Listárna; z časopisu Svědomí 1/2016

Justiční a politický zločinci České republiky

Alojz Janiga

Svoboda projevu je mimo jiné zaručena i v Listině základních práv a svobod, která je součásti Ústavního pořádku České Republiky (ČR). Že jsou někteří „nespokojení občané“ ČR, za svoji veřejnou kritiku Orgánů veřejné moci, těmito Orgány „šikanováni a trestání“, není nic nového.

Vládnoucí režim se snaží s pomoci Úřadů, Policie, Justice a některých sdělovacích prostředků „udělat z těchto nespokojenců, psychicky vyšinuté a kriminálníky“.

Mám s takovým „jednáním“ Orgánů veřejné moci své vlastní zkušenosti.

Několik let, jsem dopisy, trestními oznámeními i veřejně, marně upozorňoval na šikanování a okrádání seniorů v tzv. „Domově pro seniory“, kterého zřizovatelem je Magistrát hl. města Prahy. Přestože jsem měl i písemné podklady ke svým tvrzením a nebyl jsem sám, kdo si na „nenormální“ poměry v tomto „Domově“ stěžoval, „nikdy se nikdo z Odpovědných, těmito stížnostmi doopravdy nezabýval“.

Když se později naskytla „příležitost“, byl jsem ve „zmanipulovaném“ policejním vyšetřování obviněn a poté ve „zmanipulovaném“ soudním řízení „nespravedlivě“ odsouzen za vloupání do automatu na cukrovinky v tomto „Domově“, které se snad ani vůbec nestalo. Svědkyně, která měla tento automat na starosti, nebyla schopna ani po opakované inventuře říct před soudem, co se ji vlastně ztratilo, jestli peníze, nebo zboží. Nářadí, se kterým jsem byl zachycen na snímku z fotopasti a se kterým jsem měl zámek automatu podle obžaloby otevřít, si policejní vyšetřovatel vyfotil a osobně vyzkoušel, aby zjistil že, tímto nářadím se zámek otevřít nedá, protože se do zámku vůbec nevejde. Další „rozhodující důkaz“, snímky z fotopasti, na kterých jsem byl zachycen, jak sedím na invalidním vozíku a nahlížím do otevřeného automatu, byl soudem posuzován „jednostranně, jako důkaz o mé vině“. Přitom, tyto snímky z kamery, která nepřetržitě snímala zepředu každý můj pohyb, byly ve skutečnosti „hlavním důkazem, svědčícím v můj prospěch“. „Na žádném z předložených fotosnímků, nebylo vidět, že bych z automatu něco odcizil anebo se o to pokusil“.

Takové „pochybné důkazy“ o mé vině, by stačily každému „slušnému“ obhájci k tomu, aby obvinění z krádeže vloupáním „smetl ze stolu“. Já jsem měl „obhájce ex offo“, JUDr. Mgr. Vladimíra Severina, se kterým jsem se sešel pokaždé až u soudu, kde se mnou skoro vůbec nemluvil a na moji obranu pronesl pokaždé „jednu sotva srozumitelnou větu“. Zato se však „velmi přátelsky“ vybavoval se státním zástupcem a s obhájcem žalující strany.

Podle vyjádření JUDr. Jana Mikše, předsedy kontrolní rady České advokátní komory, která „prošetřovala“ moji „stížnost na nedostatečnou obhajobu“ JUDr. Mgr. Vladimíra Severina „byla moje stížnost jako nedůvodná odložená“. A to přesto, že tento „advokát, porušil nejenom etický kodex advokáta, ale zřejmě i povinnosti advokáta-obhájce, stanovené v trestním řádu“.

Bohužel „v České republice je ve skutečnosti protiprávní jednání advokátů, soudců a policie trestně nepostižitelné“.

Svoji „stížnost na zmanipulované vyšetřování a odsouzení“, jsem kromě jiných, poslal emailem taky na Ministerstvo spravedlnosti a osobně taky ministru spravedlnosti JUDr. Robertu Pelikánovi. Protože jsem na svoji stížnost nedostával žádnou odpověď „upozornil jsem na svůj případ výstřely slepými náboji do země, v přítomnosti ministra spravedlnosti JUDr. Roberta Pelikána, ovšem v dostatečné vzdálenosti, takže nemohl být nikdo ohrožen“. Přestože, toto „moje jednání vyřešil policista na místě Domluvou, protože to nepovažoval ani za přestupek, jsem opakovaně šikanován přestupkovou komisi Prahy 1, která mně chce navíc, za to samé jednání potrestat ještě pokutou“.

A i když, Ministerstvo spravedlnosti, i ministr JUDr. Pelikán „slíbili, že nechají prošetřit můj případ, ve kterém jsem byl uznán nespravedlivě vinným z trestného činu krádeže vloupáním, do dnešního dne jsem nedostal od nich žádnou odpověď, přestože od jejich slibu uběhlo již víc než půl roku“.

 „K těmto justičním zločinům dochází proto, že justiční zločinci mají oporu nejenom v nedokonalých zákonech, ale i v Parlamentu a ve Vládě ČR, kde sedí politický zločinci, kteří tyto nedokonalé zákony vytvářejí a schvalují a kterým podobné Bezpráví vyhovuje“.

Obyčejný člověk, který je z něčeho nespravedlivě obviněn a odsouzen, nemá peníze na drahého advokáta, nemá dostatečné známosti, je pak vydán zvůli těchto justičních zločinců“.

Vzhledem k jiným „justičním zločinům“ v České republice, kde se jedná hlavně o „korupci a velké peníze“, se může zdát někomu „můj případ jako malicherný“, pro mě je však „prvořadý“ a „jsem odhodlán udělat doslova všechno proto, aby byl spravedlivě vyřešen“.

Alojz Janiga,

Video

 
26. 12. 2015

Více na /aginaj.sweb.cz/  nebo  /rozhodny.blogspot.com/

Související texty:
Otevřený dopis generálnímu tajemníkovi OSN, p. Pan Ki-munovi ze 17.4.2014
Stížnost na protiprávní jednání orgánů státní moci z 5.5.2014
Vyhlazovací Zařízení pro nemocné a chudé, hlavního města Prahy (3.7.2014)
Otevřený dopis ministrovi vnitra České republiky p. Milanu Chovancovi (9.7.2014)
Zločinecké jednání Policie České republiky (10.11.2014)
Protiprávní a zvrhlé jednání české justice a Policie (29.12.2014)
Otevřený dopis primátorce hlavního města Prahy, paní Adrianě Krnáčové (11.5.2015)
Bulvární špína deníku Blesk a TV Nova (4.6.2015)
Protiústavní represívní jednání české justice (2.9.2015)

Poznámka redakce Svědomí: Pan A. Janiga zemřel, aniž by se dočkal satisfakce.

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí