postřehy, rozbory, glosy a vtipné poznámky, které jsem měl tu čest a možnost číst v naší korespondenci až do onoho osudového loňského roku jsou stále aktuální a nepřekonatelné.

Po Bohumilu Koblihovi zůstává rozsáhlá písemná pozůstalost a množství publikovaných i nepublikovaných statí, článků, úvah a glos. Publikoval v řadě periodik, ve Svědomí, Svobodných novinách, Denním a Nedělním Hlasateli v USA ale i jinde. Jakkoliv jsou jeho články většinou reakcí na aktuální události, neztrácejí na svěžesti a platnosti pro budoucnost, neboť k ní vždy jasně směřují a vedou. Mezi ně patří rozhodně na jednom z předních míst „Právě nutná neutralita“.

Dne 23. dubna 2016

PhDr. Josef Dolejší

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí