Z časopisu Svědomí/Conscience 3/2016

Jaká je pravda???

Ladislav Svoboda

„Ze Sýrie: Asad se do toho nejspíš pustil skutečně zostra“, bylo 1.5.2016 na serveru Parlamentních listů. Ten se odvolával na server britského deníku The Guardian, a ten zas na The Observer. Četl jsem, že syrské letectvo prezidenta Bašára Asada, jenž se těší významné podpoře Ruska, zaútočilo na město Aleppo, jedno z center povstalců proti Asadovi, a byl to masakr, překonal všechno, co město v posledních týdnech zažilo. Došlo prý i k útoku i na nemocnici, obyvatelé jsou vystaveni nelítostnému a bezohlednému útoku a svět se dívá; divokost a krutost bombardování nařízeného Bašárem Asadem zaráží i ty, kteří si pamatují to nejhorší z tohoto konfliktu.“

K situaci v Sýrii se vyjádřil i papež, a 2.5.2016 jsem četl na serveru Radia Vatican: Připomeňme, že od 27. února, začátku příměří vyhlášeného na ženevských jednáních, až do 22. dubna, bylo v Aleppu zabito či těžce zraněno 440 lidí v důsledku dělostřeleckého ostřelování prováděného takzvaně umírněnou opozicí. Během posledních čtyřiadvaceti hodin tito ozbrojenci zabili 15 lidí a zranili 120 lidí v různých čtvrtích města. Teroristé samozvaného islámského státu a al Nusra zasáhli 7 mešit, dvě školy a jednu nemocnici. Jak podaly různé zdroje, bylo zcela zničeno 60 obchodů a 80 domů.

Takže, jak to je? Zakročil demokraticky zvolený prezident proti teroristům, kteří vraždí nevinné obyvatele Aleppa? Nebo krutý diktátor za významné podpory Ruska bezohledně, krutě a divoce (jak říká The Guardian) vraždí bezbranné obyvatele Aleppa a likviduje demokratickou opozici, které pak nezbývá nic jiného než utíkat do Evropy? Jaká je pravda???

Odpověď na tuto otázku mi 28. května 2016 na serveru literarky.cz zkusila dát Tereza Spencerová pod nadpisem „Svět se zbláznil“: Také mi už dlouho vrtá hlavou, odkud se berou ta bombastická čísla o obětech syrské války. Některá se už blíží k půl milionu, ale přitom, když sledujete informace z tamního bojiště, obvykle zjistíte, že po „dvou týdnech prudkých bojů“ na obou stranách dohromady padlo třeba i dvacet lidí. A takových „bojů“ je tam spousta. Stačí si pustit příslušná videa: na liduprázdné pláni občas někdo někam vystřelí, zakřičí u toho Alláhu akbar, pak se nechá ještě poplácat po ramenou spoludžihádisty, kteří už asi neumějí nic jiného než ono Alláhu akbar, pak video dalších pět minut sleduje tu prázdnou pláň, pak zas někdo kamsi vystřelí a zase se začne skandovat… Nechci tím nijak shazovat lidskou tragédii, kterou Syřané už šestým rokem prožívají, ale na druhou stranu je jasné, že představovat si tamní válku jako třeba bitvu u Verdunu nebo u Kurska není na místě. Tím spíš, že válka dnes má jinou podobu – stačí si připomenout těch skoro 150 mrtvých lidí, které nyní zabil Daeš při několika sebevražedných útocích v Latakii a Tartúsu. Nafouknutým číslům ale přesto rozumím, protože všechna pocházejí ze Západu a nedají se nijak doložit. Tato praxe začala přitom už v Libyi, kde jsme – my, Západ – Kaddáfímu přičetli 50 tisíc civilních obětí, abychom měli morální argument ho zmasakrovat a zničit funkční stát. Jakmile se ale válečný kouř ztratil, našlo se asi pět tisíc obětí a většinu z nich navíc měli na svědomí „naši demokratičtí hrdlořezi“, které jsme si tam navozili z Afghánistánu a odjinud. A velké počty obětí v Sýrii zase mají ukázat Asada coby strůjce všeho toho zmaru, jako diktátora, který masakruje vlastní národ, a obhájit tak naše snahy ho svrhnout. Jako kdyby zabíjení cizích národů bylo nějak mravně přijatelnější, nebo co. Nicméně, až jednou válka skončí a dopočítají se i lidé, kteří mezitím uprchli do zahraničí, vsadím se, že „mortalita“ bude výrazně nižší než se aktuálně uvádí. 

Člověku z té propagandy jde až hlava kolem....

Ladislav Svoboda

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí