Z časopisu Svědomí/Conscience 2/2016

Důvěřuj životu

Irena Kopecká

Není svobodný nikdy, kdo není pánem své mysli.
Epictetus

Člověk není rád, když je sám. Vím, nelze mluvit o samotě, vždy je s člověkem Bůh, ale žije se snadněji, pokud umíme být s někým, s kým je nám dobře. Mluvíme-li o pocitu osamění, je dobré si uvědomit, že záleží na ročním období, na čase a na tom, kolik je nám let. Rozhodně méně pociťujeme samotu na jaře či v létě, než na podzim nebo v zimě. S ranním rozbřeskem vstáváme do nového dne, který nám může přinést něco hezkého, s večerem se ale začne ozývat stesk a v noci se často stane naším stálým hostem, pokud ho hned při první návštěvě nevyženeme ze dveří.

Je samozřejmé, že pocitem osamění trpí mnohem více lidé starší, než mladí. Snad je to tím, že člověk s přibývajícími lety začíná více přemýšlet a bilancovat. Ví, že by některá svá rozhodnutí změnil, že by v určitých situacích jednal jinak. Bude-li se neustále zabývat touto myšlenkou, začne se i odsuzovat, možná i nenávidět.

Tohle všechno není třeba. Stačí si uvědomit, že v dané životní situaci jsme jednali, jak nejlépe jsme uměli. Odpusťme si, pokud cítíme, že jsme se měli rozhodnout jinak. Darujme si odpuštění, je třeba odejít z ruiny minulosti do nových prostor klidu, pohody a lásky, která je všude kolem nás, ale my jsme ji dosud neviděli.

Jak na to, nežít sám? Vyšlete svou prosbu k nebesům, žijte v pokoře, buďte čestní, laskaví. Neuškodí brát život trochu s humorem. Zkuste žít tak, jako byste si měli stačit sami. Odpusťte sami sobě i těm, co vám ublížili. Důvěřujte životu, děkujte za každý krásný den, který jste směli prožít. Bůh vás vidí a věřte, on nejlépe ví, co je pro vás dobré.

Irena Kopecká

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí